ln94204_107

ln94204_107

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-3
Genredescription
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kamarád po telefonu je fajn

Od 1. září se mohou děti svěřovat se svými problémy na Lince bezpečí 855 44 33 Ivana Kněžínková Seděl schoulený na obrubníku kašny v deset hodin večer. Bylo mu asi osm let. Máš problém? - zeptali jsme se. Přikývl. Může ti někdo pomoct? Zavrtěl hlavou. Kdybys měl možnost někam zatelefonovat, kde by vyslechli a poradili by ti, udělal bys to? Chvíli přemýšlel a pak vyhrkl: To bych mohl? Tenhle kluk by určitě na Linku bezpečí zavolal.

Linka bezpečí 855 44 33, kterou od zítřejšího dne provozuje v Praze nadace Naše dítě, byla zřízena především s úmyslem pomoci fyzicky i duševně týraným a pohlavně zneužívaným dětem. Kolik takových u nás je, dnes nikdo neví. Do policejní statistiky se dostávají ty nejsmutnější případy. se předpokládat, že jich jsou tisíce.

Na toto telefonní číslo však mohou samozřejmě zavolat všichni kluci a děvčata, kteří se ocitnou ve svízelné situaci. Ptali jsme se několika, jestli by takového kamaráda po telefonu považovali za dobrou věc. Polovina z nich řekla, že by to bylo fajn.

Není velkých a malých dětských bolestí, tvrdí dětská psychiatrička Jana Drtilová, ředitelka Linky bezpečí. Co se může dospělému zdát zanedbatelnou záležitostí, naroste v dětské mysli třeba i do tragických rozměrů. S takovými případy se během své třicetileté praxe setkala mnohokrát.

Půl roku zbytečného strachu Sedmiletý Péťa se půl roku neuvěřitelně trápil, že AIDS. Z televizního pořadu se dozvěděl, jaké jsou příznaky. Malátnost a bolení hlavy. Zapamatoval si, že AIDS se přenáší transfuzí krve. A on ji absolvoval třikrát. Stále na to myslel, ve škole se nedokázal soustředit. Následovaly poznámky a za nimi výtky rodičů. Ptali se ho, proč při vyučování zlobí.

Přiznal, z čeho strach. Matka i otec se rozzlobili, že navíc ještě provokuje. Péťa skončil u Jany Drtilové. Všechno nakonec dobře dopadlo, ale tohle dítě zbytečně prožilo půl roku strachu a děsivých představ.

Důležitá je důvěra Na telefonní číslo 855 44 33 bude jistě volat mládež s různými problémy. Doufejme, že linka si časem vydobyde mezi dětmi takovou autoritu, aby se na ni obracely i ty, které jsou skutečně ohrožovány. Důležité je, aby si získala důvěru. Když si dítě bude přát, aby se o jeho problému nikdo z rodiny nebo školy nedozvěděl, musíme to respektovat, vysvětluje Jana Drtilová.

Příjemně ji překvapilo, že se přihlásilo tolik dobrovolníků, kteří chtějí pomáhat druhým lidem. Nyní linka třicet osm tzv. volontérů, kteří budou naslouchat volajícím. Jsou mezi nimi například studenti vysokých škol, herečka, kunsthistorik, učitelka, psycholožka. Absolvovali školení v první pomoci pro člověka v nouzi.

Kdy děti nejvíce volají Linka 855 44 33 bude v provozu nepřetržitě 24 hodin. šest terminálů. Pražské děti budou mít hovor zdarma. Podle zkušeností ze zahraničí se předpokládat, že největší frekvence telefonátů nastane vždy mezi 16. 18. hodinou. A také při změnách počasí, které působí na citlivější organismus. V obdobích před a po vysvědčení. V době viróz. Rekonvalescence trvá někdy velmi dlouho, zejména u pražských dětí. Dítě je ještě z formy, ale musí plnit doma i ve škole spoustu úkolů a působí mu to problémy. V těchto obdobích bude provoz na Lince bezpečí zněkolikanásoben, objasňuje ředitelka linky.

