ln94206_88

ln94206_88

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Vize a tlama tisku

Karel Steigerwald, Publicista I lehkomyslný novinář to těžké: každý den se na něj hrnou nová témata, v nichž se musí nějak vyznat, aniž by se kdo ptal, zda na seznámení čas a sílu. Tato situace často vede k povrchnosti a radikálním zkratům, které možná pobaví čtenáře, ale především vytváří mlžný oblak radikálních přibližností, rozpitých polotónů a sporných pravd. Zdá se, že čtenář se musí naučit s plytkostí tohoto šerosvěta počítat a brát noviny i jejich relativizující slabosti jako to, co skutečně jsou: pouhý potisknutý papír, na němž se projevují jen některé stránky života.

Předseda nejsilnější strany koalice přišel s neobvyklou myšlenkou. Chtěl by prosadit takovou politickou shodu, která by ze zásady vždy vyrovnaného rozpočtu učinila ústavní zákon. Kdo si prolistuje noviny v posledních dnech, zjistí, že Klausův návrh tyto dimenze: populistický trik před obecními volbami, snaha odlákat pozornost od nynějšího státního rozpočtu, naivní neprosaditelný návrh, ekonomická trivialita, právní chyba, která zaručí pouze plynulý vzestup rozpočtu. Celkový dojem: jakási mazanost politika, kterou novináři prokoukli.

Zvídavější laik, který se samostatně pídí po odborné informaci, velice brzy narazí na další dimenze: od dob, kdy se přestalo věřit, že schodkový rozpočet prospívá hospodářství, vedou se ve světě o tomto tématu rozsáhlé debaty a publikují pozoruhodné práce. Laikovi se brzy zdá, že nejde o pouhý laciný švindl, který je možno prudkou smečí novináře srazit se stolu, nýbrž o naprosto legitimní problém, o jehož ošetření usiluje nejen ekonomická věda, ale i politická praxe zdaleka nikoli jen premiéra Klause. O problém, jehož složitou lákavost nevysvětlí nikdo v jednom článku. Politik, kterého novináři rádi obviňují z pragmatismu, aniž by bedlivěji vážili hodnotu tohoto obvinění, předstoupil před veřejnost s vizí budoucnosti. Novináři, ve svém prudkém chvatu, aniž by si všimli, že předseda vlády navrhuje uložit vládě významné ústavní sebeomezení, zastřeli ten návrh obvyklými námitkami: populistický trik.

Laik přemýšlí. Schodkový rozpočet zakryje voličům, kdo je věřitel, kdo dlužník. Schodkový rozpočet bude mít volič rád. Přináší blaho hned, hoře z něj později. Když ústava takový rozpočet vládě zakáže, může si vláda vypůjčit jediným způsobem: zvýšením daní. Půjčka se platí hned a je zřetelné, kým. Kdo dluh splácí, zvažuje z vlastního zájmu, chce-li jej učinit. Kdo si dnes vydluží schodkem v rozpočtu, aby později zaplatil ten, koho se dnes nikdo neptá, půjčí si snadněji a utrácet bude rád. Zejména vláda v tísni ochotně zasype voliče vypůjčenými penězy, aby si je alespoň dočasně naklonila.

A tak by mohl zvídavý laik pokračovat ve svých neodborných úvahách. Snadné odpovědi, které na něj hrnou deníky, mu nestačí. Dobré námitky proti nim si umí postavit sám. Nepočítá s tím, že clonou novinářských mlh prorazí za pár dní o věci lepší debata. Za pár dní požene se žurnalistický svět za jiným tématem. Popadne jej do stejně rychlé tlamy. Nedávno prý odpověděl premier na otázku novináře, nejprve číst učebnice, pane kolego, pak se ptát. Odpověď arogantní, odpověď ovšem věcná. V polosvětě mlh vzbudila pobouření. Ale jen krátce, nový den přihnal zas nový děj.

Myslím, že ke Klausově vizi se budeme vracet. Jako ke každé vizi. Čas ji vyvrátí, nebo naopak přiřkne lepší dimenze, než deníky tento týden. Jednou si všimneme i její dimenze nepopulistické. Premiér navrhuje krok, který znesnadňuje i jemu vládnutí. Vyrovnaný rozpočet může přestat být předmětem politického dohadování a stát se stejným ústavním pilířem a stabilní součástí našeho úhrnného náhledu na život, jako je všeobecné a rovné hlasovací právo, které v dobách, kdy hlas byl spojen s výší daně, také připadalo mnohým jako podivná vize.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View