hs_030.03

hs_030.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Sestra se jmenuje Boženka . Já se jmenuju Jindra . Jméno Boženka dostala po mamince , protože moje maminka byla Boženka . Moje maminka za svobodna sloužila v Blovicích u nějakých notářů a ti měli taky dvě dcery . Jedna byla Jindra . Maminka mi potom , když jsem se narodila , dala jméno po ní , po dceři pana notáře . Jenomže jsem byla potom i ve škole vzteklá , že mám takové dlouhé jméno , protože tehdy se neříkalo Jindra . Křtěná jsem byla Jindřiška , i v občanském průkazu jsem to měla a měla jsem ještě strašně dlouhé příjmení : Rajchartová . Měli jsme profesorku , ne když jsem chodila do obecné školy ve Kbele , ale potom , když jsem chodila do měšťanky v Přešticích . Vždycky , když jsem se měla hlásit a řekla jsem Jindra Rajchartová , chtěla : " Jak se jmenuješ ? Řekni to správně . " Vlastně nám , parchantům deseti , jedenáctiletým , vykala : " Jak se jmenujete ? " Byly jsme " slečny " , zvlášť teda ty přeštické byly obzvlášť slečny . My z vesnic jsme takové slečny nebyly , my jsme byly opravdu ještě telátka , děti . Ale musela jsem se přihlásit : " Jindřiška Rajchartová " . Mě to vždycky rozzlobilo . Zlobilo mě to , ale nemohla jsem si pomoct , jmenovala jsem se tak . Ještě něco mi o téhle fotce povíte ? Copak bych vám ještě pověděla ? Už je to asi všecko , věcí a vzpomínek je moc a moc , ale to víte . Rozumím . Podíváme se dál . Co je tohle zač ? To byste nepoznala , když vidíte před sebou starou bábu . Tady jsem ještě byla mladá a můj muž taky . To mi bylo dvacet a mému muži 23 , brali jsme se , to je naše svatební fotografie . Sluší vám to spolu . Kdy jste se brali ? Brali jsme se v roce 1954 . Manžel taky brzy ztratil mámu , v roce 1952 a já taky v roce 1952 . Znali jsme se dlouho , pět let . Když jsem začala chodit do obchodní školy tady v Plzni , manžel chodil na stavební průmyslovku taky v Plzni . Seznámili jsme se ve vlaku . Potom k nám jezdíval k tancovačkám a tam jsme se seznámili . To je pěkné . Pak , když maminka zemřela a jeho taky , přišel . Základní vojenskou školu měl za sebou , potom byl v učilišti v Lipníku a vyšel jako poručík . Peníze jsme neměli žádné , on ani já . Je ve svatebním , v uniformě . Já jsem tehdy měla na tu dobu opravdu pěkný kostýmek , látka stála dost peněz . Brali jsme se v prosinci . Strašně jsem milovala květy bílého šeříku ( u nás jsme říkali bezu ) , a manžel mi ho opravdu v prosinci v Plzni opatřil . Měli jsme svatbu tady na radnici a potom jsme měli ještě jednu v kostele u redemptoristů . Tam jsme vždycky chodívali , když jsme šli do školy , já do obchodní , on na stavební . Vždycky jsme se tam šli ráno pomodlit , abychom nedostali žádnou pětku . Potom jsme v tom kostele měli svatbu . Překvapilo nás tam něco , na co teda dodneška vzpomínám . Ani jsem nevěděla , že něco takového bude . Měli jsme maličkou svatbu , byl tam jenom můj tatínek , jeho tatínek a jeden jeho bratr . Kdo ještě tam na té svatbě byl ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View