ml_994.00

ml_994.00

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Praha , Česká republika . Kdo to bude poslouchat , vždyť je to úplně směšné . Dneska je 14 . leden 1997 . Mohla byste pokračovat , prosím ? Šla jsem s Šibravou pěšky , tenkrát nic nejezdilo , žádná elektrika . Měla jsem ještě od toho , jak jsme šli pěšky se Štajnem , dost zkrvavené nohy . Vedl mě do jednoho domu do Michle , ulici nevím , vůbec jsem to nevnímala . Zavedl mě do suterénu do ložnice s nastlanými postelemi a tam seděl můj muž . Vrhla jsem se k němu , ale on první : " Máš to potvrzení ? " V tom do pokoje koukla taková dívka , na hlavě měla růži , a zase zmizela . Koukám , na posteli byla aktovka mého bratra a kabelka mojí matky . Byly pěkné , kožené . Už jsem byla doma . Řekla jsem : " Tak to je tvoje milenka a ty jsi tady v bytě tvé milenky . " " Nedělej mi žádné nepříjemnosti . " Vytáhl pětistovku a dával mi ji . " Prosím tebe , nic o tom neříkej , nedělej mi žádné nepříjemnosti . " Tu pětistovku jsem mu tam hodila a dostala jsem se z domu . Zrovna tam jedna paní , Němka , skočila z okna , tak ji sbírali . Šla jsem dál , ani jsem nevěděla jak a najednou mě dohonila ta jeho milenka , paní Šelerová . " Vy se na mě zlobíte , viďte ? " My se máme tak strašně rádi , víte ? Nedá se nic dělat , milujeme se . " Řekla jsem : " Víte , byla bych ráda , kdybyste mně vrátila moje boty a všechny moje věci , které mi chybějí . " Tenkrát se nosily korkáče , jesli víte . To nevíte . Šla jsem . Říkala jsem : " Když chcete , tak přijďte a popovídáme si . " Ale nepřišla . Měla jsem kožich . Volala jsem jednu společnou známou a ona říkala : " Ano , chodila v tom kožichu k nám na návštěvu s vaším manželem . " To byla jedna Vídeňačka , velice slušná . Tak jsem svému muži , já pitomec , ještě v noci vynášela všechny jeho věci . Jeho kožich , jeho prádlo , fotoaparát a všechno , co tam měl . Ale potom jsem byla moc ráda , že jsem se toho zbavila . Nosila jsem mu to a potom jsem mu řekla : " Podívej se , kde je můj kožich ? " " V tom jsem jel do Jablonce , přišli hloubkoví letci a auto bylo zničené . " Říkala jsem : " Něco ti povím . Jestli mně ten kožich nevrátíš , tak řeknu , kde se schováváš . " Za dva dny jsem měla kožich . Byl to hajzl . Potom byl zavřený v Chrudimi a zaplatila jsem za něj advokátovi , aby ho dostal ven . Pomohla jsem jeho bratrovi , byl v Teo , byl velice slušný . Zadrželi ho na hranicích , tak jsem tenkrát na tu hranici jela a zachránila jsem ho . Pustili ho . Chtěli ho taky internovat a já nevím co . Taky se na muže hrozně zlobil . Prvně když ho pustili z vězení , tak se šel do kostela pomodlit . Tenkrát se na muže hrozně zlobil , že mně ani neděkoval . Advokát mě stál 7 000 a ani mně nepoděkoval .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View