hg_714.02

hg_714.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Okamžitě jsem ji poznala . Jako dítě , když jsme bydleli v Praze , jsem se hrozně zamilovala do tatínkova kamaráda . Nějaký Zdeněk . To byla jeho manželka , on zemřel v Terezíně a ona byla na návštěvě u Netlů . Vykládalo se , vykládalo a pak přišli Netlovi , a tak jsem nějakou dobu bydlela u nich . Začala jsem poznávat život , pak to nedělalo dobrotu z různých důvodů , a tak jsem se odstěhovala . Ještě když rodiče museli z Jihlavy , tatínek měl v poslední době tichého společníka , nějakého pana Rakušana . K tomu se dal nějaký nábytek a nějaké věci . Vím , že tam byla i lednička , nový elektrický kuchyňský sporák tam byl , nějaké koberce a různé věci . To , co pak bylo v jednopokojovém bytě na Vladislavově , tam muselo zůstat . Vůbec nevím , jestli jsme o tom mluvili . Ale když jsme se stěhovali z Purkyňovy tam , tak ty věci byly u něj . Oficiálně jsme mu to prodali a on dal za to peníze na vázaný vklad . K těm jsem jezdila a ještě tak nějak různě . Nějaké věci jsem prodala a bydlela jsem v hotelu , protože jsem nebyla schopna sehnat nějaký byt nebo něco . Nějakou dobu jsem bydlela v hotelu Opera , pak jsem se s někým seznámila . Chtěla bych taky vědět , jestli žije . Bydlela jsem nějakou dobu v Karlíně v podnájmu s nějakou kamarádkou , taky zajímavá osobnost , a odtamtud jsme se potom nastěhovali na Budečskou na Vinohradech k manželce generála Syrového . V té době byl ještě zavřený . Ani nevím , jak skončil , jestli vězení přežil nebo nepřežil . Myslím , že tehdy dostal dvacet let , mám takový dojem . Tam jsme bydlely s Eliškou , byla z Moravy a jezdily jsme k jejím rodičům na Moravu a tak porůznu . Pak jsem se zase jednou zamilovala do nějakého mladého kluka , a on potřeboval jet na Slovensko , byl ze Slovenska . Zapomněla jsem . . . Ne , to jsem ho ještě neměla . Já , horká hlava , pojedu za ním . Letadlo Dakota hrkalo , zvracela jsem , bylo mi zle . Byl z Prešova a letiště bylo myslím v Košicích . Přijela jsem do Košic a pak do Prešova . Tam jsme chodili večer k hudbě a tak dále a mně se hrozně líbila písnička Miluška moja . Nechal mně to celý večer vyhrávat , až se mně tak zprotivila , že už sem ji v životě nechtěla slyšet . Po cestě , když jsem tam letěla , tak jsem se seznámila s nějakým stavitelem , který byl velice milý a takový velice přítulný v řeči . Proč to vykládám ? " Kdybyste hledala někdy místo , potřebuju do kanceláře sekretářku . " Řekla jsem : " Ne , vůbec ne . " Pak mně to ale nedalo , tak jsem se mu ozvala . Nakonec jsem u něho dělala sekretářku , aniž jsem to v životě dělala , ale to není tak těžké naučit se takové věci . Nějakou dobu jsem tam pracovala . Pořád jsem bydlela ještě v podnájmu s Eliškou . On měl svůj byt , byl ženatý . Ale na Vojtěžské byl mezinárodní svaz studentstva a tam v celé budově měli svoje kanceláře a nahoře bylo několik garsonek . Stavitel Červenka tam měl jednu garsonku . Vykládal mně to a říkám : " Na co je ta garsonka ? " " To mám pro nějakou milenku nebo tak . " Ale říkala jsem : " Není to škoda ? Nemám kde bydlet . " Přesvědčila jsem ho a on mně tu garsonku nechal , tím jsem získala svůj první byt . To byla garsonka - koupelna , pokoj , předsíň , to bylo všechno . Pak jsem si vzala prvního pejska po válce , Grejinku , to byl výjimečně ovčák . Pak jsem se seznámila s mým prvním manželem , tak jsme tam bydleli , pak se narodil Patrik , nejstarší kluk , v roce 1947 .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View