Raymond
Chandler,
který
v
dopise
v
roce
1950
obhajoval
slabou
Hemingwayovu
knihu,
přirovnal
úspěšného
spisovatele
k
baseballovému
nadhazovači.
Když
šampión
ztratí
své
schopnosti,
napsal
tento
velký
spisovatel
detektivek,
"když
už
nemůže
házet
takovou
silou,
hodí
místo
toho
svým
srdcem.
Něčím
hodí.
Neodejde
prostě
z
nadhazovacího
kopce
a
nerozpláče
se."
Chandler
možná
předvídal
směr
své
vlastní
kariéry.
Jeho
naposled
publikovaný
román,
ve
kterém
vystupuje
soukromý
detektiv
Philip
Marlowe,
nekvalitní
"Playback"
(1958),
místy
působí
jako
parodie
na
jeho
předchozí
díla.
Když
Chandler
v
roce
1959
zemřel,
zanechal
po
sobě
čtyři
kapitoly
další
knihy
o
Marlowovi,
"The
Poodle
Springs
Story
(Případ
z
Poodle
Springs)",
která
zřejmě
již
není
ani
parodií,
ale
spíše
fraškou.
Poslední
nadhoz
"šampióna"
Chandlera
byl
očividně
ztřeštěný.
Nyní
byl
se
souhlasem
správce
Chandlerovy
pozůstalosti
na
dokončení
knihy
"Případ
z
Poodle
Springs"
najat
Robert
Parker,
autor
několika
bestsellerů,
ve
kterých
vystupuje
Spenser,
soudobé
soukromé
očko
Marlowova
typu.
Výsledné
"Poodle
Springs"
(Putnam's,
288
stran,
18,95
dolaru)
je
zábavné,
čtivé
a
poměrně
elegantně
napsané
rozšíření
Marlowovova
díla,
plné
drsných
vtipů
a
kalifornské
atmosféry.
I
když
kniha
úplně
nemá
Chandlerovo
zvláštní
kouzlo
-
konec
konců,
neměla
by
ho
ani
od
Chandlera.
Na
začátku
knihy
se
čerstvě
ženatý
Marlowe
vřítí
na
kolech
Cadillacu
Fleetwood
do
pouštního
letoviska
Poodle
(alias
Palm)
Springs.
Jeho
nevěsta
je
bohatá
a
krásná
Linda
Loringová,
postava,
která
se
objevila
také
v
Chandlerově
"Dlouhém
loučení"
a
"Playbacku".
Philip
a
Linda
se
nastěhují
do
jejího
sídla
a
nemohou
se
od
sebe
odtrhnout,
a
to
ani
před
havajsko-japonským
podomkem.
Hrdličky
se
ale
pohádají.
On
chce
být
i
nadále
málo
placeným
soukromým
očkem,
ona
chce,
aby
žil
z
miliónů
dolarů,
které
mu
zajistila.
To
je
scéna
podle
Chandlera.
Parker
to
stáčí
do
poměrně
líbivého
příběhu
o
životě
horních
deseti
tisíc
v
Poodle
Springs,
pouličním
životě
v
Hollywoodu
a
různých
lidech,
kteří
se
v
obou
světech
zabydleli.
Vedlejší
postavy
jsou
kvalitní,
dialogy
jsou
zábavné
a
objeví
se
zde
dokonce
postava
"dobrého
policajta"
jménem
Bernie
Ohls
z
předchozích
Chandlerových
knih,
který
ani
tentokrát
neváhá
Marlowa
zatknout,
když
se
mu
to
hodí
pro
jeho
plány.
Celkově
se
styl
výrazně
podobá
Chandlerovým
prózám
v
jejich
podstatě.
Všeobecně
Parker
odvedl
vytvořením
románu
z
tohoto
opuštěného
fragmentu
lepší
práci,
než
mohl
kdokoliv
očekávat.
Na
něco
by
se
ale
dalo
oprávněně
postěžovat.
V
jednom
místě
čtenář
rozpozná
podvod
s
dvojí
identitou
už
dva
kroky
před
Marlowem
-
a
Marlowe
by
měl
být
profík.
Více
ale
obtěžuje
několik
zjevných
anachronizmů.
Kontaktní
čočky,
dámská
tílka,
prostitutky
otevřeně
pracující
na
hollywoodských
ulicích
a
koktejl
Tequila
Sunrise
do
padesátých
let
nezapadají.
O
něco
více
pozornosti
při
rekonstrukci
Marlowova
světa
a
kniha
by
byla
o
hodně
čtivější.
Pan
Nolan
je
přispěvatelem
Los
Angeles
Magazine.