ln95047_042

ln95047_042

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-2
Genreadvice
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Ochrana lidských práv V.

Na vaše dotazy odpovídá Judr. Jan Pelikán Dnes se seznámíme s tím, jaké jsou předpoklady podání individuální stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva prostřednictvím Evropské komise pro lidská práva. Co podání stížnosti v praxi obnáší? Je to obsáhlejší písemné podání, které je možno předložit v jazyce příslušného členského státu Rady Evropy (nebo v jazyce anglickém nebo francouzském). V zájmu dodržení všech formálních i obsahových požadavků zasílá právní odbor Rady Evropy po obdržení stížnosti formulář, který na tyto náležitosti již pamatuje. Stížnost nemusí být podána prostřednictvím právního zástupce. Směřuje vždy proti členskému státu Rady Evropy, který se rovněž stává účastníkem řízení. Stížností se lze domáhat toho, aby bylo vysloveno porušení práva garantovaného úmluvou a členské státy jsou zavázány řídit se rozhodnutím soudu ve všech sporech, v nichž jsou stranou v řízení. Zjistí-li soud, že rozhodnutí soudu nebo státu je v rozporu s Úmluvou a jestliže vnitrostátní právo umožňuje pouze částečné odstranění následků takového rozhodnutí, soud přímo v rozhodnutí může přiznat poškozené straně spravedlivé zadostiučinění (v národní měně dotčeného členského státu).

Článek 26 Evropské úmluvy uvádí, že stížnost osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou může být předmětem jednání Evropské komise pro lidská práva pouze po vyčerpání všech vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných principů mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí.

Současně článek 27 odst. 3 opravňuje Evropskou komisi pro lidská práva odmítnout každou stížnost mimo jiné proto, považuje-li ji za nepřijatelnou podle článku 26.

Článek 26 obsahuje tedy dvě významná omezení, která musí osoba podávající stížnost současně splnit. Především musí vyčerpat všechny vnitrostátní právní prostředky nápravy (které musí být dostupné a efektivní). Na to, jaké právní prostředky nápravy bude nutno v konkrétním případě předem vyčerpat, mohou vznikat nejrůznější názory. Podstatná bude praxe Evropské komise. Obecně lze říci, že musí být vyčerpány všechny podle zákona v úvahu přicházející opravné prostředky (označované zpravidla jako odvolání, stížnost apod.). Komise v roce 1974 rozhodla, že v případě, že je k dispozici jeden druh prostředku nápravy, musí být vyčerpány po nejvyšší instanci. -li dotčená osoba k dispozci více různých právních prostředků nápravy, musí vyčerpat pouze ty z nich, o nichž se lze rozumně domnívat, že budou efektivní. Článek 26 je tedy podle tohoto výkladu třeba aplikovat tak, aby odrážel reálné praktické možnosti pozice této osoby s cílem zajistit efektivní ochranu práv a svobod chráněných Úmluvou. Osoba podávající stížnost však musí zdůvodnit, proč zvolila právě určité opravné prostředky a z jakých důvodů.

Vzhledem k tomu, že lidská práva a svobody stojí u nás pod ochranou Ústavního soudu, bude patrně nutno podat i ústavní stížnost podle článku 876 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR. Dnes však ještě není možno říci, zda bude nutno před podáním stížnosti Evropské komisi pro lidská práva podat vždy také ústavní stížnost.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View