ln95048_070

ln95048_070

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Věk herců

Image jsou, ach, vždy tak krásné;skutečnost holá a ohyzdná Stačí se podívat do starých filmových časopisů. Pak jejich otázky porovnat s parádními fotografiemi, které si o rok nebo dva později dali udělat naši předkové, za předpokladu, že byli v době mladí. Uvidíte, jak se Rodolfo Valentino, Greta Garbo, Marylin Monroe i J. P. Belmondo rozdělili na jednotlivé zevní znaky nebo jejich seskupení, aby pak vybujeli v posledním městečku. Stejné držení těla, účesy, zadumaný nebo odhodlaný zrak, sevřené či pootevřené rty. Pokud měly české Mařenky v dobách Grety Garbo větší ňadra, zamáčkly je. Kdyby mohly, tak by je v době Marylin Monroe opět přihustily. Možná, že by se tohle napodobování dalo předpovídat. Spatřili bychom jednu epidemii rychle střídající druhou s rostoucím vlivem, který postihuje stále větší počet lidí.

Zajímavější by mohl být výsledek dalšího zkoumání, jež by porovnalo citově významné věty ze scénářů nejrozšířenějších filmů s citově významnými větami osobních dopisů velkého počtu takzvaných obyčejných lidí. Předpověď zní, že výskyt podobností by v případě aspoň některých z nich byl podobně epidemický jako výskyt napodobování zevních znaků. Obávám se, že to platí i pro přejímání způsobů, jak řešit anebo neřešit problémy. Souměrná tvářinka, prázdná slova S dobou došlo k posunu. Nejde o pouhé napodobování, jde o image. Modelem by mohl být Rodolfo Valentino, pravděpodobně homosexuál. Nic proti tomu, ale šlo o jeden z prvních světově rozšířených image romantické lásky muže k ženě. Lidé ukazující jednou rukou do budoucnosti nebo na nebesa, přičemž druhou sahají do vaší kapsy, to dělají podobně. Posun není v tvorbě image. Byly, jsou a budou. I po shnilém žlabu čistá voda teče, tvrdili (středověcí) kněží kážící vodu, pijící víno. Posun je v jejich počtu a vlivu.

To image zařizují, aby lidé sledovali a prožívali, jak se jim mluvčí jakýchkoli vlivných nebo o vliv usilujících skupin líbí, a přitom je ani nenapadlo, kdo ti lidé jsou, co říkají a hlavně o čem mlčí.

Všude na světě to pánové dělají hlouběji posazeným hlasem, neprůstřelným úsměvem, pomalejší mluvou s dobře oddělovanými slovy, milým vějířkem vrásek kol očí. Mají-li všech pět pohromadě, nevtipkují. Vědí, že by to většina lidí stejně nepochopila proto, že nezná souvislosti. Vědí, že by byli považováni za arogantní, což by mohla být pravda. Pokud dámy postupují podobně, začnou brzy vyhlížet jako pánové. Jsou-li důsledné, dotáhnou to i na vhodný druh vousu. Působivější jsou tudíž větší oči a poněkud širší lícní kosti. To je transkulturální evoluční znak. Naznačuje plodnost. Zájem početného podílu diváků bude probuzen, aniž je napadne důvod. Pro politické chlapce a dívky je důležitá souměrná tvářinka a něco rozverně vážného při image zralé odpovědnosti. K tomu prázdná slova, která jsou image pozitivních hodnot, oduševnělosti a napodobení vzorů. Zde začíná umění býti politicky sexy bez ohledu na všechna tři pohlaví popsaná u lidí. Strašidlo kritického myšlení nehrozí A podmínka, bez níž to nejde? Klaunsky klidná sebejistota zastiňující všechno, co čouhá jak z kalhot, tak z bot, byť by pro ni nebyl podklad ani důvod. Nepřehrávat, probůh! To budí démony. Lidé by mohli přestat image prožívat. Mohli by začít přemýšlet o tom, co vlastně slyšeli, případně kdo jsou lidé, kteří to řekli. Vždyť tuší, že ke lhaní, jako když tiskne, přibylo lhaní, jako když vysílá. Takže slova, slova pružná. Za předpokladu pokud možno nebreptavé výslovnosti mají image pronášet buď slovní salát (nikdo nevyžaduje, aby se v něm sami vyznali), nebo odříkávat pořadí dnů v týdnu. Je to lepší. Nikdo je nemůže vzít za slovo. Úspěch je zaručen i v případě, kdy image omylem nebo nehodou sdělí informaci. Podmínkou je, aby se jednalo o věc příjemnou, lidé ji očekávali a slyšet chtěli, aby neměla víc než tři sta bitů (jeden řádek) a neobsahovala ani snítku kritického myšlení.

