Co
nám
chce
příroda
dát
alergiemi
najevo
Radka
Pechová
Hysterie
systému
obranyschopnosti
Alergie
není
nemoc,
je
to
stav,
kdy
člověk
reaguje
jinak,
než
je
běžné.
Název
vznikl
z
řeckého
all
-
jinak
a
ergein
-
reagovat.
Skutečně
vážné
by
bylo,
kdyby
organismus
na
zevní
podnět
nereagoval...
Alergie
je
tak
trochu
hysterie
systému
obranyschopnosti.
(Výňatek
z
publikace
Víme
si
rady
s
alergií,
kterou
vydala
vzdělávací
agentura
ERASMUS
ve
spolupráci
se
Státním
zdravotním
ústavem,
Praha
1993)
Rozkvetlým
městem
chodí
kýchající
lidé
s
červenými
nosy,
oteklýma
očima,
plnýma
slz,
a
z
kapes
jim
vypadávají
papírové
kapesníky.
Děti
v
čekárnách
u
lékařů
astmaticky
pokašlávají
a
rodiče
se
ptají:
Nebude
z
něj
alergik?
Lidský
organismus
neustále
přichází
do
styku
s
látkami
vnějšího
prostředí
a
reaguje
na
ně.
Setkání
s
antigenem
vyvolává
tvorbu
obranné
látky
-
protilátky.
Způsobí-li
antigen
neúměrnou
-
alergickou
-
reakci,
nazýváme
jej
alergenem.
V
těle
alergického
člověka
se
po
styku
s
alergenem
začínají
uvolňovat
látky
vedoucí
ke
klinickým
projevům
alergie.
MUDr.
Hana
Drahoňovská
z
Národní
referenční
laboratoře
pro
faktory
vnitřního
prostředí,
která
se
zabývá
alergiemi
z
hlediska
prevence,
říká,
že
alergie
jsou
hlavně
nemocemi
z
prostředí,
v
němž
žijeme.
Může
je
vyvolávat
prach,
roztoči
nebo
třeba
peří.
Všechny
tyto
složky
jsou
běžnou
součástí
našich
bytů.
Převážná
většina
alergií
je
způsobena
přírodními
látkami.
Neviditelní
spolubydlící
Prvním
alergenem,
se
kterým
se
dítě
setká,
je
prach
a
bytoví
roztoči.
Prach
obsahuje
různě
velké
částice,
některé
vzniklé
přímo
v
bytě,
jiné
se
tam
dostanou
zvenku
-
částečky
peří
z
lůžkovin,
vlákna
z
koberců,
lupy,
zbytky
pokožky,
hmyzu,
spory
plísní,
zbytky
zvířecí
srsti
nebo
zvířecích
výměšků,
bakterie,
popílek,
saze
a
chemické
látky
z
průmyslu.
Největším
nebezpečím
jsou
jeho
nejmenší
částice,
které
se
mohou
dostat
až
do
plic
a
tam
vyvolat
onemocnění
nebo
astmatický
záchvat.
Zásobárnou
prachu
jsou
zejména
všechny
bytové
textilie.
Roztoči
jsou
členovci
patřící
mezi
pavoukovce
a
jsou
pouhým
okem
neviditelní.
Jejich
přítomnost
v
domácnostech
rozhodně
nenaznačuje,
že
jde
o
domácnosti
zanedbané.
Parazitují
na
živočiších,
množí
se
například
v
hnízdech
ptáků
a
hlodavců,
v
kurnících,
jiné
druhy
se
živí
například
odumřelou
lidskou
pokožkou,
proto
jich
žije
mnoho
zejména
v
nohou
postele.
Naštěstí
nemají
dlouhý
život,
ale
i
částečky
jejich
těl
působí
jako
alergeny.
Bytové
prostředí
vede
u
alergických
dětí
k
celoročním
alergiím,
naproti
tomu
alergie
vyvolané
například
pylem
jsou
alergiemi
dočasnými,
říká
Hana
Drahoňovská.
Alergie
inhalační
a
bakteriální
Alergie
se
může
projevit
mnoha
způsoby.
MUDr.
Tamara
Svobodová
z
dětské
kliniky
Vinohradské
nemocnice
říká,
že
v
alergologii
neexistuje
schéma,
podle
něhož
by
mohl
lékař
postupovat.
U
každého
se
projevuje
trochu
jinak.
Také
proto
musí
být
léčba
ušita
každému
dítěti
na
tělo.
