ep_114.02

ep_114.02

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jak fungoval jez v zimě ? Ano , to je správná otázka . Vzhledem k tomu , že voda procházela jezem , k tomu bychom se dostali dál při další fotografii , nebylo možné , aby jezy byly přes zimu postavené . Docházelo k namrzání a mohlo by se stát , že by celá masa jezu zamrzla a nebyla schopna propustit vodu . To znamená , že by voda přetékala přes a navzdouvala by se natolik , že by se vylévala z břehu . Stojí tato stavba dodnes ? Tato stavba nestojí , ale jak už jsem řekl , je schovaná pod vodou před novým jezem , který byl v tomto profilu postaven . To znamená , že by se teoreticky dala z vody vyzvednout a postavit . Je to sice nevpravděpodobné , ale opravdu je tam ten jez schovaný . Kolik lodí tímto místem denně projíždí ? Tady tento jez vzdouvá hladinu a na levém břehu je teprve plavební kanál , kterým jezdí lodě do plavební komory . Samozřejmě , že dnes už je provoz velice malý , ale třeba v roce 1985 projelo dvanáct až patnáct lodí denně . Dnes je to především převážení materiálu , který se vyrube buď z metra nebo z nějakých tunelů . Ale je tady i zahraniční plavba , kdy sem dojíždějí hotelové lodě a vozí turisty . Ale myslím si , že tato řeka , která v podstatě byla velice připravená pro větší provoz , je už teď využívána velice málo . Děkuji . Prosím . Podíváme se na další fotku . Tady vidíte tento jez , ale z pravého břehu . Jak byla položená otázka : " Co s jezem v zimě ? " , tak na tomto obrázku je jez před sklopením . Tady jsou na břehu vidět hromady dřevěných trámců , tomu se říká hradla , kterých bylo v jezovém poli nebo v podstatě v celém jezu zhruba tisíc kusů . Vše se to muselo řučně vyndat , odvézt a pak teprve sklopit . Tato fotka je z doby asi dvou dnů před Štědrým dnem , to jsme vesměs sklápěli , kdy už část vody odtekla a část hradel byla vyvezena na břeh . Je tento jez něčím významný ? Řekl bych , že svojí vlastní konstrukcí . Jednak jednoduchostí konstrukce a jednak systémem , který jednotlivé kovové části udržoval nebo zajišťoval k sobě , aby se samovolně nezbortily . Samozřejmě byly i jiné jezy - jez v Tróji , v Libčicích , ale tam byly slupice . Ale francouzský systém uchycení je jenom jediný a dnes už jen v jednom jezovém poli , a to v pravém , na jezu v Klecanech . Bylo to podle jednoho francouzského jezu . Bylo by to složitější , ale dalo by se to vysvětlit detailně . Děkuji . Prosím . Pojďme k další fotce . Co vidíme zde ? Tady právě vidíme ten problém , co by se stalo s jezem , kdyby se nechal postavený celou zimu . Jak je vidět , jsou nahoře hradla , to jsou trámce s tymukem . Mezi nimi už jsou otvory a horní hladina je zakleslá . Byla to situace , kdy už jez samovolně namrzal a bylo nebezpečí , že by celý zamrznul nebo by zůstal neovladatelný . Proto se jednotlivá hradla vyndávala a pak se celá konstrukce sklápěla . Neničily námrazy konstrukci ? Konstrukce se musela čas od času , když ještě bylo před sklopením , otloukat , aby nános ledu nebyl tak veliký . Konstrukce se samozřejmě nesměla solit , jednak kvůli vodě , jednak kvůli konstrukci , aby nerezivěla . Led se otloukal a horní část , kudy se chodilo , se sypala škvárou , aby to neklouzalo . Jinak konstrukci v podstatě led tolik nevadil . Bylo otloukání namáhavé ? Ano , když si vezmete , že lávka byla 1 x 1,20 m , na pravou stranu výška hladiny půl metru , ale hloubka nad jezem skoro čtyři metry , lávky namrzlé , nebylo to nic veselého . Podíváme se na další fotku . Ano . Kdo je na této fotografii ? Tady na této fotografii je jeden človíček , který zrovna pracoval při vyndávání dřevěných hradel .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View