hg_981.01

hg_981.01

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vraceli jsme se do Nového Mesta . Ještě se pamatuji na rabování , která tam byla krátce po válce , kdy vesničané přicházeli rabovat hlavně židovské rodiny v Novém Meste nad Váhom . To byli obchodníci a poměrně i dost zámožní Židé tam žili . Jak jsem se později dočetla , ještě v roce 1930 bylo 60 % obyvatelstva v Novém Meste nad Váhom židovských . Byli to Židé mluvící německy nebo maďarsky ? Spíš maďarsky . Maďarsky . Ti starší . Mladší generace už samozřejmě měla slovenské školy . Teprve od roku 1920 se začínalo vyučovat slovensky - vůbec slovenský vyučovací jazyk . Štátná škola sice byla založena , ale nikdo tam nechodil . Školy byly většinou evangelické , v Novém Meste byla velká skupina evangeliků , katolická a židovská . Vy jste chodila do které obecné školy ? Já jsem chodila do obecné školy židovské , to byla čtyřtřídka . Učitelé byli Židé , kteří mluvili slovenským přízvukem . Moje slovenština i vědomosti byly s dost velkými mezerami , protože to bylo velmi krátce po válce a na Slovensku snad ještě neměli ani pořádné učebnice . Po absolutoriu této čtyřleté školy jste . . . V roce 1925 jsem začala chodit na gymnázium a tam vůbec nebyli Slováci . Všechno byli čeští profesoři , protože Slováci před válkou ještě neměli inteligenci . Slovenské školy v Uhersku neexistovaly , na rozdíl od Čech a Moravy , kde byly české školy . Povolali české učitele , profesory , a od ředitele až po školníka to byli samí Češi , ba i učebnice byly české . Slovenštinu nás učil taky Čech , podle toho také vypadaly moje vědomosti . Napřed jsem se musela učit slovensky na té slovenské lidové škole a pak jsem přešla na gymnázium , tam jsem se musela učit češtinu . V českých knihách jsem částečně nerozuměla , co čtu . Doma jste mluvili německy ? Rodiče nemohli být nápomocní třeba s úkolem nebo tak ? Doma jsme mluvili německy . Vůbec ne , akorát s matematikou mi otec pomáhal , protože tam jsem nejvíc " haprovala " . Ovšem " haprovala " jsem ve všem , protože čeština byla pro mě ze začátku dost svízelná . Dokonce jsem musela druhou třídu opakovat , protože jsem absolutně nestačila , měla jsem úžasné mezery . Druhou jsem opakovala , tak už jsem pochopila , oč jde . Pak už to šlo . Až do sixty jsem to dotáhla . Původně jsem chtěla studovat , ale otec onemocněl a už nemohl pracovat a důchod byl malý . Vzdala jsem se toho a začala jsem se učit jako zubní laborantka . V jakém jazyce jste se učila , když už jste . . . To bylo soukromé , to bylo u zubních lékařů v technické laboratoři . Každý zubní lékař měl většinou svoji laboratoř . V prvním učilišti jsem měla dvě . Tam byli zubní technici z Moravské Ostravy , mluvili česky a taky německy , tak se to všelijak míchalo . Na druhém učilišti byl Slovák , maďarský Slovák , byl zubní technik . S tím jsem mluvila slovensky . V roce 1932 otec zemřel . Učení jsem dokončila v roce 1933 a místo žádné nebylo . Byla recese , velká nezaměstnanost , čili po vyučení jsem vůbec nemohla najít žádné zaměstnání . Když jste byla bez zaměstnání , matka byla vdova . . . Matka byla vdova s malinkatým důchodem , to sotva stačilo pro jednoho , co teprve pro dva . Už jsme byly v Bytči , matka už nechtěla zůstat v Novém Meste nad Váhom , tak jsem se přestěhovala do Bytče . Tam byla skupina židovské mládeže , která se připravovala na Palestinu . Přeškolovali se v zemědělství , v továrnách nebo vůbec na různá řemesla , a tam jsem se seznámila se sourozenci z Frýdku .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View