Alergie
se
může
objevit
jako
astma
bronchiale,
alergická
rýma,
alergický
zánět
spojivek,
atopický
ekzém
a
nebo
jako
alergický
otok
třeba
po
antibiotiku.
Tento
poslední
projev
patří
k
pylové
alergii,
postiženému
oteče
okolí
očí
a
obličej.
Prvním
příznakem
alergie
u
malých
dětí
je
často
mírná
forma
ekzému.
Varující
je,
přidá-li
se
zánět
průdušek.
Doktorka
Svobodová
doporučuje,
aby
v
tomto
případě
bylo
provedeno
alergologické
vyšetření
dítěte,
terapii
je
nutno
zahájit
včas.
Nejméně
příznivou
prognózu
má
právě
ekzém
ve
spojení
s
alergickým
postižením
horních
cest
dýchacích.
Snažíme
se
vyšetřit
celkový
stav
imunitního
systému
včetně
výtěrů.
Těchto
metod
však
není
mnoho,
říká
Tamara
Svobodová
a
dodává:Zaměřujeme
se
na
mechanismy
protilátkové
imunity.
Můžeme
rozlišit
dvě
formy
alergie
-
inhalační,
způsobenou
pyly,
prachy,
peřím,
plísněmi
či
roztoči,
která
se
dá
vyšetřit
metodou
protilátek,
a
bakteriální,
kterou
je
nutno
testovat
vpichy
do
kůže.
Toto
vyšetření
je
velmi
nepříjemné
zejména
pro
malé
děti.
Cílem
je
zjistit
reakce
při
očkování.
Součástí
každého
alergologického
testování
organismu
je
i
provádění
pečlivé
anamnézy
rodinných
příslušníků
a
zaměřuje
se
také
na
prostředí,
v
němž
dítě
žije,
a
na
prodělaná
onemocnění
a
jejich
průběh.
Je
třeba
zaměřit
se
i
na
přecitlivělost
na
bílkoviny,
na
vzniku
alergií
může
mít
podíl
i
kravské
mléko.
Alergie
je
velmi
individuální
onemocnění
a
u
každého
dítěte
se
projevuje
trošku
jinak.
Dá
se
říci,
že
má-li
dítě
při
alergickém
stavu
teploty,
jde
o
alergii
bakteriální.
Inhalační
forma
většinou
teplotou
provázena
není,
konstatuje
Tamara
Svobodová.
Ani
to
však
není
měřítkem,
protože
astmatický
záchvat
může
nastat
při
souběžně
probíhající
infekci,
která
sama
je
doprovázena
horečkou.
Za
průběh
inhalační
formy
alergie
je
zodpovědný
imunoglobulin
E.
Většinou
platí,
že
čím
je
ho
víc,
tím
je
alergie
výraznější.
Někdy
však
může
být
alergie
velice
úporná,
a
přitom
je
naměřena
velice
nízká
hladina
imunoglobulinu
E.
Uvádí
se,
že
v
populaci
je
až
20
procent
dětí
astmatických,
ale
jak
upozorňuje
doktorka
Svobodová,
alergie
neznamená
vždy
astma.
I
proto
se
liší
pramen
od
pramene
údaje
o
počtu
alergiků.
Ne
každý
astmatik
je
alergik
První
příznaky
alergie
obvykle
zpozorují
rodiče,
někdy
přijdou
pozdě,
jindy
chodí
s
každým
kýchnutím,
říká
Tamara
Svobodová.
Usuzovat
o
malém
dítěti,
že
je
astmatikem,
lze,
pokud
trpí
častějšími
záněty
průdušek
s
teplotou,
ke
kterým
se
přidává
rýma,
a
dítě
je
dušné,
ačkoli
teplota
již
ustoupila.
Stává
se
však,
že
dítěti
je
přišita
diagnóza
astma,
a
zapomíná
se
na
to,
že
děti
mají
úzké
dýchací
cesty
a
jinou
svalovinu.
Zatímco
u
dospělých
dojde
při
kašli
k
pouhému
stáhnutí
svalů,
dětské
dýchací
cesty
se
zalijí
hlenem
a
vypadá
to,
že
dítě
má
astmatický
záchvat.
Když
pak
povyroste,
ukáže
se,
že
to
nemusí
být
astma
bronchiale,
a
příznaky
zmizí,
říká
Tamara
Svobodová.
Na
kočky
pozor
Zatímco
astma,
které
zdravotní
stav
člověka
ohrožuje
více,
bývá
vyprovokováno
bytovými
alergeny,
alergické
rýmy
jsou
reakcí
organismu
na
venkovní
pyly.
