es_135.08

es_135.08

Date19
Year19

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Pak třeba burek , to je takové zvláštní jídlo . Mám ráda papriky , rajčata , tohle všechno ano , ale rozhodně nemusím ryby nebo mořské plody . Jednou jsem něco ochutnala , ale ne , není to moje . Jezdila jste do Jugoslávie sama ? Jak říkám , do Jugoslávie jsem jezdila se sestrou , díky tomu , že měli možnost tam jezdit na dovolenou od podniku . Jezdila tam poměrně stejná skupina lidí , takže jsme se znali se spoustou lidí . Kromě toho moje sestra znala i místní lidi , protože tam byla mockrát , takže jsme byli i u nich na návštěvě . Jugoslávie mi byla hodně blízká . Co vidíme tady ? Když jsem dodělala sociálně - právní školu , nastoupila jsem do družiny mládeže , byla jsem vychovatelka . Měli jsme pedagopsychologii , ale pochopitelně většina z nás chtěla jít učit a tak jsem si musela ještě dodělat zkoušky pro učitele Národní školy . Dnes je pro Národní školy , tedy pro základní školu , povinná vysoká škola , tenkrát byla střední škola . Udělala jsem si doplňovací zkoušky a po deseti letech , co jsem byla v práci , jsem se dostala k učení . Dva roky jsem učila ve škole Na Petřinách čtvrtou , pátou třídu , to jsou moji žáci . Jaké předměty jste učila ? Učila jsem úplně všechno , ve čtvrté a páte třídě se učilo úplně všechno . Byl to pro problém . Problém to nebyl , protože jsem se dostala k učení strašně pozdě , takže se spousta věcí změnila oproti tomu , co se učívávalo dřív . Kdybych vzala jeden příklad , musela jsem se nově naučit vybraná slova . Pochopitelně jsem nechtěla zaostávat za dětmi , když jsem je měla kontrolovat . Dělalo mi problém učit počty , protože jsem je nikdy ráda neměla . Každý den jsem s dětmi zpívala , to těšilo a to jsem do nich . . . Nedá se říct , tloukla , to by bylo špatné . Ráno , když jsme začali vyučování , jsem je naučila každý týden jednu písničku . Každý den ráno , než začalo vyučování , jsme spolu zpívali . Jak dlouho jste učila ? Učila jsem jenom dva roky , pak jsem byla požádána , abych šla pracovat s dětmi na úseku pionýrské organizace . Měly vás děti jako učitelku rády ? Řekla bych , že ano . Dokonce mi bylo vyčítáno , že jsem na moc hodná , že spolu dobře vycházíme . Žádnému dítěti jsem nedala dvojku z chování . Neviděla jsem , že by tam bylo nějaké dítě , které by si dvojku zasloužilo . pak v páté třídě jsem to musela udělat více méně z jednoho důvodu . Nedá se říct , že jsem tomu k byla donucená , ale musela jsem to udělat . Jeden chlapec , Víťa , ten tady na fotce není , ještě si ho do dneška pamatuju , ukradl kolo . I když jsem se ho ptala , proč to udělal . . . To bylo dítě , které se přestěhovalo z chudé čtvrti z Prahy 5 a strašně toužilo mít kolo . Půjčil si ho a zkrátka ho nevrátil včas , takže bylo řečeno , že ho ukradl . Mně to přišlo líto . Proto jsem mu musela dát dvojku z chování . Na děti jsem si nestěžovala , měla jsem je ráda . Oproti dnešku jsem tenkrát měla ve třídě 42 dětí . V době se narodila spousta dětí a byly hodně plné třídy . To bylo proti dnešku dost , když je jich tak v průměru kolem 25 . Co je na této fotografii ? To je potom , když jsem pracovala na Praze 6 . Tam jsem pracovala v organizaci , vám to asi nic moc řikat nebude , protože jste mladá , Národní fronta . Tam jsem pracovala . Tohle jsou představitelé různých organizací , které v době pracovaly na Praze 6 , to byla část Dejvice , Břevnov . Dostali jsme pozvání k prezidentovi Ludovíku Svobodovi .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View