Program
ČSSD
ničím
nepřekvapuje
Vytyčování
průmyslo,
energetických,
stavebních
a
bůhvíjakých
státních
cílů
vyžaduje
ovšem
vládu
"osvícených
velkých
kormidelníků,"
schopných
neomylně
určovat,
co
je
pro
společnost
dobré
či
nikoliv
Společnost
vzdělání,
spoluúčasti
a
solidarity
je
vizí,
se
kterou
přicházejí
v
návrhu
volebního
programu
čeští
sociální
demokraté.
Program
by
měl
být
přijat
již
letos
v
dubnu
na
bohumínském
sjezdu
strany.
Ucelený
návrh
programu
spatřil
začátkem
týdne
světlo
světa.
"Simulované
vládní
prohlášení
",
jak
občas
Zeman
dokument
označuje,
vychází
z
hodnocení
současné
ekonomické
situace
a
stavu
společnosti
vůbec
-
od
zemědělství
a
školství
až
po
kulturu
a
sport.
Jde
o
pohled
výrazně
kritický,
což
se
od
ambiciózní
opoziční
strany
pochopitelně
očekává.
Jak
je
pro
socialisty
typické,
důraz
je
kladen
na
aktivní
roli
státu.
Žádné
převratné,
neřku-li
systémové
změny
však
Zemanova
strana
naštěstí
nenavrhuje.
Najdeme
zde
samozřejmě
standardní
prvky
z
prognostikovy
výbavy:
zaměstnanecké
spoluvlastnictví
podniků
i
strukturální
hospodářskou
politiku
státu
ve
všech
oblastech
ekonomiky.
Vytyčování
průmyslových,
energetických,
stavebních
a
bůhvíjakých
státních
cílů
vyžaduje
ovšem
vládu
"osvícených
velkých
kormidelníků",
schopných
neomylně
určovat,
co
je
pro
společnost
dobré
či
nikoliv.
Autoři
dobrými
úmysly
motivované
myšlenky
centrálního
plánování
se
tak
vlastně
začleňují
do
tábora
těch
politických
stran,
které
příliš
nedůvěřují
tržním
mechanismům.
Významnou
součástí
programu
je
pochopitelně
sociální
oblast.
Snaha
o
vytvoření
tzv.
Sociální
pojišťovny,
oddělené
od
státního
rozpočtu,
demokraticky
spravované
zástupci
pojištěnců,
je
v
intencích
současné
politiky
ČSSD.
Ta
ovšem,
spíše
než
z
ideologických
východisek,
pramení
z
účelové
opozice
vůči
vládnoucí
ODS.
Některá
opatření,
se
kterými
sociální
demokrati
přicházejí,
například
plná
informovanost
o
sociální
situaci
obyvatelstva
či
veřejné
diskuse
o
návrzích
sociálních
zákonů,
mají
čistě
deklarativní
charakter.
Nadmíru
rozporuplně
přistupují
k
řešení
bytové
problematiky.
Nejsou
prý
proti
deregulaci
nájemného.
Na
druhé
straně
ovšem
zaznívá
volání
po
speciálním
zákonu
na
ochranu
nájemníků
a
státním
rozpočtem
saturované
obnově
bytové
výstavby.
V
dnešní
situaci,
kdy
k
nájemníkům
přecitlivělé
zákony
úspěšně
blokují
vytvoření
trhu
s
byty,
vyvolává
myšlenka
speciálního
ochranářského
zákona
přinejmenším
údiv.
Samozřejmě
je
možno
vysledovat
i
záměry
s
pozitivním
jádrem.
Deklarovaná
účinná
protiinflační
politika,
dlouhodobě
vyrovnaný
státní
rozpočet
a
vyjádřená
snaha
vytvořit
podmínky
pro
vstup
do
EU
nejsou
na
první
pohled
v
rozporu
ani
s
politikou
současné
vládní
koalice.
Dlouhodobá
rozpočtová
vyrovnanost
ale
v
pojetí
socialistů
znamená
nejdříve
deficit,
zdůvodňovaný
snahou
nastartovat
růst
ekonomiky.
Vzniklý
dluh
má
být
zahlazován
teprve
v
blíže
neurčené
budoucnosti.
Rizikem
takového
postupu
je,
že
k
"zahlazovací
fázi"
socialisté
v
zápalu
politického
boje
nikdy
nepřistoupí.
Negativní
dopady
takové
metody
"vyrovnanosti"
na
inflaci
jsou
jasné
i
laikovi.
Evropská
unie
je
zřejmě
limitem,
kam
až
směrem
na
liberální
Západ
může
ČR
podle
představ
ČSSD
zajít.
Spíše
než
vstup
do
NATO
je
jim
bližší
spolupráce
v
rámci
Partnerství
pro
mír
s
důrazem
na
"využití
možností
Západoevropské
unie".
Celý
program
je
navíc
prostoupen
nepřehlednou
plejádou
daňových
úlev
a
odpisů,
ať
už
ve
prospěch
sportovců,
kulturních
nadací
či
jiných
všeobecně
prospěšných
organizací.
Některé
návrhy
se
jeví
jako
docela
zajímavé.
Například
možnost
zahrnout
splátky
úvěrů
na
získání
bytu
do
odpočitatelných
položek
při
stanovení
daňového
základu.
U
mnohých
by
to
asi
znamenalo
celoživotní
daňové
prázdniny.
Otázkou
ovšem
zůstává,
jak
by
se
při
takové
míře
"zeštíhlení"
státu
sociální
demokraté
vypořádávali
se
svými
výdajově
náročnými
rozvojovými
projekty
a
dotačními
závazky.
Úmysl
přizpůsobit
naši
subvenční
politiku
v
zemědělství
praktikám
EU,
což
zcela
logicky
předpokládá
zvýšení
objemu
státních
dotací
do
této
oblasti,
rozpor
mezi
státními
příjmy
a
výdajovými
možnostmi
jen
prohlubuje.
I
přes
již
naznačenou
kritičnost
působí
návrh
programu
ČSSD
prorežimním
dojmem.
Na
to,
aby
se
Zeman
stal
relevantní
sociálnědemokratickou
alternativou
současné
vlády,
však
zatím
obsahuje
příliš
mnoho
zpochybňujících
prvků
a
vnitřních
rozporů.