wsj2431.cz

wsj2431.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Druhé kolo řeckých všeobecných voleb je stanoveno na 5. listopadu. Pro ty, kdo doufají v obnovení třeba jen špetky normálních politických poměrů - vzhledem k nešťastným osmi letům Řecka pod autokratickým pseudosocialismem a následným tříměsíčním patáliím s vládou konzervativně-komunistické koalice - je tu aspoň jeden dobrý signál: Skandály, které stále obklopují bývalého ministerského předsedu Andrea Papandreoua a jeho poraženou socialistickou vládu, jsou jako mouchy bzučící kolem rozkládající se zdechliny. Ve volbách v polovině června nedali Řekové jasný mandát žádné jednotlivé politické straně. Prozatímní vláda, která vzešla z povolebního handrkování, byla v podstatě jen trochu víc než nešťastně počatý potomek ideologického mísení: středopravá Strana nové demokracie vedená Constantinem Mitsotakisem na straně jedné. Na straně druhé takzvaná Koalice levice a pokroku - podivný a spíše zavádějící název pro fúzi prosovětské Komunistické strany Řecka a její eurokomunistické sestřenky Helénské levice. Jednotící pouto tohoto levo-pravého nepodařeného spojenectví bylo prosté: PASOK (Papandreouova strana) jako společný politický nepřítel. Okázalou metou byla likvidace vládní korupce, údajně na všech úrovních, ale hlavním cílem byl Papandreou a jeho nejbližší spolupracovníci. Ve skutečnosti byla tato katarze potřebná celé dekády. Když však došlo k redukci na pouhé heslo v zaujatých prohlášeních, proměnil se tento nápad v příslib útoku, zacíleného v prvé řadě na politický zisk, nikoliv spravedlnost. Co se týče dlouho bublajícího řeckého skandálu kolem bankovní zpronevěry, hlavním žalobcem Papandreoua zůstává George Koskotas, bývalý majitel Bank of Crete a defraudant dle vlastního doznání, nyní pobývající ve vězeňské cele v Salemu, Massachusetts, odkud také vede spor v procesu o extradici, která by ho vrátila do Řecka. Důvěryhodnost Koskotase je přinejlepším problematická. bezpočet pohnutek, aby sváděl vinu na někoho jiného, a jeho svědectví bylo také shledáno méně přesvědčivé v řadě bodů. Nicméně Strana nové demokracie a Komunistická strana uvádějí jeho tvrzení jako důkaz spoluviny PASOKu. Mezi nezodpovězenými otázkami zůstává, zda Papandreou obdržel 23 milionů dolarů z ukradených fondů Bank of Crete a dalších 734 000 dolarů na úplatcích, jak se tvrdí; zda ministerský předseda nařídil státním úřadům uložit asi 57 milionů dolarů do banky pana Koskotase a potom vybrat úroky; a jaký měl PASOK podíl na 210 milionech dolarů, které Koskotas štípnul. Dva bývalí ministři jsou tak silně zapleteni v Koskotasově aféře, že parlamentní poslanci PASOKu hlasovali pro jejich předání zvláštnímu soudu. To, aby se vyhnuli parlamentnímu vyšetřování, ale zařídily miliony drachem, které nalil pan Koskotas do pokladny Nové demokracie. Vyšetřování nakonec přineslo pouze podružné stopy a "indicie", které ukazují na PASOK, nikoliv však přesvědčivý důkaz. Jako další se Řekové dozvěděli, jak jejich státní zpravodajská služba, EYP, pravidelně monitorovala telefonní rozhovory prominentních osob, včetně klíčových opozičních politiků, novinářů a členů kabinetu z řad PASOKu. Navzdory přesvědčivým argumentům nebylo nikdy prokázáno, že Papandreou osobně nařídil či režíroval tyto odposlechy. Ústřední slabina debat o "skandálech" vynikla zvláště pěkně, když se diskuse zaměřily na zbrojní zakázky a provize. Koaliční vláda se snažila ukázat, že ministři PASOKu dostali tučné sumy za schválení nákupu vojenských letadel F-16 Fighting Falcon a Mirage 2000, vyráběných americkou firmou