Zde
je
důležité,
aby
testy
zjistily,
na
které
pyly
je
dítě
alergické
-
ve
vegetačním
období,
kdy
tyto
rostliny
kvetou,
by
dítě
nemělo
zbytečně
chodit
ven.
Nejhorší
je
pro
ně
doba
prvního
kvetení,
tedy
duben
až
květen.
Alergikům
by
pomohla
větší
údržba
městské
zeleně,
tráva
by
měla
být
včas
posekaná.
Nepříjemné
jsou
také
zarostlé
skládky,
tvrdí
Hana
Drahoňovská.
Každý
alergik
je
ke
všem
látkám,
které
ho
obklopují,
citlivější.
Lze
proto
očekávat,
že
k
původním
alergickým
projevům
se
budou
přidávat
další.
Má-li
někdo
alergii
na
srst,
bude
časem
nejspíše
podobně
reagovat
i
na
setkání
s
peřím
či
pyly,
říká
Hana
Drahoňovská.
Například
velmi
silným
alergenem
je
kočka,
její
přítomnost
na
dítě
působí
ještě
mnoho
týdnů
po
tom,
co
kočka
místnost
opustila.
Chemické
látky
nezpůsobují
klasické
alergie,
ale
citlivého
člověka
dráždí.
Nevyvolávají
sice
astmatické
záchvaty,
ale
mají
na
ně
podpůrný
vliv.
Mnoho
rodičů
alergických
dětí
se
domnívá,
že
jim
prospěje,
když
je
z
městských
bytů
odvážejí
na
venkovské
chalupy,
ale
jak
říká
Hana
Drahoňovská,
není
to
pravda.
Pro
děti
představuje
zbytečnou
zátěž
už
cesta,
navíc
na
venkově
je
plno
alergenů.
Mohou
jimi
být
jak
pyly,
tak
roztoči,
přenášení
venkovskými
zvířaty.
Odborníci
naopak
doporučují
chalupu
v
době
kvetení
vynechat
úplně.
Máme
doma
alergické
dítě
Léčba
alergií
nespočívá
jenom
v
terapii,
jde
o
otázku
celého
životního
stylu.
Je
třeba
upravit
vnitřní
prostředí
bytů,
v
nichž
se
svými
alergickými
dětmi
bydlíme,
změnit
jídelníček,
změnit
životní
styl,
doporučuje
Hana
Drahoňovská.
Strava
má
být
co
nejpestřejší,
bez
alergenů.
Vyloučit
dítě
z
prostředí
s
alergeny
je
nemyslitelné,
ale
v
bytech
je
nutný
častější
úklid,
veškeré
čištění
je
vhodné
provádět
mokrou
cestou.
V
bytě
nemají
být
žádné
zbytečné
dečky,
přehozy
a
podobné
lapače
prachu.
Doporučují
se
i
dezinfekční
prostředky
proti
roztočům,
kterých
je
nejvíce
v
kobercích,
matracích,
čalounění.
Důležitá
je
častá
výměna
ložního
prádla.
Textilie
v
bytě
by
měly
být
schopné
praní
ve
vodě
teplé
minimálně
60
stupňů
Celsia,
roztoči
hynou
při
54
stupních
Celsia.
Bezpéřová
lůžka
jsou
lepší
než
péřová.
Rodina
by
se
měla
vyvarovat
používání
čistě
přírodních
materiálů.
Klima
v
bytě
může
ovlivnit
také
vhodný
výběr
čisticích
prostředků
a
vodní
osvěžovače
vzduchu.
Suchý
a
teplý
vzduch
přetopených
bytů
svědčí
roztočům
a
hůře
se
v
něm
dýchá.
V
bytech
alergiků
by
se
mělo
méně
větrat.
Alergik
není
princezna
na
hrášku
V
nedávné
době
prováděla
Hana
Drahoňovská
výzkum
zaměřený
na
situaci
v
bytech
alergických
dětí.
Zjistila
jsem,
že
celkově
jsou
tyto
byty
lepší
než
ostatní.
Bývají
například
uklizenější,
říká.
To
je
v
pořádku.
O
děti
alergické
je
pečováno
více
než
o
jejich
protějšky
touto
civilizační
chorobou
nepostižené.
Rodiče
to
někdy
přehánějí,
míní
Hana
Drahoňovská.
Své
děti
pak
zbytečně
překrmují
a
byty
bývají
přetopené,
ačkoliv
optimální
teplota
pro
alergika
je
20
stupňů
Celsia.
