wsj1952.cz

wsj1952.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

V pondělí hned po půlnoci začaly federální výdaje klesat o 16 miliard dolarů. Co říkáte na to, abychom všichni složili karty, odešli domů a uložili těch 16 miliard dolarů do banky? Právě to v podstatě navrhuje vedoucí rozpočtového oddělení Richard Darman, a my si myslíme, že si zaslouží tolik podpory, kolik jen může dostat. Pokud lidé nedokáží poctivě snížit federální útraty - a oni nedokáží -, to udělají počítače. Kongres léta s částečnou pomocí Bílého Domu manipuluje s výdajovými účty pod rouškou souhrnných návrhů zákonů na zvýšení rozpočtu. (Bez dřívějších manipulací by současná sekvestrace oněch 16 miliard dolarů byla ve skutečnosti ještě vyšší.) Máme podezření, že voliči jsou z toho podvádění otrávení. Vezměme si například, že i včerejší široce zveřejňovaná sekvestrace bude pravděpodobně haněna, pokud bude umožněno, aby přetrvávala stávající situace. Podle zákona mají být Grammova-Rudmanova paušální lineární snížení ve federálních programech stálá. S výjimkou sociálního zabezpečení a výdajů na chudé. Zpráva tiskové agentury Associated Press o pondělním příkazu k sekvestraci, který podepsal prezident Bush, však přesně vystihla pohrdání, které dává Kongres najevo ohledně pojetí právně závazné povinnosti: "Zákonodárci již týdny tvrdí, že plánují tyto škrty omezit, jakmile se dohodnou na kompromisním návrhu snížení deficitu." Darmanovu chuť k zachování sekvestrace včera podpořil tiskový mluvčí Bílého domu Marlin Fitzwater: "Máme pocit, že cesta, kterou se musíme vydat, je cestou škrtů. Velmi efektivně to sníží výdaje." Tento přístup odmítají intelektuálové kolem Washingtonu, pro které jsou to spíše silácké řeči. Nám se to zdá jako jedinečná příležitost pro George Bushe, aby všechny řeči o neprůbojné, neseriózní činnosti prezidenta uťal v kolenou. Bush by jednal ve veřejném zájmu, kdyby na rok utáhnl opasky washingtonské elitě, která těmito rozpočty manipuluje - byrokratům, lobbistům a členům kongresu. Zeptejte se Tommyho Lasorda, vždyť být štíhlý je v módě. Senátor Phil Gramm v pondělí upozornil na to, že 20 let před tím, než byl v roce 1985 schválen Grammův-Rudmanův zákon, rostly federální výdaje asi o 11 % za rok, přičemž od existence zákona rostou ročně o méně než 5 %. Dalším významným faktorem tohoto pozitivního trendu bylo rozhodnutí Ronalda Reagana, které učinil na počátku své prezidentské funkce, a to bojovat rozpočtovou válku spíše na straně výdajů než zvyšováním daní. Pokračující podpora daňové bariéry ze strany George Bushe potvrzuje strategii v podobě tlačení Kongresu k tomu, aby volil mezi vzájemně neslučitelnými prioritami, spíše než aby přikyvoval všem vděčným lobbujícím voličům, kteří plní koryto soukromých zájmových skupin. Pokud se někdy elitám z Washingtonu podaří daňovou bariéru prolomit, budou Američané zaplaveni mořem nových výdajových programů, jako je například federalizovaná péče o děti. Péče o děti byla jedním z mnoha "vedlejších" návrhů zákona, které byly minulý pátek odstraněny ze senátního schvalovacího návrhu. Dalším bylo snížení kapitálových zisků, zrušení článku 89, návrhu zákona o handicapovaných pracovnících, a bezprecedentní nové projednání návrhu zákona o závažném zdravotním stavu. Všechny tyto věci jsou stále ve sněmovním schvalovacím návrhu, který 1 878 stran, a mnoho poslanců říká, že se jim nechce tyto hýčkané body pustit a být svědky jejich zániku. Zvláště republikáni chtějí od vedení Sněmovny záruku, že budou ohledně těchto návrhů zákona hlasovat pro nebo proti. To by předseda sněmovny Foley slíbit měl. Vláda by měla fungovat tak, že politikové přebírají zodpovědnost za hlasy, které mohou jejich voliči rozpoznat, namísto toho, aby je skryli do velkého popelářského vozu plného odsouhlasování. Jako každému se nám stýská po těch nenucených, žoviálních dnech ve Washingtonu, kdy ctihodní mužové a ženy smlouvali o rozpočtech a dokonce si i trochu vzájemně pomáhali, aby viděli, že se staví mosty, zpevňují silnice, vojáci dostávají zaplaceno a i o ty beznadějně chudé je postaráno. Ty doby jsou pryč. Ani nevidíme důvod, proč bychom měli věřit, že velký Washington, který ve stínu federálních velikánů ztloustl, zbohatl a zlenivěl, se z vlastní iniciativy příliš změní. Zachovejte sekvestraci a nechte Washington křičet.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View