ep_141.03

ep_141.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tam už o krotitelství nebylo ani řeči , protože děti jsou tam pro něco jiného a nemají pro velké zlobení ani síly , ani myšlenky . Přeorientovala jsem se víc na psychologii a tyhlety svoje dva koníčky jsem upozadila , takže jsem se psychologii věnovala více . Kde jste učila a co jste učila za předměty ? Učila jsem třicet let a jsem tam doposud , je to nemocnice Motol . Učila jsem tam svoji matematiku , protože u dlouhodobých dětí , které jsou tam několik měsíců , je nutné připravovat je tam až do maturity . Onkologie , psychiatrie nebo hematologie jsou oddělení , kde jsou děti několik let . Měli jsme i několik případů na vysoké škole , pomáhali jsme jim , takže se můj obor zúročil i tam . Odkud je tato fotka ? Tato fotka je z Karlových Varů , byli jsme tam na výletě . To jsem já s mým manželem . Teď nevím přesně , jestli už byl , ale myslím , že už byl můj manžel . Ještě jsme neměli děti . Může to být rok 1965 , je to jeho matka a její přítel , je to poklidné posezení v karlovarském lázeňském domě . Při jaké příležitosti jste se sešli ? Chtěli jsme strávit pár společných dnů , protože jsem manželovy rodiče moc neznala . Byli z Plzně . Ne rodiče , manžel řikal tomu pánovi strýček , byl to přítel matky . Byli z Plzně a my jsme bydleli v Praze , i když můj muž také pochází z Plzně . Viděli jsme se ale málokdy , tak jsme chtěli o mých prázdninách strávit pár dnů , abychom se trošku užili . Měla jste s manželovými rodiči dobré vztahy ? Měla , protože to byli poklidní lidé . Stalo se pak ale to , že přítel zemřel a matka zůstala v Plzni sama . Přestěhovala se do Prahy blízko nás , na Petřiny , a pomáhali jsme jí zvládat stáří . Pak těžce onemocněla a byla dokonce dlouho umístěna v nemocnici , takže jsme jí pomáhali poslední roky strávit důstojně . Jak jste se seznámila se svým mužem ? Seznámili jsme se na pionýrském táboře , jako studentka fakulty jsem měla v létě povinné to , že jsem byla vedoucí s dětmi . Měli jsme to povinně každé prázdniny . On byl ve vedlejším táboře také vedoucí . Vedoucí z obou táborů se scházeli , až došlo k tomu , že jsme spolu začli chodit . I když byl v Plzni , tak pak hned další rok nastoupil v Praze do dalšího ročníku školy a tím jsme v Praze byli oba . Pak si našel podnájem , už se do svého bydliště nevrátil a v Praze zůstal od devatenácti let , kolik nám bylo . Poznali jsme se v devatenácti , tak jsme spolu chodili a za tři roky jsme se vzali . Zamilovala jste se do něj na první pohled ? To je otázka . To už se dá dneska těžko říct , ale skoro ano , protože jsem neměla moc velké zkušenosti . Pár chlapců jsem měla , ale všechno to bylo víc povrchní , kamarádské a tohle už přeci jenom začalo být trochu vážnější . Může se říct , že to bylo na první pohled . Co je na této fotce ? To je svatební den . Je to polévka z jednoho talíře , nevím jestli se to tak dneska ještě dělá . Tenkrát se na svatbě jedlo z jednoho talíře . Kde byla svatba ? Svatba byla u mých rodičů v mém bydlišti . Máme rodinný dům na Bílé hoře , je tam dost místa i zahrada , tak se tam mohli sejít všichni příbuzní . Svatbu jsme měli v tom domě . Kolik jste měli hostů ? Nebylo to nic moc velkého , myslím pětatřicet . Podařila se vám svatba podle vašich představ ? Žádné představy jsem neměla , upřímně řečeno by pro mě bývala svatba vůbec nemusela být . Mně by spíš bývalo vyhovovalo vzít mého muže a odjet někam daleko a někde si užívat na cestách .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View