jv_133.02

jv_133.02

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
My jsme ho samozřejmě měli už z umělých . Nosily to jenom svobodné dívky a slečny , kdyžto vdané paní měly tyto korduly a na hlavách tyhlety čepce . Jinak jsem měla také vyšívanou vestičku , bílou blůzičku a červenou sukýnku se zástěrkou . Chodila jsem v tom kroji velice ráda . V době po válce se vůbec chodilo v krojích hodně . Třeba na prvního máje byl průvod po Praze a většina žen byla oblečena do krojů , což už se dneska vůbec nevidí . Máte ho ještě dnes někde schovaný ? Bohužel nemám . Nemám ani žádný kroj po tetách . Velice toho lituji , protože to byly opravdu nádherné kroje , které by byly dneska velice drahé . Velice lituji toho , že jsem to tenkrát neuvážila a že jsem strejdům neřekla , aby mi třeba některý z těch krojů věnovali , když tety umřely . Vůbec nemám ponětí , kam to přišlo , ani kam přišel můj kroj . Jako dítě jsem dokonce měla krojovanou panenku ( v českém kroji ) , kterou jsem si s sebou nosila a měla ji ráda . Děkuji . Podíváme se na další fotku . Na této fotografii je maminčin bratr . Maminka měla asi pět bratrů . Bohužel některé fotografie jejích sourozenců vůbec nemám . Tady je bratr Josef s manželkou a se dvěma syny , mými bratranci . Oba dva jsou , myslím , starší než já . Ten větší se jmenoval Zdeněk . Býval náměstkem ředitele v Textilaně v Liberci . Mladší Pavel byl při ruské okupaci v roce 1989 se svojí rodinou na dovolené ve Švýcarsku . Když zjistil , co se tady stalo , už se nevrátili . Zůstali ve Švýcarsku . Má tři děti . Dvě už jsou hodně dospělé . Vlastně jsou dospělé všechny . Zůstaly ve Švýcarsku , kdežto on se sem , zpátky k nám , s manželkou po převratu vrátil . Žije zase tady zpátky v Čechách . Teta ani strejda už samozřejmě živi nejsou , protože byli o hodně starší než jsem já . To by bylo k této fotografii asi tak všechno . Vídali jste se s nimi často ? Vídali jsme se s nimi velice často . Bydleli v jediném domě , který kdysi stál naproti Edenu . Ještě si pamatuju Eden jako veliký oplocený park , kde už žádné atrakce prakticky nebyly . Byl tam jenom plot . Bylo to oplocené . Teta se strejdou bydleli naproti , v jediném baráku , který tam stál . My jsme bydleli na Vinohradech . Když jsme k nim šli na návštěvu , tak jsme šli z travnatých kopců dolů až k Edenu , do toho jediného domu , který tam byl , a pak zase přes travnaté kopce zpátky na Vinohrady . Dnes už je tam všechno zastavěné . Jsou tam samé domy , takže přes ty kopce se už prakticky vůbec nedá jít . Jejich dům je obstavený novými domy . Všude už to vypadá úplně jinak než v té době , kterou si z dětství pamatuju . Pamatuju si , že strejda byl hodně proruský příznivec . Když přijeli Rusové osvobodit Prahu , tak u sebe měli ubytovaného jednoho ruského důstojníka , přestože měli malý byt . Přinesl si pytel rýže a tu si u nich vždycky vařil . Pamatuju si na to dokonce i sama osobně . Jezdívali jste za vašeho mládí k příbuzným často ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View