Do
Himálaje
vezou
i
pivo
v
prášku
Organizace
expedice
na
osmitisícovku
Šiša
Pangma
se
pro
Leopolda
Sulovského
zúžila
na
shánění
dvou
milionů
korun
Tomáš
Pudil
První
cenu
v
kategorii
A
na
11.
ročníku
Festivalu
horolezeckých
filmů
v
Teplicích
nad
Metují
pro
snímek
Everest
'91
(ČT
Ostrava,
autor
J.
Procházka)
převzal
o
minulém
víkendu
Leopold
Sulovský.
Podílel
se
na
filmu
jako
hlavní
aktér
i
kameraman
při
své
cestě
na
vrchol
nejvyšší
hory
světa.
Nedaleko
Teplicko-adršpašských
skal
to
byla
zároveň
na
řadu
týdnů
poslední
příležitost
s
ním
pohovořit.
Koncem
tohoto
týdne
míří
s
expedicí
Lavina
Sport
Šiša
Pangma
opět
do
Himálaje.
Cílem
je
'nejmenší'
z
existujících
14
osmitisícovek.
Je
nás
pět
horolezců,
lékař
Jelen
a
paraglindista
Tomáš
Nejedlý,
který
tam
jede
překonat
světový
výškový
rekord
v
motorovém
létání
na
klouzavém
padáku.
Ten
je
něco
nad
pět
tisíc
metrů.
Hodí
si
na
záda
patnáctikilový
batoh
s
motorem
a
odstartuje.
Všichni
ostatní
mají
dost
zkušeností
z
vysokých
hor.
Ludvík
Paleček
byl
v
roce
1981
na
Nanda
Devi
a
později
vylezl
sólově
sedmitisícovku
Tiličo,
navštívil
i
Pamir.
Nedávno
vylezl
severní
stěnu
Eigeru
-
tak
trochu
tréninkově,
aby
nezakrněl
a
ukázal,
že
něco
dělá.
Šlachta
s
Michalcem
vylezli
nějaký
prvovýstup
na
Bhagirati
a
jsou
to
technicky
zdatní
lezci.
Suchel
má
spoustu
cest
v
Americe
i
v
Alpách,
byl
na
Aconcagui
i
McKinley.
Kromě
vás
však
žádný
z
nich
ještě
nestál
na
vrcholu
osmitisícovky.
Přesto
jste
zvolili
výstup
obtížnou
jihozápadní
stěnou,
a
k
tomu
ještě
alpským
stylem
bez
budování
postupných
táborů.
Jihozápadní
stěna
se
mi
líbí
a
dá
se
tam
udělat
slušný
prvovýstup,
přičemž
zvolená
trasa
není
nic
křečovitého.
Šiša
Pangma
je
vhodná
také
právě
z
toho
důvodu,
že
kluci
ještě
nebyli
nad
osm
tisíc
metrů.
Podle
mne
na
to
mají,
je
to
otázka
psychiky
a
aklimatizace.
Takže
je
asi
dobré,
že
ta
osma
je
nízká
osma.
Myslím,
že
je
to
velice
technicky
náročný
výstup,
a
už
se
na
to
těším.
Nejdříve
provedeme
výstup
vpravo
do
sedla
na
aklimatizaci
a
případně
tam
i
připravíme
nějakou
sestupovou
trasu
s
fixy,
pro
případ
nějakých
problémů.
Pak
už
se
sbalíme
na
vlastní
výstup.
Známe
časy
Slovinců
a
Angličanů
a
pokusíme
se
s
dalekohledem
odhadnout,
jak
dlouho
tam
můžeme
viset.
Bude
tam
dost
lezeckých
úseků.
Průměrný
sklon
je
hruba
60
-
65
stupňů.
Spodek
led
a
mixy,
vršek
víc
skalní.
Tam
mohou
nastat
lezecké
problémy,
ale
tenhle
tým
je
natolik
silný
a
technicky
nadán
a
vybaven,
že
si
s
nimi
poradí.
Poprvé
nejste
jenom
lezec,
ale
i
organizátor
a
vedoucí
výpravy.
Vlastně
se
jednalo
o
shánění
peněz.
Organizaci
jsem
svěřil
nepálské
agentuře
International
Travel
Nirmal
Agency,
kterou
jsem
poznal
při
dvou
výpravách
s
Italy.
Všechno
zařídí,
počínaje
objednáním
hory
a
konče
jídlem
v
základním
táboře.
Snídani,
oběd
i
večeři,
dopolední
čaj,
dopolední
kafe,
odpolední
čaj,
odpolední
kafe.
Vezeme
s
sebou
jen
jídlo
do
stěny
a
vlastní
lezecké
vybavení.
Expedici
je
možné
pojednat
dvěma
způsoby.
Podle
první
vyinkasuji
od
každého
člena
tak
300 000
korun.
