lk_711.02

lk_711.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
" Kdo to udělal ? " Nikdo se nepřihlásil . " Celá třída má dvojku z chování . " Řekla jsem si : " To by bylo sprosté . " Tatínek mně to sám koupil , byl taky pro každou legraci . Přiznala jsem se a měla dvojku z chování . Něco takového dělat byla senzace . Jakým jazykem mluvili vaši rodiče doma ? Německy , protože maminka se narodila v Německu a vdala se do Jihlavy . Tatínek se narodil v Drážďanech a do Jihlavy se odstěhoval ve třech letech . Dá se říct , že jsem vyrostla v německé rodině a mluvilo se u nás jenom německy . Jak jste to potom dělala ve škole ? Chodila jsem do německé školy . Celou dobu ? Ano , nemám žádnou českou školu . Česky jsem se naučila , dá se říct , po válce , mluvením , slyšením . Nikdy jsem neměla žádnou českou třídu , žádnou školu . Dá se říct , že nemám celkem žádné školy , protože se pak nesmělo , ale k tomu určitě dojdem . Na to se chci právě zeptat , kdy jste se poprvé setkala s tím , že se něco nesmělo ? Až v Praze , v Jihlavě to ještě nebylo . Myslím , že v roce 1940 , když jsme se museli stěhovat , se už nesmělo chodit do školy . Jelikož se nechodilo do školy , tak židovská obec dělala nějaké přeškolovací kurzy . Protože mě vždycky tělocvik a takové věci bavily , přihlásila jsem se do tělocvičního kurzu . Jeden z učitelů tam byl Fredy Hyrš , Sandy Štajner a druhá jména si už nepamatuju . Říkali mi tam skládací postel , protože jsem byla strašně ohebná . Cvičilo se , to bylo povinné a odpoledne potom chodil , kdo chtěl . Kdo chtěl , mohl zůstat a hrát volejbal . Vzala jsem si s sebou dvě malé děti na hlídání , vždycky jsem se pro ně zastavila . Haničku a kluk se jmenoval . . . Nevzpomenu si , byli to sourozenci Léviovi myslím a bydleli kdesi na Vinohradech . Odpoledne jsem je opatrovala . Nevím , jestli jsem za to něco dostala , to už si nevzpomínám . Jak došlo k tomu , že jste se museli z Jihlavy odstěhovat ? 15 . března přišli Němci , vůbec jsme to nevěděli . Ráno v šest telefonovala teta , která bydlela přímo v Jihlavě , že jsou tady Němci . Měli jsme fabriku na okraji Jihlavy a za chvilku už bouchali a přišli , aby tatínek odevzdal klíče z kanceláří . Hned tam neměl vůbec přístup . Byl tam už treuhänder a potom dělali jedno zlo za druhým . Vypnuli nám tekoucí vodu , venku byla studna , tak jsme si chodili pro vodu do studny . Pak studnu zasypali , abychom neměli ani vodu . Několikrát nám vybili okna , dělali různé naschvály , až jsme se odstěhovali do Prahy . V Praze jste potom bydleli kde ? V Praze jsme bydleli nejprve v Purkyňově ulici . To jsme si byt ještě vybrali , byl třípokojový s halou , velice hezký byt . Mám na něj akorát takovou vzpomínku , že tam všude byly skleněné dveře a já , vášnivá čtenářka večer v posteli , jsem musela v osm zhasnout . Četla jsem s baterkou pod dekou . Měla jsem strach , aby to nebylo vidět . Málem jsem se pod dekou dusila , aby maminka neviděla , že svítím baterkou a čtu . Kolik vám tenkrát bylo roků ? Myslím , že jsme se stěhovali v roce 1940 , to znamená čtrnáct let .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View