Loni
v
květnu
ukončil
činnost
supermarket
Bakersfield.
Důvodem
nebyly
vysoké
úrokové
míry
nebo
mzdové
náklady.
Ani
to,
že
by
v
dané
oblasti,
v
rezidenční
části
Inwood
v
severním
Manhattanu,
byl
nedostatek
zákazníků.
Obchod
byl
uzavřen
poté,
co
byl
jeho
majitel
zavražděn
lupiči.
Majitelem
byl
Israel
Ortiz,
29letý
podnikatel
a
otec
dvou
dětí.
Za
první
rok,
kdy
provozoval
obchod,
který
koupil
za
220 000
dolarů,
byl
Ortiz
minimálně
dvakrát
obětí
ozbrojené
loupeže.
Poprvé
byl
střelen
do
ruky,
když
za
lupiči
vyběhl
ven.
Podruhé
identifikoval
dva
lupiče,
kteří
byli
zatčeni
a
obviněni.
Za
dva
týdny
-
možná
ze
msty
-
byl
Ortiz
třikrát
střelen
do
zad
při
činu,
který
policie
klasifikovala
jako
třetí
pokus
o
loupež.
To
byla
jeho
odměna
za
to,
že
sedm
dní
v
týdnu
pracoval
do
11
večer,
aby
zaplatil
svůj
měsíční
nájem
3 000
dolarů.
Za
to,
že
poskytoval
služby,
které
jeho
zákazníci
označili
jako
velmi
osobní
a
ochotné.
Za
to,
že
vytvořil
centrum
sousedského
života.
Israel
Ortiz
je
jen
jedním
z
tisíců
podnikatelů
a
jejich
zaměstnanců,
kteří
budou
letos
zraněni
či
zabiti
zločinci.
Americký
Úřad
pro
soudní
statistiku
uvádí,
že
každý
rok
utrpí
zranění
od
zločinců
téměř
2
%
všech
pracovníků
maloobchodů,
což
je
skoro
dvojnásobek
celostátního
průměru
a
přibližně
čtyřnásobek
tohoto
údaje
pro
učitele,
řidiče
kamionů,
zdravotnické
pracovníky
a
podomní
obchodníky.
Pouze
několik
dalších
povolání
má
vyšší
vykazované
frekvence
zranění
způsobených
zločinci,
například
policisté,
barmani
a
taxikáři.
Tato
čísla
však
ukazují
pouze
tu
nejviditelnější
část
problému.
Nedávné
údaje
z
New
Yorku
poskytují
lepší
přehled.
Přestože
zdaleka
není
sídlem
s
nejvyšší
zločinností
v
zemi,
je
New
York
ukázkovým
příkladem
města,
kde
zločin
dusí
rozvoj
drobného
podnikání.
Interface,
organizace
pro
politický
výzkum,
zde
letos
na
jaře
provedla
průzkum
malých
firem.
1 124
firmám
dala
dotazník
a
analyzovala
353
odpovědí.
V
průzkumu
22
%
firem
uvedlo,
že
v
období
tří
let
byli
jejich
zaměstnanci
či
vlastníci
cestou
do
práce,
cestou
z
práce
nebo
v
práci
okradeni.
Sedmnáct
procent
odpovědělo,
že
byli
okradeni
jejich
zákazníci.
Zločin
byl
důvodem,
proč
26
%
firem
hlásilo
potíže
při
nabírání
personálu
a
proč
19
%
uvedlo,
že
uvažuje
o
stěhování.
Více
než
jedna
třetina
firem,
které
odpověděly,
uvedla,
že
jim
škodí
prodej
drog
a
potulování
lidí
poblíž
jejich
sídel.
V
Brooklynu
a
Bronxu
je
každý
rok
vyloupena
jedna
ze
čtyř
obchodních
firem.
Průmyslovým
čtvrtím
se
vede
ještě
hůř,
míra
loupeží
tam
činí
dvojnásobek
průměru
za
celé
město.
Zločin
je
bezpochyby
ničivější
pro
drobné
podnikání
než
pro
velké
podniky.
Správa
drobného
podnikání
před
dvěma
lety
informovala
o
významné
studii
profesora
Alberta
Reisse
z
univerzity
Yale
o
zločinech
spáchaných
proti
2 500
drobným
firmám,
která
vycházela
z
federálních
statistik
finančních
úřadů.
Zjistil,
že
peněžní
ztráty
ze
zločinů
byly
v
poměru
k
hrubým
příjmům
u
malých
firem
37krát
vyšší
než
u
velkých.
Společnosti
zahrnuté
do
newyorské
studie
měly
v
průměru
27
zaměstnanců
a
jejich
roční
ztráty
způsobené
zločinem
dosáhly
v
průměru
okolo
15 000
dolarů
s
dodatečnými
náklady
8 385
dolarů
ročně
na
zabezpečení
-
dost
peněz
na
najmutí
nejméně
jednoho
dalšího
pracovníka.
Náklady
zaviněné
zločinem
mohou
být
dostatečné
na
to,
aby
zničily
firmu,
která
má
problémy.
