ln94202_76

ln94202_76

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-2
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Diktátor důvody se smát

Petr Dudek Zatímco se politici ve Spojených státech snaží vymýšlet téměř každý den novou a novou politiku vůči Kubě, Castro dělá to, co dělal vždycky - směje se jim, řekl LN Carlos M. Caban, redaktor kubánského listu El Tiempo Latino, vycházejícího ve Washingtonu.

Prohlášení kubánského exilového novináře může znít poněkud nadneseně, ale podíváme-li se na dosavadní průběh diplomatického zápolení mezi Washingtonem a Havanou, nemůžeme Fidelu Castrovi upřít obratnost, s níž ve své zdánlivě kritické situaci vytahuje z rukávu nová a nová esa.

Prezident Clinton vyhlásil předminulý týden zostření do doby benevolentní americké politiky vůči uprchlíkům z Kuby s cílem zastavit nebezpečně rostoucí příliv utečenců na Floridu. Castrovi se po celý následující týden dařilo tento americký záměr úspěšně mařit. Kubánské pobřežní hlídky na jeho pokyn nebránily uprchlíkům v odjezdu. Minulý čtvrtek v noci kubánský diktátor veřejně vyhlásil, že nebude zájemcům o útěk klást překážky. Výsledkem Castrovy taktiky bylo, že proud utečenců po celý minulý týden neslábl a zmírnil se - kvůli špatnému počasí - o víkendu.

Mnoho Kubánců vzalo totiž Castrovo prohlášení jako životní příležitost. I lidé, kteří neměli v plánu neprodleně odjet, začali nasedat na provizorní plavidla a vyplouvat. Řada z nich nestačila utéci v roce 1980, kdy Castro naposledy dočasně uvolnil pobřežní ostrahu. Teď ucítili možnost, která se nemusí opakovat.

Fidel Castro získává na masových útěcích svých spoluobčanů i jinak: jednak přidává potíže Spojeným státům, jednak konsoliduje svoji otřesenou moc. Tím, že propouští osoby nespokojené se situací na Kubě, eliminuje potenciální disent. Po nedávné protivládní demonstraci (což je mimochodem událost v posledních desetiletích na Kubě nevídaná) si Castro zřejmě řekl, proč se nespokojenců nezbavit a nenechat je odejít do USA?

Ze strategického hlediska si Fidel Castro doposud vede nepříjemně obratně. Něco takového bohužel není možné říci o jeho protivníku Billu Clintonovi. První chybou, kterou prezident udělal, bylo, že vůbec dopustil, aby se z kubánské migrace stala závažná aféra. Dalšími ostrými opatřeními proti Havaně dodal Castrovi na vážnosti - a zároveň nadělal nepříjemné škody.

Z hlediska těch, jejichž prospěch by měl mít Clinton jistě na paměti, totiž prostých Kubánců, byl velmi nešťastný výnos, který vydala vláda USA 19. srpna a který omezuje leteckou dopravu na Kubu a zakazuje posílání peněz kubánským občanům.

Podle Carlose Cabana směl dosud každý kubánský emigrant svým příbuzným posílat každé tři měsíce tři sta dolarů. Ti nejchudší na Kubě mohli díky pomoci příbuzných a přátel z USA přežít. Caban odhaduje, že na Kubu takto plynula miliarda dolarů ročně - ve formě jakési humanitární pomoci na soukromé bázi. To je teď zastaveno. Podobné je to s leteckou dopravou na Kubu. Z Miami na Floridě létaly do Havany pravidelné linky a v nich seděli cestující navlečení v několika vrstvách oblečení a obtíženi zbožím pro Kubánce. To teď není možné. Jediné, co lze v současné době z USA na Kubu posílat, je omezené množství léků a potravin.

Bill Clinton svými protikubánskými opatřeními vyhověl požadavkům těch amerických občanů, kteří se cítí přílivem dalších Kubánců ohroženi. Z krátkodobého hlediska to určité řešení je, z hlediska dlouhodobého je však podobná politika neudržitelná. Navíc - a nikoli v neposlední řadě - jde o budoucnost Kuby jako takové. A její vyhlídky na demokracii po Clintonově zákroku rozhodně nejsou růžovější než před ním.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View