V
tom
případě
tam
těžko
dostanu
nějakého
horolezce.
Já
jsem
zvolil
ten
druhý
způsob.
Zkouším
sehnat
peníze
sám.
Účastníci
zaplatí
nějaký
základní
poplatek
a
mám
lidi,
jaké
potřebuji.
Sehnat
peníze
ale
také
není
snadné.
Před
odjezdem
na
festival
jsem
ještě
neměl
na
kontě
všechny,
ačkoliv
potřebnou
částku
dvou
milionů
sto
tisíc
mám
přislíbenou.
Kromě
firmy
Lavina
Sport
nejvíce
pomohly
IPS
Třinec,
Vítkovické
stavby
Ostrava
a
Vítkovice,
a.
s.
Mělo
by
to
stačit,
pokud
se
nevynoří
něco
nenadálého.
Od
Nepálců
mám
přesné
ceny.
Prý
s
sebou
vezete
i
nějaké
speciality.
Z
Bruntálu
jsme
dostali
pivo
v
prášku.
Musí
se
však
nechat
14
dnů
v
sudu
a
mám
obavy,
že
vzhledem
k
nižšímu
bodu
varu
a
zimě
tam
nahoře
se
ho
moc
nenapijeme.
Vezeme
také
několik
set
čokoládiček.
Kdo
by
měl
jít
na
vrchol?
Nejraději
všichni,
ale
platí
zákon,
že
příroda
si
vybere.
Kluci
jsou
natolik
dobří,
takže
pokud
bude
ta
nutná
trošička
štěstí,
tak
by
se
to
mohlo
povést.
Před
pár
týdny
odjela
česká
expedice
na
Everest.
Kdybyste
dostal
nabídku,
jel
byste
s
nimi?
Na
Everest
už
nechci.
Snažil
jsem
se
o
jeho
vrchol
dvakrát.
Podruhé
se
mi
to
povedlo.
Šli
jsme
prakticky
stejnou
cestou
jako
teď
Rakoncaj
a
spol.
Myslím,
že
mají
dost
dobrou
šanci
vylézt,
když
budou
mít
jen
trošičku
štěstí.
Je
tam
velice
silná
sestava.
Rakoncaj,
Nežerka,
Italové
de
Stefani
a
Martini.
Oba
znám
osobně
a
jsou
to
borci
na
vysoké
hory.
Mně
osobně
nejde
o
počet
osmitisícovek,
nýbrž
o
pocit,
že
dělám
něco
zajímavého.
Aby
to
člověka
trochu
bavilo.
Když
existujou
dva
lidi,
Messner
a
Kukuczka,
kteří
dosáhli
plného
počtu
čtrnácti
hlavních
vrcholů,
tak
proč
rozšiřovat
jejich
řady.
Láká
mě
jižní
stěna
Lhoce,
na
jehož
hlavním
vrcholu
nestál
ještě
žádný
Čech.
Ještě
nemám
vše
domyšleno,
nejsem
si
jist,
jestli
by
se
to
dalo
vylézt
alpským
stylem.
Annapúrna
z
jihu
má
taky
velmi
dobrou
stěnu.
S
českou
výpravou
na
Everestu
je
televizní
technika.
Co
si
myslíte
o
přítomnosti
televize
přímo
na
expedici?
Televize
je
jednou
z
věcí,
která
se
nyní
dá
nabídnout
sponzorům.
Říká
se
sice,
že
je
to
zásah
do
intimity
horolezectví,
ale
právě
na
festivalu
v
Teplicích
promítali
snímek
Everest
-
od
moře
po
vrchol,
kde
bylo
natočeno
všechno.
Tím,
že
expedice
Montany
Trekking
získala
kontrakt
s
TV
Nova,
měla
větší
šanci
zase
něco
nabídnout
dalším
sponzorům.
Navíc
určitě
takhle
dojde
k
větší
propagaci
horolezectví.
Jaké
je
současné
české
horolezectví?
Hodně
se
změnilo.
Rozšířila
se
základna
lezců
na
umělých
stěnách
a
cvičných
skalách.
Expediční
horolezectví
je
otázka
hodně
peněz
a
v
poslední
době
spíš
ubývá
lezců,
kteří
směřují
do
Himálaje
a
ostatních
vysokých
hor.
Motá
se
tam
od
nás
stále
stejná
skupina,
jako
když
jsme
byli
mladší.
Obecně
je
známo,
že
první
Čech
na
vrcholu
Everestu
je
kuřák.
Mám
s
tím
problémy,
prý
je
to
špatný
příklad
pro
mladé.
Už
jsem
přestal,
ale
už
si
zase
zapálím.
Říkal
jsem
si,
že
když
už
mám
takový
zlozvyk,
tak
na
tom
aspoň
trochu
vydělám.
Jenže
V
Kutné
Hoře
neměli
zájem,
peníze
dávají
do
motorismu.