cmpr9413_006

cmpr9413_006

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-8
Genreperson_interv
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Začal podnikat a vystřízlivěl

Základem byla rodinná tradice * Vzniká model spolupráce zemědělců a zpracovatelů

Byl jsem úplně naměkko, neschopen mluvit . Tak hodnotí Petr Chodura, podnikatel z Ostravy, první momenty po oznámení, že se stal Vynikajícím podnikatelem roku 1993. Jeho dojetí znásobila při vyhlašování přítomnost Tomáše Baťi, Jiřího Lobkowitze, Tomáše Ježka a pořadatelů soutěže - Českého manažerského centra v Čelákovicích. Na letošním ročníku soutěže se spolupodílí i Profit.

Jaromír Složil

Petr Chodura podniká v oboru výroby masných výrobků. Úzce navazuje na tradici podnikání svého rodu, především dědy. Jeho jméno, to byl na Ostravsku pojem. Od něj získal vnuk výtečné základy, sám vystudoval školu zaměřenou na dopravu. Po vojně začal v Masokombinátu v Ostravě-Martinově. V dopravě, ale zajímal se o všechno z provozu. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a přešel na obchodní útvar. Nakonec se stal asistentem ředitele. Koncentrovaly se u něj informace, mohl pomýšlet na postup. V roce 1990 to vzdal a začal podnikat. Cítil, že jen tak může uskutečnit své představy.

* Takže jste se cítil schopen "jít do toho"?

Ve státním podniku mne ubíjel stereotyp a nepružnost. Bylo zřejmé, že stav se příliš rychle nezmění. Průpravu jsem měl všecho druhu. Třeba při rozvozu jsem denně přenesl pěkných pár tun na zádech. Jedna městská čtvrť "váží" sto kilogramů.

* Jak složitý byl přechod na podnikatelskou dráhu?

Věděl jsem přesně, co chci. Hledal jsem ten nejsprávnější směr. Začal jsem provozováním hospody, která byla mnohokrát vykradena.

Začínal jsem mít pocit, že to nemá smysl. Jsem ale tvrdohlavý, neustoupil jsem. Hospoda byla jen startem , polem k podnikání s masem a masnými výrobky. Nyní mám firmu, která vyrábí více jak dvě tuny masných specialit denně, mám pět obchodů na severu Moravy. Celkem zaměstnávám zhruba stovku lidí. Prostě - starostí je spousta.

* A samotný start po odchodu z Martinova?

Ten byl krutý. Myslel jsem si totiž, že všechno umím. Některé ekonomické vazby jsem podcenil. Třeba cenovou politiku při nákupu surovin, kdy je nutné hodně předvídat. Nebo způsob, jak se uplatnit na trhu, který je hodně konzervativní. Skutečně se to musí zažít na vlastní kůži. Okamžitě jsem tehdy vystřízlivěl.

Dělal jsem bez přestávky celé týdny, často v noci. Je to šance - jako když se prodíráte křovím a v dáli svítí mýtina. Křoví je husté a často neprostupné. Podnikání je obrovská životní škola.

* Možná jak pro koho ...

Stále ještě mohou lidé začít. Ale jsou pohodlní a ani konkurence není dostatečná, aby stimulovala začínající podnikatele.

Na začátku je nejdůležitější ujasnit si cíle a pak z cesty neustupovat. Svou myšlenkou je třeba žít, být schopen hodně obětovat. A přesvědčen jsem ještě o jednom - je třeba mít vysoké cíle a s malými se nespokojit.

* Jak tomu rozumět?

Začal jsem, řekněme, jako provazochodec. Lidé chodili po zemi, nějakých dvacet centimetrů nad . Klidně jsem mohl seskočit a dál dělat ve státním podniku, nic by se nestalo. Ale začal jsem lano zvedat a seskočit nebylo možné.

* Takže vysoké nasazení nepřestává?

Z domova odcházím před šestou a přicházím před půlnocí. Někdy bývám v neděli doma. Firma produkuje na padesát sortimentních druhů párků, klobásek, salámů, vyjma trvanlivých . Zatím jsem nikdy neměl vlastní kancelář, nepotřeboval jsem ji. Vše se odbývá v poklusu, na cestě.

