Adresné
sociální
dávky...
(LN
13.
2.
1995)
Je
důležité
přehodnotit,
zda
jsou
rodinné
přídavky
pouze
dávkou
sociální.
Vloni
dosáhla
porodnost
u
nás
nejnižších
hodnot,
což
je
zpráva
alarmující.
Je
otázka,
zda
omezení
přídavků
na
děti
bude
v
souladu
se
státní
populační
politikou.
Připravovaná
opatření
nejvíce
zasáhnou
mladá
manželství
plánující
první
dítě
a
pak
rodiny
početnější.
Protože
každé
dítě
je
pro
stát
důležitou
hodnotou,
je
nutné,
aby
se
podílel
na
ochraně
jeho
zájmů.
Každé
dítě
je
budoucím
daňovým
poplatníkem
a
na
jejich
počtu
bude
záviset
i
perspektiva
vývoje
důchodového
věku.
Považujeme
za
nešťastné
určit
hranici
násobku
životního
minima,
které
rozdělí
rodiny
na
chudší
a
bohatší.
Sejdou
se
zde
rodiny,
které
vlastní
pílí,
schopnostmi,
plným
nasazením
a
odříkáním
dosáhnou
dané
finanční
výše
srovnatelné
s
rodinami,
jimž
stát
určenou
částku
dorovná.
Rodinné
přídavky
nebyly
žádnou
převratnou
částkou,
která
by
mohla
vést
ke
zbohatnutí.
Investice
na
školní
potřeby
narůstají.
Proto
by
stát
měl
minimálně
tuto
částku
rodinných
přídavků
zachovat
jako
příspěvek
na
výchovu.
I
když
rodiče
neplatí
školné,
pro
mnoho
rodin
již
školní
lyžařský
výcvik,
výuka
hry
na
hudební
nástroj
a
další
aktivity
důležité
pro
rozvoj
osobnosti
dítěte,
se
stávají
nadstandardními.
Je
stát
natolik
bohatý,
aby
mohl
podceňovat
vzdělání
a
smysluplné
naplnění
volného
času
jako
prevenci
kriminality
dětí?
Nenese
již
dlouho
důsledky
nedocenění
matek
v
domácnosti,
které
se
zříkají
osobní
kariéry
ve
prospěch
dětí?
Proč
je
finančně
ignoruje
a
v
jejich
důchodu,
byť
vychovaly
kvalitní
daňové
poplatníky,
je
znevýhodňuje
jako
nepracující
občany?