Domácí
vodní
filtry
na
úpravu
pitné
vody
mohou
někdy
spíše
uškodit
než
prospět
Filtry
na
doúpravu
pitné
vody
jsou
dnes
na
našem
trhu
už
běžným
zbožím.
Inzerují
je
jak
renomované,
tak
zcela
neznámé
firmy.
V
reklamách
slibují,
že
voda
bude
po
úpravě
kvalitní,
a
proto
může
být
použita
i
k
přípravě
stravy
pro
kojence.
Stává
se
však,
že
zákazník
vyhodí
peníze,
protože
zařízení
na
doúpravu
pitné
vody
je
k
ničemu.
Kapalina,
která
z
něj
vystoupí,
je
stejná
jako
na
začátku
procesu.
To
v
lepším
případě.
V
horším
je
ještě
obohacena
nevhodnými
látkami.
Tím
ovšem
není
řečeno,
že
se
vodní
filtry
nemají
používat.
Při
správné
volbě
přístroje
a
dodržení
návodu
mohou
přispět
ke
zlepšení
kvality
pitné
vody
v
domácnosti.
Kdo
by
si
jej
chtěl
pořídit,
měl
by
si
zapamatovat
několik
důležitých
věcí.
Na
dodatečnou
úpravu
pitné
vody
jsou
nevhodné
přístroje
(typu
destilace
a
reverzní
osmózy),
které
výrazně
snižují
obsah
minerálních
látek
ve
vodě.
Ta
jich
obsahuje
mnoho,
například
vápník,
hořčík
a
řadu
dalších
biologicky
nezbytných
prvků.
Jestliže
se
tyto
látky
dodatečnou
úpravou
z
vody
odstraní,
není
možné
takovou
úpravu
považovat
za
vhodnou.
Měkká
voda,
která
má
nedostatek
minerálních
látek,
může
negativně
ovlivňovat
cévní
a
imunitní
systém
člověka
a
podílet
se
tak
například
na
vzniku
kardiovaskulárních
onemocnění.
Každý
zájemce,
než
koupí
filtrační
zařízení,
by
si
měl
dát
zjistit
jakost
vody,
kterou
chce
upravovat.
A
rovněž
by
neměla
chybět
následná
laboratorní
kontrola
toho,
co
z
filtru
teče.
Při
odstavení
aparatury
z
provozu
může
dojít
k
pomnožení
bakterií.
Pokud
byl
filtr
delší
dobu
mimo
provoz,
doporučuje
se
až
dvacetiminutový
proplach.
Podle
odborníků
pitná
voda
v
ČR
je
znečištěna
převážně
organickými
látkami
a
dusičnany.
K
odstranění
organických
látek
jsou
vhodné
filtry
s
aktivním
uhlím.
Výskyt
těžkých
kovů
ve
vodách
v
ČR
je
řídký
a
jen
místní.
Tento
fakt
vysvětluje,
proč
naši
vodárenští
technologové
mají
až
zamítavé
stanovisko
k
importovaným
zařízením.
V
USA
mají
totiž
jiné
pořadí
látek,
které
musejí
tyto
přístroje
z
vody
odstraňovat-
za
prvé
olovo,
dále
radioaktivní
látky,
pak
mikrobilogické
znečištění,
atd.
V
USA
existuje
mezi
devíti
až
třinácti
miliony
soukromých
studní,
o
nichž
nikdo
neví,
jakou
vodu
obsahují.
Ještě
rok
po
tom,
kdy
ve
Spojených
státech
vyšel
doplněk
k
zákonu
o
kvalitě
pitné
vody
(1987)
nebylo
130 000
zdrojů
pitné
vody
ošetřeno
chlórem.
Přitom
šlo
buď
o
povrchovou
vodu
nebo
podzemní,
která
však
byla
v
blízkém
kontaktu
s
povrchem.
Něco
takového
je
u
nás
nemyslitelné,
proto
bychom
neměli
všechno
z
USA
slepě
přejímat.
Domácí
úpravny
tedy
neřeší
situaci
v
zásobování
biologicky
hodnotnou
a
zdravotně
nezávadnou
pitnou
vodou.
Ke
slovu
musejí
přijít
programy,
které
zajistí
důslednou
ochranu
a
výběr
vodních
zdrojů,
řádnou
úpravu
vody
a
kvalitní
centrální
rozvody.
Není
možné
souhlasit
s
perspektivou,
v
níž
by
si
musel
spotřebitel
upravovat
vodu,
za
kterou
platí,
a
nahrazoval
by
tak
vlastně
úkol
vodárny.
Avšak:
Vzhledem
k
tomu,
že
tyto
programy
budou
časově
i
finančně
velmi
náročné
a
kvalita
dodávané
pitné
vody
není
vždy
nejlepší,
půjdou
domácí
úpravny
zřejmě
ještě
dlouho
na
odbyt.
Při
nákupu
by
si
měl
zákazník
vždy
vyžádat
konkrétní
a
jasné
informace
o
průtoku,
účincích,
podmínkách
provozu
a
životnosti.
V
žádném
případě
by
si
však
neměl
koupit
filtr,
který
nemá
atest
hygienické
služby.
Rozhodně
by
bylo
dobré
opatřit
si
před
koupí
nezávislé
odborné
informace.