Frank
Lloyd
Wright
prý
jednou
řekl,
že
kdybychom
naklonili
svět
na
stranu,
všechno
nepřipevněné
by
skončilo
v
Kalifornii.
Vždycky
jsme
si
mysleli,
že
pan
Wright
podcenil
životaschopnost
Kalifornie,
ale
možná,
že
výstřední
uskupení
tohoto
státu
začínají
převažovat
nad
silami,
které
z
něj
udělaly
takové
významné
místo.
Co
jiného
si
má
jeden
myslet
o
té
potrhlé
iniciativě
na
záchranu
země,
kterou
navrhuje
několik
hlavních
ekologických
skupin
a
kterou
organizuje
státní
generální
prokurátor?
Pokud
by
prošla
u
voličů,
pak
by
nedávno
oznámená
iniciativa
postupně
vyřadila
hlavní
pesticidy,
snížila
emise
oxidu
uhličitého
o
40
%,
zakázala
nové
vrty
v
pobřežních
vodách,
zakázala
chemikálie,
o
kterých
se
soudí,
že
ztenčují
ozonovou
vrstvu,
a
vytvořila
nový
post
státního
úředníka
pro
ochranu
životní
prostředí,
vyzbrojeného
rozpočtem
40
milionů
dolarů,
aby
podával
žaloby
na
firmy
nebo
agentury,
o
kterých
si
myslí,
že
jsou
příliš
špinavé.
Tato
iniciativa
je
z
velké
části
založena
na
seznamu
přání
zelené
lobby,
kterou
tvoří:
klub
Sierra,
Liga
konzervativních
voličů,
Rada
pro
ochranu
přírodních
zdrojů
(NRDC),
Národní
kampaň
proti
toxickým
látkám
a
Občané
za
lepší
životní
prostředí.
Je
zajímavé,
že
Fond
na
ochranu
životního
prostředí
s
tím
nemá
nic
společného.
Kdyby
tato
věc
prošla,
tak
nejen
Kaliforňané,
ale
všichni
Američané
by
platili.
Iniciativa
také
v
Kalifornii
zakazuje
prodej
veškerých
plodin,
které
nesplňují
její
standardy.
Pěstitelé
pšenice
v
Kansasu
a
pěstitelé
ovoce
na
Floridě
by
se
museli
buď
přizpůsobit,
nebo
se
kalifornského
trhu
vzdát.
Jinými
slovy,
Kalifornie
si
troufá
převzít
kontrolu
nad
farmářskou
politikou
státu.
Jako
obvykle
je
návrh
zelené
lobby
zcela
vzdálen
vědecké
realitě.
Vezměme
si
opatření
kvůli
skleníkovému
efektu.
Navrhovaná
iniciativa
by
nařizovala
snížení
oxidu
uhličitého
o
40
%.
I
kdybychom
pronikli
do
celé
skleníkové
teorie,
je
nepředstavitelné,
že
by
snížení
v
jediném
státě
mohlo
mít
nějaký
dopad
na
to,
co
se
označuje
jako
globální
problém.
Ale
pokud
racionální
věda
a
ekonomika
nemají
nic
společného
s
novou
ekologickou
iniciativou,
o
co
tedy
jde?
Za
těchto
okolností
se
nejdříve
podívejme,
jakým
způsobem
z
toho
budou
těžit
sami
propagátoři.
Klíčem
je
zde
ambice
státního
generálního
prokurátora
Johna
Van
de
Kampa.
Kandiduje
na
guvernéra.
Van
de
Kamp
je
ten,
kdo
posbíral
plány
různých
radikálních
ekologických
skupin
a
sesmolil
je
do
jedné
neohrabané
iniciativy,
aby
s
ní
vyšel
do
kampaně
pro
volby,
které
se
uskuteční
6.
listopadu
1990.
To
je
také
den
guvernérských
voleb.
Zdá
se,
že
iniciativa
byla
vytvořena
tak,
aby
obsahovala
všechny
žhavé
problémy,
které
nastartují
zámožné
hollywoodské
citlivky,
které
dávají
peněžní
dary.
A
to
umožní
Van
de
Kampovi
obejít
omezení
výdajů
na
kampaň.
Na
svou
kampaň
může
vynaložit
zákonem
dovolené
maximum,
všechny
výdaje
na
Van
de
Kampovu
iniciativu
(na
kterou
nejsou
žádné
limity)
jsou
lehce
vydělané
prachy.
Tato
iniciativa
se
označuje
jako
Velká
zelená,
ale
možná
by
se
měla
jmenovat
Velké
zelené
dolary.
(Republikánský
kandidát,
senátor
Pete
Wilson,
také
hraje
hru
na
získávání
peněz
prostřednictvím
iniciativy,
když
propaguje
svou
vlastní
iniciativu
týkající
se
zločinnosti.)
I
když
je
možné,
že
Velká
zelená
iniciativa
bude
prohlášena
za
neústavní,
je
samozřejmě
představitelné,
že
by
to
v
moderní
Kalifornii
mohlo
projít.
Toto
je
stát,
ve
kterém
nedávno
prošel
Návrh
65
antitoxické
iniciativy.
Pokud
bude
tento
nový
návrh
uzákoněn,
zelená
lobby
z
toho
bude
mít
přímý
prospěch.
Iniciativa
vytvoří
volně
se
pohybujícího
státního
úředníka
pro
ochranu
životního
prostředí,
jenž
bude
žalovat
firmy
nebo
vládní
agentury,
které
dělají
věci,
které
se
mu
nelíbí.
To
znamená,
že
by
NRDC
a
podobné
skupiny
nemusely
nadále
utrácet
tolik
peněz
na
soudní
spory
-
náklady
by
nesli
daňoví
poplatníci.
Van
de
Kamp
a
jeho
spojenci
snad
doufají,
že
životní
prostředí
je
teď
takový
hit
mezi
určitými
segmenty
kalifornské
populace,
že
pod
tímto
nadpisem
může
projít
téměř
každá
snůška
nevědeckých,
útržkovitých
nesmyslů.
Samozřejmě,
že
státní
liberálové
ještě
nejsou
stát
sám
pro
sebe.
Například
George
Bush
se
možná
rozhodne,
že
nechce
být
prezidentem,
kterému
sebral
kontrolu
nad
mezistátním
obchodem
generální
prokurátor
z
Kalifornie.
A
ještě
další
skupiny
kalifornské
politické
a
mediální
kultury
mohou
začít
poukazovat
na
to,
že
tato
iniciativa
by
přinesla
značné
náklady
méně
bohatým
občanům
státu
v
podobě
vyšších
cen
potravin
a
ztráty
zaměstnání.
Tato
grandiózní
iniciativa
pomůže
Kalifornii
přesně
se
vymezit
do
budoucnosti
buď
jako
stát,
který
je
stále
v
kontaktu
s
ekonomickou
a
vědeckou
realitou,
nebo
jako
stát,
který
se
nechá
vést,
kamkoliv
si
to
zamanou
jeho
výstřední
aktivisté.