ak_147.00
ak_147.00
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dobrý
den
.
Dobrý
den
.
Jmenuji
se
Pavla
a
budu
si
tu
teď
s
vámi
chvíli
povídat
.
Já
se
jmenuji
Helena
Rytířová
.
Budu
vám
odpovídat
.
Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
Výborně
je
vás
slyšet
.
Ráda
bych
si
s
vámi
povídala
o
vašich
fotkách
.
Dobře
,
souhlasím
.
Začněme
třeba
s
touhle
.
Co
je
na
této
fotce
?
Na
této
fotce
jsme
vyfotografovaní
jako
skupina
po
svatebním
obřadu
,
který
se
konal
,
jak
tehdy
bylo
zvykem
,
na
Okresním
úřadě
.
Jsem
tam
já
se
svým
teď
už
manželem
a
pro
každého
dva
svědci
.
To
znamená
dva
pro
mého
muže
a
dva
svědčili
mně
.
Pak
můj
otec
a
otec
manžela
.
Moje
maminka
byla
doma
,
protože
připravovala
hostinu
.
Matka
mého
muže
už
v
té
době
nežila
.
Když
ukazuju
tuto
fotografii
svým
dětem
,
tak
se
strašně
smějou
,
když
vidí
,
co
se
tehdy
nosilo
na
hlavě
.
Byl
problém
také
unést
svatební
kytici
.
Čím
větší
,
tím
to
bylo
lepší
.
Každý
květ
se
navazoval
na
drát
.
Byla
to
pěkná
váha
.
Můj
tatínek
si
na
tom
ale
dal
záležet
,
protože
byl
zahradník
.
Měla
jsem
v
tom
kaly
,
konvalinky
a
nevím
,
co
všechno
.
Taky
čajové
růže
.
Teprve
později
jsem
se
dověděla
,
že
čajové
růže
prý
nosí
smůlu
.
Jsou
takové
ohnuté
,
tak
asi
působí
smutečně
.
Navíc
nám
ještě
prorokovali
.
Brali
jsme
se
v
květnu
.
Podle
pověry
"
V
máji
na
máry
"
,
se
prý
lidé
nemají
vdávat
a
ženit
v
květnu
.
To
jsme
nevěděli
.
I
kdybychom
to
věděli
,
tak
by
nám
to
bylo
jedno
.
Jak
jste
poznala
svého
muže
?
To
je
zajímavé
.
Pocházíme
oba
z
jedné
vesnice
,
a
přesto
jsme
se
neznali
.
Poznali
jsme
se
až
asi
půl
roku
nebo
rok
před
svatbou
.
Naše
vesnice
je
dneska
už
součást
Hradce
Králové
.
Kdysi
to
ale
byla
poměrně
dost
veliká
strašně
dlouhá
samostatná
obec
.
Vybíhá
do
takových
částí
.
Protože
leží
mezi
předměstími
Hradce
Králové
,
tak
jedna
část
tíhla
na
jednu
stranu
,
druhá
na
druhou
.
Můj
muž
je
navíc
o
šest
roků
starší
.
To
je
ve
věku
obecné
školy
,
nynější
základní
školy
,
tehdy
se
tomu
říkalo
obecná
škola
,
obrovský
rozdíl
.
Ve
škole
jsme
se
vlastně
nesetkali
.
Já
jsem
potom
chodila
do
gymnázia
do
Hradce
.
On
měl
zase
svoje
zájmy
.
Spojilo
nás
až
ochotnické
divadlo
.
Tehdy
jsem
tam
hrála
.
On
ne
.
Byl
spíš
kolem
sportu
.
Když
se
zkoušelo
,
tak
mě
rozčilovalo
,
proč
tam
ten
člověk
sedí
a
pozoruje
nás
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View