* Provoz přece svůj rytmus.

Cílem je produkce okolo sedmi deseti tun denně. Především potřebujeme dokonalé zázemí, abychom byli určitou jistotou pro * Jakápak jistota v tržních podmínkách?

Nechci být jednou nahoře, podruhé dole. Pro zásobování Ostravska a Frýdeckomístecka potřebuje firma svá jatka. Dnes nakupujeme maso zprostředkovaně. Čili za vyšší ceny, než si představuji. Potřebuji větší nezávislost a výsledky budou lepší.

* V čem nezávislost spočívat?

Pracuji na modelu spolupráce zemědělců se zpracovateli. Je otázkou, zda všude najdu správné lidi, myslící tržně a dynamicky. Spolupráce by měla dostat patřičný rytmus, režim.

Vysoké využití podhorských pastvin, nejkvalitnější stáda.

To jsou předpoklady pro výrobu kvalitních potravin.

Moderní technologii máme my, kvalitní stáda by měli zemědělci. Výsledkem musí být kvalitní zboží a pro všechny zisk.

* Vaše myšlenka mi připadá idealistická. Cena masa doslova kličkuje, zemědělci se bouří nad růstem nákladů. Jen málo z nich není ztrátových, a vy v tuto chvíli přicházíte s potřebou pravidelných dodávek, za stabilní ceny, ve vysoké kvalitě.

Časem to přijde. Chci jen vysvětlit - mně nejde o nějaké bezmála kartelové dohody. Doba gigantománie je pryč. Vždyť i nová jatka, pro něž potřebujeme maso, budou mít jen osmdesát pracovních míst. Denní kapacitu tři čtyři sta kusů vepřového a do stovky hovězího. Zjednodušeně řečeno, kolik region vyprodukuje, a také spotřebuje. Ve výhledu počítáme i se skopovým, které nabízí exportní možnosti.

* Pořád nechápu, kde je ta šance pro zemědělce?

V garanci stabilních odběrů hospodářských zvířat. Ne na rok, ale na delší období. Spolupráce bude jasná pro obě strany. Cílem je zkvalitňovat chovy. Vyžádá si to také spoluúčast na budování farem.

* Trochu velký záběr. Myslíte si, že na to stačíte?

Určitou svou představu si chci ověřit a potvrdit při cestě po USA, kterou jsem obdržel za vítězství v soutěži podnikatelů.

* K různým soutěžím mám výhrady.

Myslet si můžete leccos. Poté, kdy se výběr soutěžících zúžil na osm, šlo do tuhého. Čtrnáct dnů před vyhlášením vítěze byla firma pod rentgenem. Doslova.

* To se tak jen říká.

Možná. V našem případě se jednalo o hloubkovou prověrku začátků, současnosti i budoucnosti firmy. Kontrole byl podroben každý provoz. Přijeli podnikatelé z Kanady a posuzovali zcela nestranně. Prověřovali vše do detailů. Ptali se na ekonomiku, investice, kvalitu, prodejnost, marketing, výběr lidí. Debatovali s mými zaměstnanci. V programu měli i rozhovor s vedením spořitelny. Ta je mým jediným bankovním ústavem. Kontrolu zajímala jen fakta.

Nabyla přesvědčení, že do finále patřím.

* A finále samotné?

Když mne v Brně posadili do první řady, trochu jsem znejistěl a tušil, že osmý asi nebudu. Výhra mne potěšila. Byly to hezké okamžiky, ale druhý den znovu do práce. Nebojím se , spíše lidské závisti.

Kontakt: Firma Chodura, 30. dubna 8, 701 00 Ostrava 1, tel/FAX: (069) 23 13 98, výrobna Stará Ves nad Ondřejnicí 552, tel.: (0658) 92 715

Foto: MARKET CHODURA V HAVÍŘOVĚ: Prodejna stále nabízí široký sortiment specialit.

A jak chutnají.

Citát:

Podnikání je bezpochyby krutá dřina, ale krásná


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View