Teprve
v
lednu
loňského
roku
převzal
Sebastian
Guzman
Cabrera
odbory
dělníků
v
ropném
průmyslu,
nejvlivnější
dělnickou
organizace
v
Mexiku.
Avšak
i
za
tak
krátké
časové
období
se
Guzman
Cabrera
stal
svým
způsobem
stejně
kontroverzní
postavou
jako
jeho
předchůdce
Joaquin
Hernandez
Galicia,
známý
jako
La
Quina.
Prezident
Carlos
Salinas
de
Gortari
použil
armádu,
aby
odstranil
La
Quinu,
který
28
let
vládl
zkorumpované
říši,
jež
proměnila
státní
podnik
Petroleos
Mexicanos,
neboli
Pemex,
v
jednu
z
nejneschopnějších
ropných
společností
na
světě.
Guzman
Cabrera
nyní
čelí
obviněním,
že
je
patolízal
do
stejné
míry,
do
jaké
byl
La
Quina
podvodník.
Při
nedávném
jednání
o
kontraktech
s
vedením
společnosti
Pemex
Guzman
Cabrera
odsouhlasil
významné
ústupky,
které
velice
omezí
roli
odborů
při
uzavírání
subkontraktů,
dlouhodobého
zdroje
milionů
dolarů
ilegálních
zisků.
A
protože
vznětlivý
populismus
La
Quiny
byl
nahrazen
tichým
pragmatismem
Guzmana
Cabrery,
nechává
tak
vládním
technokratům
volnou
ruku
při
otevírání
petrochemického
sektoru
širším
soukromým
a
zahraničním
investicím.
Nové
nařízení
Guzmana
Cabrery
nebylo
přijato
bez
protestu.
Na
půdě
společnosti
Pemex
stále
dochází
ke
sporům
mezi
frakcemi
odborů.
Levicový
vůdce
Cuauhtemoc
Cardenas
veřejně
zpochybnil
"morální
vlastnosti"
Guzmana
Cabrery
a
naznačil,
že
se
podílí
na
spiknutí
s
cílem
předat
ropný
průmysl
země,
symbol
mexického
vlastenectví,
do
rukou
cizinců.
61letý
Guzman
Cabrera
si
s
takovou
kritikou
hravě
poradí.
"Nejedná
se
o
nový
typ
vedení
odborů,
jedná
se
o
nové
Mexiko.
Už
se
nebojíme
spojit
se
soukromým
nebo
zahraničním
kapitálem,"
říká.
Společnost
Pemex,
která
tvoří
40
%
vládních
příjmů,
zoufale
potřebuje
nové
investice.
Od
zhroucení
světových
cen
ropy
v
roce
1982
vláda
odčerpávala
peníze
z
fondů
společnosti
Pemex
za
účelem
splácení
zahraničního
dluhu
Mexika
o
výši
97
miliard
dolarů.
Do
renovace
stárnoucího
zařízení
společnosti
Pemex
se
vrátilo
jen
málo
peněz.
Zatímco
vláda
odčerpává
finanční
prostředky
společnosti
Pemex
shora,
odbory
je
vyčerpávají
zespodu.
Přemrštěné
mzdy
a
všudypřítomná
korupce
způsobily,
že
se
provozní
náklady
společnosti
Pemex
vyšplhaly
na
95
centů
na
každý
1
dolar
tržby,
což
dalece
přesahuje
standard
v
odvětví.
Snížení
investic
i
výkonnosti
částečně
vysvětluje,
proč
Mexiko
tento
rok
dováží
benzín.
Některé
odhady
ukazují,
že
Mexiko
bude
na
konci
století
dovážet
ropu,
čímž
se
zamezení
reorganizaci
provozů.
"Pokud
jste
se
pokoušeli
něco
změnit,
ať
už
se
jednalo
o
snížení
nákladů
nebo
získávání
nových
společníků,
největší
překážkou
bylo
bývalé
vedení
odborů,"
říká
poradce
pro
ropný
průmysl
George
Baker.
Přichází
Guzman
Cabrera,
který
zcela
přesně
chápe,
kde
mají
v
režimu
prezidenta
Salinase
podporujícím
podnikání
odboroví
předáci
místo.
"Jsem
generální
tajemník,
pokud
nějaký
existuje,"
říká,
když
ve
své
kanceláři
vítá
hosta.
Guzman
Cabrera
začínal
jako
dělník
v
rafinérii
a
ve
společnosti
Pemex
strávil
více
než
40
let,
než
jej
La
Quina
po
neshodě
před
dvěma
roky
odsunul
do
důchodu.
