wsj1618.cz

wsj1618.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

V úterý večer se nehrál třetí zápas Světové série, jak bylo původně plánováno, a nehrál se ve středu ani ve čtvrtek. Ale to jste věděli, ne? Zápas se sehrát příští úterý zde v Candlestick Parku. Předpokládá se, že stadion, zničený úterním zemětřesením, bude do doby opraven a že se tam lidé dostanou. To se však, stejně jako vše ostatní, teprve uvidí. Mohlo by dojít k následným otřesům. Alespoň zákon pravděpodobnosti by se však měl přiklonit na příznivou stranu. Starat se o Světovou sérii uprostřed zkázy v oblasti Zálivu způsobené úterním zemětřesením se může zdát nepodstatné, ale název tohoto sloupku je "O sportu", tudíž cítím povinnost se zabývat. Možná vás bude zajímat, že první myšlenkou byl právě baseball a nikoli přežití, na co pomyslela většina lidí z přibližně šedesátitisícového davu, který se v úterý v 17.04, půl hodiny před začátkem zápasu, shromáždil v Candlesticku právě ve chvíli, kdy uhodilo zemětřesení. Jakmile otřesy ustaly, mnoho lidí spontánně vstalo a začalo jásat, jako by to byla nová show předváděná před zápasem. Jeden fanoušek, usazený několik řad před otevřenou horní pomocnou sekcí pro novináře, kde jsem byl i , se otočil ke shromážděným pisálkům a se smíchem zařval: "To jsme objednali právě pro vás, kluci!" Pomyslel jsem si, jistě stejně jako i ostatní: "To jste tedy opravdu nemuseli." Své první letmé setkání s přírodní katastrofou, s tornádem v létě asi před 15 lety poblíž Traverse City v Michiganu, jsem prospal, takže jsem nebyl připraven na jednu reakci na takové věci, a sice na nutkavou potřebu o tom mluvit. Kolegové reportéři a civilisté, kteří spatřili mou novinářskou akreditaci, možná povzbuzeni denními dietami rozhlasových a televizních reportérů zapřahujících mikrofony do obličejů lidí s otázkou, jak na "působí" ta či ona kalamita, byli celí žhaví si o tom popovídat. "Bylo to jako kdybych stál na nástupišti a kolem projel vlak," popsal jeden muž můj vlastní pocit. Nějaká žena řekla, že v parku viděla kývající se stožáry veřejného osvětlení. Jeden muž řekl, že viděl, jak se zvlnil horní okraj stadionu. jsem neviděl ani jedno. Navzdory tomu, že zdravý rozum napovídal opak, se všeobecné mínění klonilo k názoru, že zmatek nebude mít dlouhého trvání a že se zápas odehraje. "Byl jsem nahoře na stadiónu a ze svého místa jsem viděl, jak se ohnula ocelová traverza, ale zůstal jsem na místě ještě dalších 10 nebo 15 minut," svěřil se mi kamarád. "Myslím, že jsem si pomyslel:,Tohle je Světová série, přece odsud neuteču!'" Ale v naší globální vesnici nezůstávají lidé dlouho bez informací. Dodávka elektrického proudu v Candlestick Parku, stále osvětleném denním světlem, byla přerušena, ale rádia a televize na baterky byly všude. Během několika minut začínal být jasný skutečný rozsah katastrofy. Podle zpráv dosáhlo zemětřesení 6,5, pak 6,9, a potom 7,0 stupňů Richterovy škály. Část mostu Bay Bridge se zřítila stejně jako část mezistátní dálnice 880 v Oaklandu. Umírali lidé. V 17.40, kdy se mělo začít hrát, skandovali někteří fanoušci: "Pojďme hrát!" Protože věděli, co se děje, působili jako blázni. Brzy poté byl vydán příkaz k evakuaci stadionu; hlášení z policejních megafonů se zmiňovalo o výpadku proudu, ale později se ukázalo, že došlo i k takovým škodám, které popisoval můj kamarád. Venku jsem spatřil dva mladé muže, jak tahají betonové bloky. "Kusy Candlesticku," říkali. Dav zůstával v dobrém rozmaru, dokonce se s odstupem bavil. Televizní reportéři dělali na parkovištích rozhovory s fanoušky, zatímco o něco dál je ostatní sledovali na svých přenosných televizorech. Jediné šílenství, které jsem viděl, bylo komerční: stánky prodávající pamětní známky na Světovou sérii a poštovní razítka s datem byly v obležení spekulantů, kteří se právě vynořili a v tomto zboží viděli svůj budoucí zisk. Zácpa na výjezdu z parku byla kolosální. Trvalo mi půl hodiny, než jsem se posunul o 10 stop z místa na venkovním parkovišti k postranní uličce a další hodinu, než jsem se dostal na silnici v centru o půl bloku dále. Šest mil k mému letištnímu hotelu, které mi týž den předtím trvaly 20 minut, mi nyní zabraly více než tři hodiny. V hotelu Westin, kde jsem bydlel, nešel proud, někde opadala omítka a nějakou škodu způsobila i voda, ale jinak se téměř nic nestalo. S garpovskou nahodilostí byl hotel Amfac naproti přes ulici zasažen daleko více: utrhly se velké kusy jeho betonové fasády a několik prosklených balkónů. Personál hotelu Westin pohotově rozmístil v tanečním sále svíčky, připravil studenou večeři a rozdával polštáře a přikrývky. Usnul jsem na podlaze ve vstupní hale vedle muže v bundě baseballového týmu Chicago Cubs. Čekal jsem, že řekne: " jsem vám to říkal," ale on chrápal. Novináři se shodli na tom, že Světová série byla následkem zemětřesení odsunuta stranou. Moje reakce byla taková, že sport je málokdy důležitý, jen zábavný, a že zemětřesení tuto skutečnost pouze zdůraznilo. Měl by se však zbytek Série vůbec dohrát? Určitě. Zemětřesení a baseball spolu na rozdíl od masakru atletů, účastnících se v roce 1972 Olympijských her, nijak nesouvisely. Tato silně zpolitizovaná událost se ze zmíněné strašlivé zkušenosti vůbec nepoučila a zdá se, že je odsouzena si ji zopakovat. Vnutily se dvě ironické skutečnosti. Tato série je podle místní trasy metra a také podle Série Bay Bridge všeobecně přezdívána BARTOVA série. K uctění zesnulého bývalého předsedy baseballového svazu Barta Giamattiho jsou vlajky staženy na půl žerdi a Bay Bridge je nyní v troskách. Série, která zatím vypadala po jednoznačném úspěchu Detroitu nad San Diegem v roce 1984 jako nejnudnější, se zapsala do dějin tím nejnešťastnějším způsobem. Přesto svou energii ztratila. Bude se hrát spíš jen pro zápis do análů a měla by skončit co nejrychleji, bez "volna" mezi zápasy. A si nikdy nebudu stěžovat na zrušení zápasu kvůli špatnému počasí.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View