cmpr9413_033

cmpr9413_033

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-5
Genredescription
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Příležitost (ne)dělá zloděje

Nekalá soutěž a průmyslová špionáž (I.)

Rozvoj tržní ekonomiky otevírá velké možnosti a vytváří předpoklady pro vznik nových vlastnických vztahů a firem. Jejich úspěšnost někdy může být provázena i činností, kterou většina z nás znala pouze z detektivních románů, kina či televize. Často jsme totiž přespříliš důvěřiví.

Americký časopis Chemical Engineering přinesl již v roce 1966 článek, v němž W. Wade definuje seznam prostředků, které používají američtí průmyslníci k získání informací o konkurenci.

Toto nanejvýš zajímavé čtení musíme dát do souladu se skutečností, že po roce 1989 se u nás i v zahraničí uvolnila řada pracovníků zabývajících se dříve získáváním tajných informací politického charakteru. Ti mají tendence přesunout se do oblastí výroby, obchodu a služeb. Proto je dobré seznámit se s jejich praktikami a tak vlastně preventivně předcházet možným metodám konkurenčních firem.

Z právního hlediska lze zdroje, ze kterých může konkurence získávat informace o firmě rozdělit do dvou skupin.

Legální způsoby

Připadnou vám logické, běžně používané, ale je dobré s nimi počítat:

* Publikace a zprávy vydávané podnikem, legální cestou získané zprávy o výrobních postupech.

* Informace, které otevřeně předají bývalí zaměstnanci konkurenční firmy.

* Studie trhů a zprávy od technických poradců.

* Finanční zprávy.

* Veletrhy, výstavy a brožury vydávané konkurenčním podnikem.

* Analýza výrobků konkurence.

* Zprávy obchodních zástupců, cestujících a nákupčích.

Nelegální metody

S některými jste se mohli setkat aniž byste si uvědomili, co je v pozadí zájmu o vás a vaše poznatky. O co především jde:

1. Pokusy o získání technických specialistů zaměstnaných u konkurence, přičemž se takto vyhlédnutým osobám dávají vyplňovat speciální dotazníky.

2. Diskrétní vyptávání u pracovníků konkurenčních podniků na technických kongresech.

3. Přísně tajné pozorování při zkouškách prototypů, zavádění nové výroby apod.

4. Fingované nabízení zaměstnání pracovníkům konkurence bez seriozního úmyslu jejich přijetí, přičemž jediným cílem je vyzvědět od těchto osob závažné informace.

5. Fingovaná jednání s konkurenční firmou vedená pod záminkou zájmu o získání licence na některý z jejich patentů.

6. Používání profesionálních špionů k získání informací.

7. Přetahování zaměstnanců konkurenčního podniku s cílem získat od nich informace.

8. Přímé narušení vlastnických práv konkurence.

9. Podplácení nákupčích, nebo jiných zaměstnanců konkurenčních firem.

10. Vpašování agentů (nebo jejich získání) mezi zaměstnance nebo technické specialisty konkurenčních podniků.

11. Ilegální odposlech a tajné filmování u konkurence.

12. Krádeže plánů, vzorků, dokumentů apod. u konkurence.

13. Vydírání a různé jiné formy nátlaku.

Co říká zákon

Naše platné právo kromě trestněprávní odpovědnosti umožňuje postihnout nelegální metody konkurence v rámci právní úpravy nekalé soutěže. V 51 obchodního zákoníku je upravena skutková podstata porušování obchodního tajemství, která může mít charakter průmyslové špionáže.

Z tohoto pohledu se zdánlivě zanedbatelná jednání konkurence dostává do jiného světla. Když o někom řekneme, že je zloděj, zapadá to do běžného profilu socialistického občana řídícího se heslem - Kdo neokrádá stát, okrádá svou rodinu. Jestliže však zloděk krade informace pro konkurenční podnik, není již normálním zlodějem, ale průmyslovým špionem.

Josef Kunášek, komerční právník

JAMES BOND?:

Ne, ale docela obyčejný nenápadný človíček, z něhož se může vyklubat špion od konkurence.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View