lk_794.03

lk_794.03

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Naše marodka se perfektně vybavila , předně spravila . Byla tam lůžka , pacienti tam leželi každý na jedné posteli , ne jako někde jinde . Byly tam léky , bylo tam čisto , víc jídla , protože se to všechno napojovalo na fabriku . Hlavním důvodem byla fabrika , v které , což jsem měl říct hned ze začátku , se dělaly FlaKy ( protiletadlová děla ) ráže 7 , 7 . To bylo vojensky důležité . Proto taky pan Fencl platil za nás vězně odborníky esesákům zvlášť , kteří na nás zase vydělávali , protože zase vydávali některé neodborníky za odborníky . Tato marodka taky jistě čerpala z toho , že je postupně dokázali přesvědčit , i esesáka velitele , že bude dobře , že se jim to vrátí . Nakonec jim zřejmě asi taky řekli , že když přijde nějaká kontrola , tak je možné je zavést na ošetřovnu , aby viděli , jak jsme vzorný lágr . Nám tehdy houby záleželo na tom , jestli se budou chválit neoprávněně nebo oprávněně . Důležité bylo , že náš lágr měl v možnostech koncentráku výbornou zdravotní službu . Celou tu dobu svého pobytu jste tam dělal toho poslíčka ? K tomu pomalu dojdu . Byl jsem taková povaha , že jsem většinou šéfy , nebo toho , kdo rozkazoval , neměl nikdy rád . Když vyšel nějaký rozkaz . . . Samozřejmě , že jsem tam viděl víc než ostatní . Viděl jsem do karet esesákům , viděl jsem trochu do karet kápům . Měl jsem tam určitý přehled , který druzí u brány nemohli mít . Dostal jsem se s kápy do konfliktu . Asi na podzim roku 1943 přišel rozkaz , čili přesněji řečeno zákaz bití vězně , vězěň nesměl bít druhého vězně , tlouct . Ano . Ani kápo ne , to bylo úředně zakázané . Samozřejmě , že se to nikde nedodržovalo . Ale naši lékaři , protože lidi tam po bití přišli s zraněními . . . U nás se o tom aspoň mluvilo . jsem to věděl . Když jednou kápo Hajman rozbil před mýma očima jednomu spoluvězňovi hlavu , tak podali doktoři hlášení a jsem to jako svědek potvrdil . Tím jsem si to samozřejmě u kápů rozlil , což mně bylo úplně jedno , a teď se začali snažit z vrátnictví vyšoupnout . Začalo to úplně nevinně tím , že kápo z ošacovny si všiml , že mám kožené boty . Nepamatoval si to , šel po tom a zjistil , že jsem fasoval dřeváky . To se nesmělo . Podal na hlášení , kde jsem přišel ke koženým botám . Šel jsem s pravdou ven . Vymluvil jsem se na jednoho , který šel do plynu , aby ten druhý nebyl potrestaný . Řekl jsem , že šel do Osvětimi , že jsem si s ním vyměnil boty a že jsem mu dal na cestu kousek chleba . Byl jsem odsouzený k šesti ranám na Blockführerstube , kterou jsem do doby zevnitř příliš neznal , tak teď jsem ji znal . Gatě dolů , ohnout přes stoličku a dostal jsem . Na výplaty tam byl volský ocas , s tím to bolí , řeže . Dostal jsem to při apelu , stála tam celá Lagerälteste . Samozřejmě jsem věděl , že jim to udal kápo Jakub a teď se tam řehtal . Po těch šesti ranách jsem vyšel ven a vykouzlil jsem zatrpklý úsměv , ale úsměv to byl , aby si ten kápo nemyslel , že . . . Velitel tábora se podíval a říkal : " lacht noch " Tak jsem si zapříčinil , že jsem těch šest dostal ještě jednou . Ale to jsem z Blockstube vylítl se slzami v očích , jsem se nesmál . To byla první věc , to byl začátek . Mezitím se stala , nezávazně na této akci , věc , při které jsem měl asi jedno vůbec z největších štěstí . Jednou přišel do lágru kominář a jako Blockführer měl tehdy službu Šturmant Frojnrajch . Přišel k bráně a říkal mně : " Nevíš , kde je ' žebř ' ? Mně se zdá , že jsem ho tady někde viděl . " Říkal jsem : " ' Žebř ' je za kuchyní . " " Dones ten ' žebř ' ! "

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View