Ačkoli
i
on
dlouho
těžil
ze
systému,
který
La
Quina
vybudoval,
Guzman
Cabrera
uvádí,
že
se
výhody
odborů
jednoduše
vymkly
kontrole.
Jsou
"příčinou
všech
problémů
s
korupcí",
říká.
Proto
se
při
nedávných
jednáních
o
kontraktech
Guzman
Cabrera
vzdal
práva
odborů
na
přidělení
40
%
všech
externích
kontraktů
-
obrovského
zdroje
úplatků
-
společnosti
Pemex.
Odbory
se
také
vzdaly
2%
provize,
kterou
získávaly
ze
všech
servisních
smluv
společnosti
Pemex.
(Odbory
si
ponechají
2%
provizi
ze
stavebních
projektů.)
Nová
smlouva
také
ruší
15dolarový
měsíční
poukaz,
platný
jen
v
prodejnách
s
potravinami
vlastněných
odbory,
který
byl
součástí
platu
každého
pracovníka,
od
dělníka
až
po
prezidenta.
Přibližně
9 800
postů
technických
pracovníků,
především
chemiků
a
právníků,
bylo
změněno
na
odborově
neorganizovaný
statut.
Vzhledem
ke
sníženému
investičního
rozpočtu
společnost
Pemex
také
postupně
stáhla
přibližně
50 000
dočasných
stavebních
dělníků,
čímž
snížila
počet
zaměstnanců
přibližně
na
140 000,
říká
odborový
předák.
Guzman
Cabrera
uvádí,
že
to,
co
odbory
obětují,
bude
vykompenzováno
balíčkem
výplat
a
výhod,
který
se
bude
rovnat
22
%
nárůstu
náhrad.
Nejvíce
nadšení
však
smlouva
přinesla
manažerům
společnosti
Pemex.
"Znovu
získáváme
nástroje
řízení,"
říká
Raul
Robles,
zástupce
ředitele
společnosti
Pemex.
Představitelé
společnosti
Pemex
neuvedli,
kolik
peněz
nová
smlouva
společnosti
ušetří,
avšak
jeden
z
předchozích
vládních
odhadů
stanovil
výši
úspor
přibližně
na
500
milionů
dolarů
ročně.
Zákazníky
společnosti
Pemex
rovněž
potěšil
nový
elán
společnosti.
Velké
konsorcium
podniků
Grupo
Desc
bylo
v
oblasti
výroby
plastového
balicího
materiálu
dlouho
závislé
na
petrochemických
závodech
společnosti
Pemex.
Když
ale
společnost
Pemex
zastavovala
provoz
kvůli
každoroční
revizi,
svým
zákazníkům
to
nikdy
neoznamovala.
"Takové
nevypočitatelné
chování
nám
úplně
narušuje
provoz,"
uvádí
Ernesto
Vega
Velasco,
finanční
ředitel
společnosti
Grupo
Desc.
Společnost
Desc
a
další
zákazníci
byli
letos
poprvé
informováni
o
plánované
uzavírce
společnosti
Pemex
s
dostatečným
předstihem,
aby
byly
způsobené
potíže
minimální.
Krocení
odborů
doplňuje
předchozí
kroky
vlády
za
účelem
přilákání
soukromých
investic
do
petrochemických
výrobků,
které
muselo
Mexiko
v
posledních
letech
ve
velkém
množství
dovážet.
Vláda
v
květnu
vydala
nové
směrnice
pro
zahraniční
investice,
na
jejichž
základě
vznikají
speciální
fondy
umožňující
cizincům,
kteří
byli
dlouhou
dobu
limitovaní
40%
podílem
v
druhotných
petrochemických
společnostech,
vlastnit
až
100
%.
Vláda
později
přeřadila
několik
základních
petrochemických
výrobků
do
kategorie
druhotných
produktů.
Úzké
kontakty
společnosti
Pemex
se
soukromými
společnostmi,
a
to
především
zahraničními,
jsou
však
v
zemi,
kde
je
ropa
symbolem
národní
suverenity
od
roku
1938,
kdy
byly
znárodněny
ropné
držby
zahraničních
majitelů,
kontroverzní.
"Připravují
zaměstnance
na
to,
co
přichází:
na
zahraniční
řízení,"
napsal
levicový
vůdce
Heberto
Castillo.
Guzman
Cabrera
a
vládní
představitelé
trvají
na
tom,
že
cizinci
budou
moci
investovat
pouze
do
sekundárních
ropných
produktů.
Nový
odborový
předák
však
otevřenější
přístup
společnosti
Pemex
nijak
neomlouvá.
"Pokud
se
do
tohoto
nového
světa
vzájemné
závislosti
neintegrujeme,
pak
se
dříve
či
později
staneme
oběťmi
vlastní
izolace,"
prohlašuje.