Dítě
potřebuje
celkové
otužování,
aby
byla
posílena
jeho
imunitní
soustava.
Zajímavé
je,
že
více
alergických
dětí
mají
matky
vysokoškolačky,
zřejmě
proto,
že
svým
dětem
poskytují
větší
péči.
Formaldehyd,
o
němž
se
odborníci
domnívají,
že
by
také
mohl
podporovat
vznik
alergií,
v
bytech
zaznamenán
nebyl.
Nevyskytovalo
se
ani
více
plísní.
Dotazníkem
bylo
ve
vybraných
rodinách
zjištěno,
že
s
věkem
dítěte
péče
o
byt
klesá.
Hana
Drahoňovská
nepovažuje
za
moudré
vylučovat
děti
zbytečně
z
kolektivů.
Dostatek
pohybu
a
zdravá
výživa
jim
naopak
prospějí.
Alergické
dítě
nepotřebuje,
aby
bylo
chováno
jako
v
bavlnce,
tvrdí
Hana
Drahoňovská.
Na
druhou
stranu
se
ukázalo,
že
i
v
bytech
astmatických
dětí
jsou
kočky
nebo
že
tam
rodiče
kouří.
Produktem
kouření
sice
není
žádný
alergen,
ale
kouř
dráždí
oči
a
sliznice
dýchacích
cest.
Přesto
kouří
asi
30
až
40
procent
rodičů
alergiků.
Jiní
rodiče
zase
ve
všem
spoléhají
na
lékaře
a
čekají,
co
jejich
dítěti
předepíše.
Přitom
se
musí
každý
sám
starat
o
své
zdraví,
dodává
Hana
Drahoňovská.
Budou
ze
všech
alergici?
Alergií
všude
ve
světě
přibývá.
Odborníci
vedou
spory
o
tom,
co
je
jejich
skutečnou
příčinou.
Mnozí
z
nich
se
domnívají,
že
tělo
alergika
se
touto
reakcí
něčemu
brání,
možná
nějaké
další,
horší
infekci.
Vědci
se
zabývají
také
dědičností
alergie.
Zdá
se,
že
jde
i
o
záležitost
genetickou.
Přenáší
se
zřejmě
přes
matku
a
přes
jednu
generaci.
Vinen
by
měl
být
11.
chromozom.
Jsou-li
rodiče
alergici,
existuje
velká
pravděpodobnost,
že
jejich
dítě
nebude
jiné.
Kromě
dědičnosti
se
na
vzniku
alergií
stejnou
měrou
podílí
i
vliv
prostředí.
Počet
alergických
dětí
se
liší
i
podle
toho,
v
jakém
ročním
období
se
narodily.
Nejvíce
alergiků
je
mezi
narozenými
od
dubna
do
června.
U
nás
je
stoupající
počet
alergií
spojován
se
znečištěním
ovzduší,
ale
jak
podotýká
Hana
Drahoňovská,
to
se
pojí
především
s
nealergickým
onemocněním
horních
cest
dýchacích.
Alergie
považuje
doktorka
Drahoňovská
spíše
za
otázku
vnitřního
prostředí.
Poukazuje
na
výsledky
nedávného
výzkumu
německých
vědců,
kteří
zjistili,
že
více
alergiků
žije
v
ekologicky
čistším
Mnichově
než
v
uhelných
pánvích
severního
Německa.
Zdá
se,
že
alergie
jsou
nemocí
přecitlivělého
západního
člověka,
protože
jeho
životní
styl,
vzdalující
se
přírodě,
vede
ke
zpohodlnění.
Avšak
špatné
rozptylové
podmínky
a
znečištění
ovzduší
se
také
podpisují
na
množství
stoupajících
alergií,
porušují
sliznice
a
umožňují
snazší
průnik
alergenů.
I
proto
patří
k
nejpostiženějším
oblastem
České
republiky
Praha
a
severní
Čechy.
Co
nám
chce
příroda
dát
alergiemi
najevo?
ptá
se
Hana
Drahoňovská.
Jedním
z
nejsilnějších
vlivů,
které
vznik
alergických
reakcí
podmiňují,
je
stres,
duševní
nepohoda,
strádání...
Ten,
kdo
si
alergickým
stavem
svým
nebo
svého
dítěte
nedá
zkazit
dobrou
náladu
a
narušit
rodinnou
pohodu,
ví
si
rady
s
alergií.
(Víme
si
rady
s
alergií,
ERASMUS
1993)