General Dynamics Corp. a francouzskou Avions Marcel Dassault. Přirozeně nelze očekávat, že by si General Dynamics nebo Dassault komplikovaly další možné obchody tím, že by odhalily zaplacenou (či nezaplacenou)sumu různým řeckým úředníkům za poskytnuté služby. Takže se zdá, že pan Mitsotakis a jeho komunističtí kolegové možná nechtěně pomohli panu Papandreouovi k morálnímu vítězství zadarmo: PASOK, vinen či ne, se teď může po celé zemi nechat slyšet, že celá aféra je honem na čarodějnice na Papandreouův účet. I když samotné slovní kličky nepomohou PASOKu znovu získat moc, Papandreoua není radno nikdy podceňovat. Nejdřív přišla jeho očekávaná kanonáda: Obvinil Koalici levice a pokroku, že zaprodala své levicové zásady, když se podílí na pravicovém spiknutí s cílem vytlačit PASOK a zmařit socialistický vývoj v Řecku. Poté - aby podepřel svou věrohodnost u levice - nalákal některé menší levicové strany, aby kandidovaly do voleb pod hlavičkou PASOKu. Také se nepřestával dvořit komunistům - z nichž mnozí se cítí zrazeni vznikem levo-pravé koalice - tím, že přivedl do PASOKu uznávaného kandidáta Komunistické strany. Pro lepší vyváženost, a v naději na získání některých neloajálních hlasů středu, dokázal přitáhnout bývalého představitele Strany nové demokracie a známého politického nepřítele pana Mitsotakise. A tak PASOK míří k volbám nejen se slabším zápachem skandálů, ale také s "pečetí souhlasu" představitelů jeho nejtvrdších žalobců. Tyto volby jsou pro Řecko tak klíčové, že se v tomto zmatku ztrácejí i naléhavé státní záležitosti. Například budoucí účast země v NATO zůstává nejistá. Řecko musí také přepracovat hlavní části legislativy jako přípravu na cíle roku 1992 týkající se intenzivnější spolupráce v rámci Společného trhu. Také řecké bilaterální vztahy se Spojenými státy si zaslouží pozornost. Současná dohoda o amerických vojenských základnách v Řecku totiž vyprší v květnu 1990. Jednání o nové dohodě byla zmrazena před červnovými volbami, ale čas běží. Dalším důležitým bodem je vydání Mohammeda Rashida, palestinského teroristy, na kterého vydaly Spojené státy zatykač za bombový útok na letadlo Pan American Airways v roce 1982. Řecké soudy rozhodly v Rashidově případu ve prospěch vydání, ale kauza čeká na konečné schválení příštího ministra spravedlnosti Řecka. Zdá se, že si Řekové moc neuvědomují význam tohoto případu jako lakmusového papírku rozhodujícího o tom, zda Řecko bude či nebude hrát roli v mezinárodním úsilí bojovat proti terorismu. To, že by PASOK vyhrál volby přímo, je nepravděpodobné: řecký tisk, který byl předtím celý nedočkavý, aby odbyl PASOK a jeho linii, se nyní s touhou po pomstě vrhnul na pana Papandreoua. Přece jenom, možnost další narychlo spíchnuté vlády je moc reálná. Pokud by se Papandreou stal hlavní opozičním lídrem, mohl by ochromit koalici vedenou konzervativci. Také by mohl vynutit nové volby počátkem příštího roku tím, že by zmařil procedury pro volbu prezidenta republiky v březnu. Nová demokracie zase jednou zoufale podcenila protivníka a spojila všechny své naděje s negativní reakcí vůči PASOKu, přičemž zapomněla dbát o jasný program či o usměrnění vnitrostranického hašteření. A pan Papandreou? Na této scéně se mu nesedí právě pohodlně. Ale protože je nepochybně jeden z nejschopnějších matadorů, kteří se kdy brodili bahnem, je zřejmě mnohem moudřejší považovat ho jen za odstaveného na vedlejší kolej, ale určitě ne za zlikvidovaného. Pan Carpenter, regionální dopisovatel National Review, žije v Aténách od roku 1981.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View