ep_141.02

ep_141.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Je to vzpomínka na kamarádku , se kterou jsem pak několik let udržovala kamarádství . Ona se pak ale vdala , dokonce do Austrálie , takže jsem s ní úplně ztratila kontakt a až po letech jsem se o ní něco dozvěděla od rodičů . Ale nežije tady a je tedy daleko . Kdy jste se naučila lyžovat ? Nebyla jsem moc sportovní dítě , naučila jsem se lyžovat až jako školní dítě . Zkoušela jsem to trošku v deseti letech . I když byli oba rodiče štíhlí , otec jezdil na kole , plaval , sporty se tenkrát moc nevedly . Nebyl na to snad ani čas a finance . Začala jsem asi v deseti letech , ale extra jsem neprovozovala nic , s kamarádkami jsem občas jezdívala a samozřejmě se školou . Jaké jste měla zamlada záliby ? Nejvíc pokud jsem studovala . Na střední škole to byly takové nevyhraněné záliby . Ale pak když jsem už studovala , tak jsem měla kamarádku , se kterou jsem chodila po umění . Hodně jsme chodily na výstavy , protože jsem začala dějiny umění studovat a tak co všechno k tomu náleželo , hlavně výstavy . Pak k tomu přibylo , že jsem začla chodit hodně plavat . V době než jsem vystudovala , jsme samozřejmě chodili hodně po kultuře , byla také divadla . Pak se už zájmy a koníčky trošinku měnily . Člověk se vdá , má děti a už se to musí trošku přizpůsobit rodině . To znamená , že jsem se i přihlásila do kurzu šití , abych se trošku zorientovala . Protože jsme měli ze začátku málo peněz , tak jsem i hodně šila , háčkovala , pletla na děti . Byly to spíš , řekla bych , ruční práce , pokud byly děti malé , a pak se to . . . Šila jste podle Burdy ? Ano , šila jsem přesně podle Burdy , protože jsem absolvovala kurz a ten nás naučil si dělat i střihy a šít podle Burdy . Děkuji . Co je na této fotce ? Na této fotce je Jan Ámos Komenský v Karolinu , hlavně kromě nás lidí , kteří se tam shromáždili , a je to den mé promoce . Na této škole , co sedím , jsem dělala zkoušky , přijímačky , ale nakonec jsem na tuto školu nešla . Šla jsem na pedagogickou fakultu , kde jsem vystudovala matematiku a dějiny umění . I když se zdá , že to spolu moc nesouvisí , tak tenkrát to tak bylo . Docela mi to i vyhovovalo , jeden obor odreagovával druhý . Byla jsem ráda , že jsem si toto zvolila . Ještě bych řekla , kdo na této fotce je . Samozřejmě moji rodiče , můj táta měl dva bráchy , tak tady jsou oba dva bratři a jejich sestra . Ještě je tady můj budoucí manžel a samozřejmě také babička . Co vás baví na matematice ? Baví mě jako taková , že je velice zajímavá , že se prolíná každým naším dnem . Je to obor , který je tvárný , pořád se člověk něco dozvídá . Celý život ji používám , protože učím děti , takže se s ní celý život setkávám . A na historii umění ? Na historii zase , že člověk se dívá na to , co kdo vytvořil pro oči a pro ducha . V ní je skryto zase trošku víc duchovna a víc toho , že člověk podporuje fantazii . Tvořivost a i umění je vyvážení toho druhého suchopárného oboru , takže obojí se nějak prolíná . Bavilo vás obojí už odmala ? Odmala ne . Když jsem byla dítě , začla jsem říkat , že půjdu do cirkusu . Chtěla jsem být krotitelkou tygrů , to bylo moje vysněné , co bych chtěla dělat . Pak přišlo to , že jsem se krotitelkou stejně stala , protože v školství to tak někdy musí být . Přeci jenom jsem ale trošku přesedlala . Po sedmnácti letech , když jsem učila , byla jsem tedy krotitelkou , už to nešlo . Udělala jsem si další školu a šla jsem učit do nemocnice .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View