cmpr9410_042

cmpr9410_042

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-2
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kde jsou auta, tam je kšeft

Zatíženost silnic ukazuje atraktivní místa k podnikání

Stavební ruch při budování silnic a dálnic svědčí o tom, že bychom se mohli brzy dočkat pohodlné rychlé dopravy v evropských měřítcích. Budou však potřeba i nové čerpací stanice, motoresty, motely, občerstvení, obchody. Pro podnikatele by tu mohl být ráj. Mnohá atraktivní místa jsou obsazena, přesto jich stále ještě mnoho zbývá.

Největší zájem o podnikání bude v příštích letech pravděpodobně v okolí dálnice D5 Praha-Plzeň-Rozvadov.

Bohuslav Zajkr

Významnou podmínkou pro podnikání okolo silnic musí být dostatečná intenzita silničního provozu. U silnic se zřejmě vyplatí podnikat vždy, u hlavních tahů se pravděpodobnost úspěchu ještě zvyšuje. Jezdí-li například po hlavním tahu mezi Berounem a Rokycany podle úseků 9000 12 000 vozidel denně, pohybuje se tu při obsazenosti vozidla jen dvěma lidmi 18 000 24 000 potenciálních zákazníků. A to nepočítáme autobusy. Na tomto místě se určitě vyplatí postavit obchod, motorest nebo čerpadlo víc, než třeba mezi Vimperkem a Strážným v jižních Čechách, kudy projede 2600 automobilů za 24 hodin.

Poslední statistické sčítání dopravy proběhlo v roce 1990. Za poslední tři roky se však na českých silnicích zvýšil provoz. Proto se na sklonku minulého roku uskutečnily dílčí průzkumy na hranicích a v některých městech.

Lokální zvýšení

Co ukázala další porovnání intenzity dopravy v roce 1993 proti roku 1990? V hraničních oblastech u SRN (především Bavorsko) vzrostlo zatížení silnic. Více vozidel brázdí všechny tahy k Praze. Naopak v celém jihočeském regionu intenzita dopravy mírně poklesla, stejně jako na střední Moravě. Obecně lze zaznamenat stagnaci dopravy a z dlouhodobého hlediska pokles téměř v celé ČR, říká Jan Švarc , zástupce ředitele Správy silničního fondu ČR. Výjimkou jsou exponované tahy. V poslední době je nejzatíženější oblast Sokolova, Chebu, Tachova, Klatov, Prachatic, Domažlic. Vozidla se pak sjíždějí na hlavní tahy k Praze, kde zpravidla končí. Naopak v příhraničních oblastech s Rakouskem stoupla intenzita dopravy jen na hlavních tazích.

Příštích 11 let

V listopadu loňského roku přijala vláda usnesení (číslo 631 a 651) o rozvoji sítě dálnic a silnic do roku 2005. Vládní plán je podle Jana Švarce ambiciózní a počítá v této oblasti s investicemi 85 miliard korun do roku 2005. V tu dobu by měly být dokončeny všechny hlavní úseky dálnic. Silnice pro motorová vozidla by měly být dokončeny ze 60 70 %.

Počítá se s dokončením pražského okruhu, byť dnes je stále nejasné, kudy povede. Zatím se posunuje stále více za Prahu, čímž ztrácí na své účelnosti z hlediska dopravních spojení do jednotlivých částí města. Na druhé straně by tu asi mohlo být víc pozemků vhodných k podnikání.

Po dálnici bychom se měli svézt z Prahy do Českých Budějovic, v roce 1997 pravděpodobně projedou první vozidla po dálnici Praha - Plzeň, dokončena by měla být i dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem. Dálnice D11 Praha - Hradec Králové by se měla protáhnout do Jaroměře a dálnice D1 Praha - Brno do Zlína.

Ze silnic by měla být dokončena spojnice Karlovy Vary - Cheb - hranice se SRN (silnice č. 6), dále spojnice Hrádek nad Nisou - Liberec - Mladá Boleslav - Praha (č. 35) a Hradec Králové - Lipník.

Srovnáme-li současný plán rozvoje dálniční sítě s tím, jaký byl přijat v roce 1991, výrazně se změnil. Koupit proto pozemek v místě, kudy vést hlavní silnice, nemusí být vždy jistá investice. Sledovat intenzitu provozu se prostě vyplatí.

3422 atraktivních

Na území ČR je v provozu 398 kilometrů dálnic a 55 512 kilometrů silnic, z toho je 6506 km silnic I. třídy, 14 297 km silnic II. třídy a 34 709 km silnic III. třídy. Nejvýznamnější silnice tvoří 9017 km dlouhou vybranou silniční síť. Délka mezinárodní sítě silnic je podle evropské dohody AGR 2655 km. Vymezené tahy, kam patří kromě mezinárodní sítě ještě silnice celostátního významu, mají délku 3022 km. Podél těchto silnic jsou pro podnikání relativně nejlepší podmínky.

Do kategorie priorit však patří asi 750 kilometrů silnic a dálnic s intenzitou provozu vyšší než 10 000 vozidel za den, přičemž na nejzatíženějších úsecích silnic dosahuje provoz 20 000 vozidel za den, na dálnicích 30 000 vozů denně. Přes momentální pokles dopravy Správa silničního fondu stále předpokládá, že do roku 2000 v porovnání s rokem 1990 vzroste intenzita nejméně o 25 % a na hlavních tazích nejméně o 35 %.

Podnikání u silnic však zlaté dno jen do určité míry. Na Správu silničního fondu přišlo 20 žádostí na výstavbu benzinové čerpací stanice podél pouhých 13 kilometrů dálnice mezi Mirošovicemi a Benešovem. Odhlédneme-li od faktu, že by se všichni na tomto kousku neuživili (i v Německu například procházejí čerpací stanice krizí a jejich počet klesá), pro Správu silničního fondu je také důležité, že každým připojením vzniká na silnici nebo dálnici křižovatka, tedy potenciální kolizní místo a zdroj dopravních nehod. A právě tato organizace povoluje napojit jakoukoli komunikaci k silnici či dálnici.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View