hg_973.02
hg_973.02
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ano
,
předválečný
emigrant
.
Jmenoval
se
Pavel
Gutman
,
aby
bylo
jasno
.
Byl
taky
Žid
?
Byl
Žid
,
který
pak
odešel
do
Izraele
.
Už
bohužel
nežije
,
byl
to
báječný
člověk
.
Potom
byl
v
armádě
,
ve
stejné
rotě
jako
já
.
Zavedl
mě
k
vedoucímu
pekárny
.
Vysvětlil
mi
,
vůbec
jsem
neměl
ponětí
,
co
to
je
žitná
mouka
,
co
to
je
pšeničná
mouka
a
tak
dále
.
Hrozně
rychle
jsem
se
zapracoval
.
Nejenom
že
jsem
vydával
mouku
a
vedl
tam
lístkovnici
a
kartotéku
,
ale
musel
jsem
taky
o
každé
šichtě
vypracovat
statistiku
,
kolik
bylo
vydáno
mouky
a
kolik
bochníků
chleba
se
upeklo
a
kolik
housek
se
upeklo
,
jaké
byly
ztráty
a
kolik
tam
do
toho
bylo
dáno
vody
a
já
nevím
co
.
Takovou
statistiku
,
takový
výkaz
,
to
všechno
jsem
měl
na
starosti
,
Mělo
to
jednu
fantastickou
výhodu
,
že
jsem
nemohl
trpět
hladem
,
když
jsem
dělal
v
pekárně
.
To
mělo
ohromnou
výhodu
,
to
je
k
nedocenění
že
?
Kolikrát
jsem
si
vzal
ještě
taky
něco
s
sebou
,
což
bylo
zakázané
,
ale
víte
.
.
.
Našel
jsem
si
tam
,
taky
pomocí
Pavla
,
podnájem
,
takový
primitivní
,
kde
jsem
to
měl
se
snídaní
u
nějaké
židovské
rodiny
.
Byli
to
velmi
slušní
lidi
.
Byl
jsem
víceméně
z
toho
nejhoršího
venku
.
Měl
jsem
práci
,
byl
jsem
ubytovaný
.
Plat
sice
nebyl
horentní
,
ale
když
si
člověk
vezme
,
že
se
v
té
pekárně
najedl
,
tak
to
nějak
vycházelo
.
Nebylo
to
samozřejmě
tolik
,
abych
si
mohl
kupovat
každou
chvilku
nové
boty
nebo
sako
.
K
holému
skromnému
životu
,
sem
tam
si
někdy
zajít
do
kina
,
to
nějak
vycházelo
.
To
znamená
,
že
jste
pořád
měl
na
sobě
oděv
,
obuv
a
prádlo
ještě
ze
Špilberka
?
Všechno
ještě
z
domu
.
Ano
,
to
bylo
vybavení
na
zimu
,
hodilo
se
,
protože
jsem
tam
přišel
.
.
.
Ve
spodním
prádle
už
jste
chodil
asi
dva
měsíce
nebo
ještě
dýl
.
Měl
jsem
několikero
spodního
prádla
,
takhle
to
myslíte
,
pak
mi
domácí
prádlo
praly
.
To
jsou
takové
detaily
.
Určitě
jsem
nechodil
zavšivený
a
zablešený
,
tam
ještě
ne
.
Později
ano
.
Čas
utíkal
,
řekl
bych
,
byly
to
doby
mírové
.
Dokonce
fungovala
korespondence
s
rodinou
,
s
rodiči
,
fungovala
i
korespondence
s
mojí
dívkou
,
kterou
jsem
tam
měl
.
Všechno
to
fungovalo
,
člověk
se
těšil
,
že
sem
tam
dostane
nějakou
zprávu
.
Psal
jsem
,
že
se
mám
báječně
.
Oni
psali
a
lhali
jako
já
,
že
se
mají
taky
báječně
.
Asi
to
znáte
,
jak
taková
písma
vypadají
.
Sestry
mi
psaly
a
podobně
.
Nevím
,
co
bych
ještě
o
tom
.
.
.
Vím
,
že
jsem
se
tam
už
tehdy
seznámil
s
určitým
náznakem
krutosti
.
To
je
epizoda
,
kdy
jsem
opravdu
vděčný
jedné
ruské
ženě
.
To
byl
první
případ
.
Jednoho
krásného
dne
jsem
dostal
obsílku
,
že
se
mám
dostavit
zase
na
NKVD
.
Chtěl
jste
se
zmínit
o
nějaké
historce
o
krutosti
.
Ano
,
to
hned
povím
.
Už
na
to
jdu
.
A
ještě
povězte
historku
s
ruským
ředitelem
.
To
taky
,
jedno
po
druhém
.
Dobře
,
vezmeme
tu
krutost
řeknu
to
velmi
krátce
.
Jedna
krutost
spočívala
v
tom
,
že
nějaký
mladý
kluk
,
asi
sedmnáctiletý
,
ukradl
v
pekárně
pekařské
tričko
,
součást
pekařské
uniformy
.
Načapali
ho
,
byl
uspořádán
veřejný
soud
,
muselo
se
zůčastnit
asi
půl
města
.
Chudák
vyfasoval
sedm
roků
za
tričko
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View