Z
věřitele
dlužníkem
Poznámka
Jiří
Pinka
Česká
republika
zaplatí
Slovensku
již
druhý
měsíc
po
sobě
částku
ve
volně
směnitelné
měně
za
překročení
mezní
hranice
úvěru
vzájemného
clearingového
zúčtování
obchodu.
Mezivládní
dohoda
dovoluje
pasivum
ve
výši
130
milionů
ECU,
které
ČR
poslední
srpnový
den
překročila
o
77,99
milionů
ECU
(zhruba
94
milionů
amerických
dolarů).
Tuto
částku
dostane
podle
vyjádření
České
národní
banky
(ČNB)
slovenský
partner
v
následujících
dnech.
V
červenci
překročila
česká
strana
mezní
hranici
úvěru
pouze
o
nepatrnou
částku
65
tisíc
ECU
-
a
byla
včas
zaplacena.
Vývoj
platebních
vztahů
mezi
oběma
státy
tak
v
poslední
době
změnil
Českou
republiku
z
věřitele
v
dlužníka.
Přitom
české
pasivum
narůstá
na
clearingovém
účtu
již
od
začátku
května.
Potvrzuje
se
tak,
že
slovenská
opatření
na
ochranu
platební
bilance
jsou
účinná.
Přestože
v
červenci
1993
devalvovala
slovenská
koruna
o
10
%
a
začátkem
loňského
prosince
devalvovala
Bratislava
svou
měnu
vůči
clearingovému
ECU
o
dalších
pět
procent,
musela
České
republice
zaplatit
v
lednu
a
v
únoru
ve
tvrdé
měně
celkem
90
milionů
dolarů.
Následně
v
březnu
zavedlo
Slovensko
desetiprocentní
dovozní
přirážku
a
začaly
známé
obstrukce
s
certifikáty
potravin.
Zatímco
zavedení
přirážky
lze
chápat
jako
systémové
opatření,
je
certifikace
potravin
umělou
bariérou
obchodu,
kterou
celní
unie
nedokázala
uspokojivě
vyřešit.
Slovensko
tak
ochraňuje
domácí
zemědělskou
výrobu
a
zpracovatele
před
českou
konkurencí,
která
často
i
přes
kurzové
rozdíly
disponuje
komparativními
výhodami.
Dnes
je
již
zřejmé,
že
dohoda
o
vzájemném
uznávání
certifikátů
je
v
nedohlednu
a
česko-slovenský
obchod
bude
nadále
klesat.
Podle
ČNB
jsou
při
clearingovém
zúčtování
významné
také
platby
z
ČR
za
tranzit
ropy
a
plynu.
Opětovné
převýšení
hranice
mezního
úvěru
českou
stranou
není
nic
tragického,
protože
devizové
rezervy
státu
stále
rostou.
Pravděpodobné
další
překračování
hranice
130
milionů
ECU
však
určitě
české
straně
nevyhovuje.
Očekávaná
revize
platební
dohody
je
však
stále
odkládána.
Od
měnové
odluky
existuje
ještě
tzv.
starý
blok
clearingu
v
původním
kurzu
1:1
a
hovoří
se
o
nejasných
platbách,
které
podniky
směrují
mimo
clearing.
O
budoucnosti
clearingu
by
měli
rozhodnout
ministři
financí
Kočárník
a
Filkus.
Jejich
setkání
se
pravděpodobně
uskuteční
příští
týden.
Ať
se
již
dohodnou
jakkoli,
pouhá
úprava
kurzových
rozdílů
a
zrušení
starého
bloku
může
znamenat
pouze
krátkodobé
řešení.
Celní
unie
se
Slovenskem
-
i
přes
proklamace
o
důležitosti
vzájemné
výměny
zboží
-
s
pokračujícími
zásahy
slovenské
strany
do
svobody
obchodu
zvolna
umírá.
Na
tom
lze
za
současných
podmínek
těžko
něco
změnit.
S
dlouhodobou
perspektivou
narovnání
pokřivených
obchodních
vztahů
se
Slovenskem
je
možné
počítat
pouze
v
rámci
širšího
uskupení,
jakým
je
Středoevropská
dohoda
o
volném
obchodu
(CEFTA)
nebo
Evropská
unie.