ml_941.01

ml_941.01

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Potom přišel rok 1940 a možnost dalšího školního vzdělání . Moje sestra ještě stačila vychodit dvouletou obchodní školu , ovšem já už jsem na žádnou školu dále nemohla . Přeskočili jsme období , když jste ještě bydleli v Praze . Vzal vás tatínek někdy do synagogy ? Ano . Můj tatínek pocházel ze zbožné židovské rodiny Rodina byla dost proti tomu , když si chtěl vzít křesťanku . Ale protože můj tatínek zřejmě maminku velmi hluboce miloval , tak se od toho nenechal odradit , ale stejně nás děti vychovával v židovské víře . O všech větších svátcích jsme navštěvovaly Vinohradskou synagogu a myslím , že můj tatínek více méně pravidelně docházel i na šabat , teda na pravidelnou každotýdenní páteční modlitbu . Ale chodil sám , protože to byla společenská příležitost , kdy se scházela i rodina mého tatínka . Když někdo přijel z té rodiny do Prahy , tak bylo úplně samozřejmé , že se rodina sešla . To už nebylo v křesťanské části rodiny mé maminky , i když vztahy byly dobré . Nebyly ale tak hluboce citové , jak hluboce citově držela pospolu rodina mého otce . Takže v takovéhle rodině jste slavili svátky - jak Vánoce , tak židovské svátky ? Ano . Jak Vánoce , tak i Chanuka . Můj tatínek měl německé školy , protože měl gymnázium a nějaký abiturientský kurz , takže potom dělal administrativní práci . Ale u nás doma se vždycky mluvilo pouze česky . Celá rodina , protože byli Jihočeši . Můj tatínek se narodil v Hořepníku , to už je začátek Vysočiny , takže v celé rodině se mluvilo vždycky pouze česky . Do které synagogy v Praze jste chodila ? Chodili jsme do Vinohradské synagogy . Výlučně do Vinohradské . Ale na velké svátky , na Dlouhý den nebo na Nový rok , se chodilo do Jeruzalémské . To byla sváteční příležitost . . . . . . českých Židů . Ano , českých Židů . Tím , že jsme bydleli v Sokolské , tak byly obě synagogy asi tak stejně daleko . Nepamatuju se , že bych jako dítě bývala chodila do Staronové synagogy . Znali jsme ji , na procházkách jsme pochopitelně chodili Starým Městem , tehdy se to jmenovalo Josefov . Všechny synagogy jsme měly jako děti prošlé , ale na modlitby jsme chodili pouze do Vinohradské a výjimečně do Jeruzalémské . Maminka chodila pochopitelně s námi . My dcery jsme byly s maminkou nahoře na galerii a bratr s tatínkem se samozřejmě modlili dole . Bratr měl bar micva ? Bratr měl bar micva . Ještě jste říkala , že po roce 1939 , 1940 už jste tady v Újezdě nad Lesy nebo zejména v té Sibřině poznali trošku antisemitismus . Už když jste začala chodit do školy , už tam jste trošku cítila antisemitismus ? To ještě ne . V pražské obecné škole vůbec ne , tady už ano . Tady v Úvalech , to můžu říct , snad ani ne antisemitismus , ale mezi dětmi bylo " židáku " jako nadávka . Byla to běžná nadávka , se kterou jsem se v Praze nesetkala . Byly i přítelkyně , které se ke mně hlásily , ještě když jsem nosila hvězdu . Ale byly některé , které mně ani neodpověděly na pozdrav , takže jsem je příště už nezdravila . Pochopitelně , tak jako ve všech společnostech , je to prostě různé . Jaký byl přechod ze školy z Prahy sem na venkov ? Pro mě to nebyl tak velký přechod , protože jsem tady měla přítelkyně , protože jsme sem jezdili na prázdniny . S dětmi z okolí jsem ty dva měsíce prázdnin tady od malička vždycky trávila , tak jsem se s nimi znala . Nenesla jsem to jako nějaké příkoří , naopak . Tady v domě bylo mnohem víc místa , nežli v pražském bytě , a byla velikánská zahrada . Celkem jsem to přivítala , mně se to líbilo .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View