Bylo by omylem myslet, že image myslí. Image předvádí. Myšlení také. Obavy nejsou nutné. Průzkumy sledovanosti televizních pořadů a zpravodajství dokládají, že kritické myšlení strašidlem obcházejícím naši zem, od dob husitských tak vzdělanou, že nám to všichni závidí, jistě není. Světa běh pevně v ruce Dobré image jsou jen tehdy skutečně dobré, mohou-li říkat kdykoli, kdekoli, cokoli. Většina lidí si to nezapamatuje, zato si odnese příjemný pocit. Přinejhorším sdělí image již zítra něco naprosto jiného s tím, že holt musí opakovat stále stejné věci, neboť kromě nepozornosti nebo zlého úmyslu je i ta veřejnost, která poslouchá, natvrdlá. Televizní sledovanost prokazuje, že se příliš nemýlí. Bude-li někdo protestovat, dostane při troše štěstí svůj dopis na předposlední stránku novin. Přečte jej zlomek počtu unavených lidí, kteří jsou přesvědčeni, že s tím stejně nemohou nic dělat. O to více je v plném počtu osloví všechny image na obrazovce již druhý a každý další den a vysvětlí jim, na co si musí zvyknout. Vypnou-li ji, image důvěrně zašeptají z rozhlasu nebo vzhlédnou z jakýchkoli novin. Dopisy nedopisy, články nečlánky, světa běh, který místo skutečnosti mají v rukou čím dál tím víc image, bude pokračovat. A dopadnou-li věci nedobře? Pak image ze společné hospůdky mizí, jejich nositelé balí kufry, odcházejí ke svým kontům psát paměti o tom, jak to mysleli dobře, a vstupují do učebnic. Ti, kdo zbydou, zaplatí účet.

Dobré image, účinné image. Při delším nošení se svými nositeli srostou natolik, že je nikdo nerozliší, ani nositelé sami. Jdou-li spát, zavěsí vyznamenání, která si udělili, na noční košili. Z image se stanou Image. Rizikem by to bylo jen v tom případě, že nositelé image byli osobností, o kterou by je image připravily, ale to je vzácné. Nuže, vzhůru a dopředu! Kam to je ve skutečnosti, nezeptá se stejně téměř nikdo, neboť málokoho napadne, na co a proč se ptát. Zbytek se zeptat neodváží. Image lidí ukážou na image šťastné přítomnosti i budoucnosti a hladina skupinové úzkosti klesne. Po klipech přijde fraška nebo horor Vypadá to, že image krok za krokem nad skutečností vyhrávají. Jejich přijetí nebolí. Kritické přemýšlení o skutečnosti moc práce, bolí a je zdrojem strachu. V tom by mohlo být jádro úspěchu skupinové hlouposti. Svízelí je, že poslední slovo vždy pouze skutečnost. Holá, nahatá, ohyzdná skutečnost.

Tvůrci image se proto opírají o své herce. Herci o image. Image o své tvůrce. A zpět. V závěru se všichni veřejně tváří, že věří všemu, v soukromí se tváří, že nevěří ničemu, a sami před sebou se tváří, že tomu rozumějí. Všem je blbře.

Jako bychom to nechtěli vědět. Opravdu nastal věk herců? V dnešním tempu nehrají komedii ani tragédii, hrají klipy. Jsou-li účinné, bývají důsledky hororfraškami.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View