Když dítě zavolá, dostane buď radu hned, nebo si s ním volontér domluví další hovor. Uloží mu třeba nějaký úkol, který by mělo splnit. Pokud to bude potřeba a dítě k tomu souhlas, pozve je v doprovodu rodiče nebo jiného dospělého do dětského krizového centra, jež tvoří zázemí linky. Tam si s nimi promluví zkušený psychiatr. Pokud volontér usoudí, že jde o ohrožení zdraví nebo života dítěte, obrátí se na pediatrickou pohotovost v místě bydliště nebo policii.

Vítaný anonymní rádce Linka by neměla rodinu nahrazovat, ale doplňovat. Děti se s některými záležitosmi nechtějí svěřit rodičům, i když žijí v normálně fungující rodině. Jisté věci se v určitém věku lépe říkají někomu anonymnímu. Dnes mají také mnozí rodiče méně času na své ratolesti než dřív. Podnikají nebo se třeba rekvalifikují. Ani si to neuvědomujeme, ale děti jsou často velice ohleduplné. Nechtějí své rodiče ještě víc zatěžovat, když vidí, že mají starosti například v zaměstnání. Linka je určena i pro osamělce, například geniální děti, které mnohdy obtížně navazují kontakty se svým okolím. Někdy dítěti chybí třeba jen pochvala, tvrdí Jana Drtilová.

Autoři projektu Linka bezpečí chtějí vytvořit takovou atmosféru, aby se děti na tomto telefonním čísle chtěly svěřovat a nebály se toho. Je to linka pro děti. Měly by telefon zvednout a mluvit. Mohou hovořit, jak dlouho chtějí. Mohou zavolat, kolikrát chtějí. Chceme, aby ze sebe problémy dostaly ven. Jakmile se začnou svěřovat, se s tím něco dělat. Jde o to, aby se z problémku nestal problém. Aby dítě neskončilo v nějaké partě, doplňuje Jarmila Knightová, pracovnice nadace Naše dítě.

Životní jistota V Anglii se takovu přátelskou, ale zároveň anonymní atmosféru pro svěřování dětských bolestí podařilo vytvořit. Podobná linka tam existuje sedm let. Pro děti je životní jistotou. Denně jich na ni volá v průměru kolem tisíce, ale nejsou výjimkou dny s desetitisícem hovorů. Samozřejmě, že volají děti i z legrace.

To ovšem nevadí. Když budou vědět, že na druhém konci telefonního spojení je skutečně někdo, kdo bude ochoten se s nimi bavit, zatelefonují pravděpodobně také tehdy, to budou skutečně potřebovat, říká Jarmila Knightová.

V řetězu péče o děti je Linka bezpečí na začátku. Za musí stát záchranná síť dalších institucí, které se o dítě postarají. V Anglii mají tento systém dokonale propracovaný. My teď hledáme organizace, jež by s námi chtěly podobným způsobem spolupracovat, dodává Jana Drtilová. Nadace si vytváří i vlastní síť policistů, s nimiž bude v jednotlivých obvodech spolupracovat. Do projektu se zapojila také Asociace manželských poraden, Bílý kruh bezpečí, počítá se s účastí obvodních orgánů péče o dítě.

Může zabránit tragédiím Anglická linka si vede několik let statistiku problémů, kvůli nimž děti volají. Z 90 procent jde o nezávažné záležitosti, z 10 procent o vážné. Z této dokumentace například vyplývá, že vlastní otcové pohlavně zneužívali dcery v 38 procentech případů, syny v 31 procentech. Otčímové v 10 procentech (děvče) a 5 procentech (chlapec). U nás přitom zatím panuje mínění, že těchto činů se dopouští více nevlastní rodič.

Linka bezpečí je významná z hlediska prevence. Anglické zkušenosti potvrzují, že se tímto způsobem zabránit mnoha tragickým událostem.

Proto by u nás měly linky bezpečí a krizová centra pro děti a mládež vznikat i jinde. Hlásí se již Pardubice, Brno a další, že by takovou pomoc chtěly dětem nabídnout.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View