mf930713_110

mf930713_110

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-5
Genrecomment
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Zákon nejstarší řemeslo neodstraní

Prostituce byla, je a bude. Pokusy vymýtit ji jsou odjakživa odsouzeny k nezdaru. z poněkud květnatého označení prodejné lásky jako nejstaršího řemesla je zřejmé, že je skoro stejně stará jako lidstvo samo. Prostitutky to samozřejmě v historii lidstva neměly vždy stejně krušné nebo stejně snadné. V mnoha dávnověkých civilizacích fungovaly jako vážené kněžky lásky, jiné kultury je naopak zavrhly a oficiálně jim určovaly místo na dně společnosti. Prostitutky přežily vše; přízeň i úklady krutých božstev, nevůli křesťanské církve i obojakou morálku komunistických diktátorů. Stávaly se spojenkyněmi řemeslných zločinců i poddajným nástrojem policie, včetně politické. Do 17. listopadu 1989 to v bývalém Československu neměly lehké, protože komunistický režim ukládal každému, tedy i prostitutkám, aby uzavřel řádný pracovní poměr, a občas kněžky lásky, které si nepořídily razítko do občanského průkazu, trestal jako příživnice. Na druhé straně jejich služeb hojně využíval, protože sexuálním radovánkám nepropadali jen prohnilí kapitalisté, ale také revolucionáři z muslimského světa. Prostitutky v Čechách tak za pomoci hotelových recepčních a taxíkářů přežily režim nevlídných starců, některé dokonce s dost slušným tuzexovým kontem. Po 17. listopadu ovšem jejich řemeslo prožívá skutečnou renesanci. Vodou na jejich mlýn je rozmach turistického ruchu a oslabení nebo naprostý nedostatek policejní represe. Prodejná láska prožívá skutečně zlaté časy, srovnatelné snad jen s pověstnou zlatou horečkou. Podle některých odhadů je jen v hlavním městě Praze 20 000 40 000 prostitutek. Nejsou to jen luxusní hetéry z mezinárodních hotelů a šlapky z Kotců, ale i dívky na telefonu a zaměstnankyně masážních a erotických salónů, kterých přibývá jako hub po dešti. Další tisíce prodejných kněžek lásky postávají na mezinárodních silnicích v západních a severních Čechách. Zákon na tyto problémy nepamatoval, právní řád České republiky vůbec nezná pojem prostituce, a tak se obce a města pod tlakem svých občanů snaží pomoci, jak umějí. První v řadě bylo město Dubí na Teplicku, do řetězu se zapojila i Praha, která také zakázala veřejné nabízení sexuálních služeb. Prostitutky jsou však v Perlové ulici, a dokonce i na Václavském náměstí, které se ministr vnitra Jan Ruml krátce po svém nástupu do funkce snažil vyčistit, stále. Málo platné, čeští policisté ještě nemají zkušenosti svých amerických kolegů, kteří dokážou vyčistit ulice, popřípadě i celé čtvrtě, pokud jim radnice uloží. Obsadí je takovou přesilou policistů, že nejen prostitutky, ale i překupníci drog raději odejdou, protože jim nestojí za to nechat si od poldů kazit kšefty. Z parlamentu před nedávnem vzešel pokus upravit, respektive zamezit prostituci. Setkal se většinou s odmítnutím, občas i s posměchem. Třebaže snaha zakázat veřejné domy je pravděpodobně zbytečná, protože zápas s nejstarším řemeslem je skutečně donkichotským bojem s větrnými mlýny, zaslouží si pozornost, protože jiná cesta, než je regulérní úprava prodejné lásky, v demokratické společnosti možná není. Prostituci je lepší regulovat, protože porazit ji nelze. Dokud je poptávka, bude i nabídka. I prostitutky se chovají tržně.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View