Ať
jsou
peněžní
ztráty
způsobené
zločinem
jakékoli,
nemusejí
pro
podnikatele
být
zdaleka
tak
důležité
jako
riziko
újmy
na
zdraví.
Někteří
podnikatelé
mohou
po
opakovaných
ozbrojených
loupežích
ze
strachu
o
své
životy
přestat
podnikat.
Jeden
pár
z
Washingtonu
nedávno
prodal
svůj
obchod
s
lihovinami
po
jeho
34letém
provozování,
během
kterého
v
jeho
sídle
došlo
ke
čtyřem
úmrtím
při
loupežích
a
16
loupežím
či
vloupáním.
Tato
zjištění
názorně
ukazují
začarovaný
kruh,
kterému
ředitel
Národního
institutu
práva
James
K.
Stewart
říká
"zločin
způsobující
chudobu".
Čtvrti
obývané
nejchudšími
vrstvami
nabízejí
poměrně
málo
pracovních
příležitostí,
což
přispívá
k
chudobě
místních
obyvatel.
Malé
firmy
v
sousedství
by
mohly
poskytnout
více
pracovních
míst,
kdyby
vzniku
a
provozování
těchto
firem
tolik
neškodil
zločin.
To
může
pomoci
vysvětlit,
proč
malé
firmy
v
celostátním
měřítku
vytvářejí
65
%
pracovních
míst,
ale
jen
22
%
pracovních
míst
ve
zločinem
sužovaném
městě,
jako
je
New
York.
Větší
firmy
si
často
mohou
dovolit
ve
větší
míře
minimalizovat
náklady
způsobené
zločinem.
Newyorská
studie
zjistila,
že
náklady
na
bezpečnostní
opatření
ve
firmách
s
méně
než
5
zaměstnanci
činí
téměř
1 000
dolarů
na
pracovníka
ve
srovnání
s
jednou
třetinou
této
částky
u
firem
s
více
než
10
zaměstnanci.
Přesun
maloobchodu
do
velkých
nákupních
center
přinesl
vytváření
obchodního
prostředí
s
nízkou
zločinností
díky
velikosti
ještě
větší
úspory.
Soukromé
ochranky
a
policisté
ve
vedlejším
pracovním
poměru
se
mohou
odvolat
na
právo
vniknout
na
cizí
pozemek,
aby
přístup
do
těchto
poloveřejných
míst
regulovali.
Od
roku
1984
výnosy
10
největších
bezpečnostních
firem,
které
slouží
zejména
takovýmto
velkým
podnikům,
ve
skutečnosti
stouply
o
téměř
62
%.
Takovou
ochranu
si
však
může
dovolit
málo
malých
lokálních
firem,
i
kdyby
to
bylo
ve
spolupráci
s
ostatními
místními
obchodníky.
Ve
čtvrtích
s
nejvyšší
zločinností
se
malé
firmy
obvykle
spoléhají
na
ochranu
státní
policie.
To
vede
k
několika
problémům.
Jedním
z
nich
je,
že
není
dostatek
policistů
na
to,
aby
malým
firmám
vyhověli.
Návrhem
číslo
jedna
na
snížení
zločinnosti
bylo
ve
zmíněném
newyorském
průzkumu
přidělení
většího
počtu
policistů
do
pěších
či
motocyklových
hlídek,
což
navrhly
více
než
dvě
třetiny
respondentů.
Pouze
22
%
podpořilo
soukromé
bezpečnostní
hlídky
financované
samotnými
obchodníky.
Druhým
problémem
je
dlouhodobá
frustrace
z
falešných
poplachů,
která
může
způsobit,
že
policie
ve
městech
není
příliš
nadšená,
když
má
reagovat
na
volání
z
malé
firmy.
Pokud
jde
o
dotázané
malé
newyorské
firmy,
pouze
polovina
z
nich
je
spokojena
s
reakcí
policie,
které
se
jim
dostává.
Některá
města
včetně
New
Yorku
podnikla
pokusy
se
zvláštními
daňovými
okrsky
pro
komerční
zóny,
které
zajišťují
doplňkové
hlídky
financované
lokálními
firmami.
To
však
zvyšuje
překážky
v
podnikání
ve
městech
v
podobě
dodatečných
nákladů.
Dalším
řešením,
které
města
mohou
zvažovat,
je
udělení
zvláštního
práva
policejním
hlídkám
v
oblastech,
kde
sídlí
drobné
firmy.
Pro
města,
která
přicházejí
o
obchody
ve
prospěch
předměstských
nákupních
center,
to
může
být
moudrou
obchodní
investicí,
která
pracovní
místa
a
daň
z
obratu
udrží
v
hranicích
města.
Intenzivnější
hlídkování
u
obchodních
zón
dává
smysl,
protože
městský
zločin
se
převážně
soustřeďuje
v
takovýchto
"žhavých
místech"
s
hustým
výskytem
chodců.
Policie
v
Minneapolisu
a
Institut
pro
kontrolu
zločinu
za
podpory
Národního
institutu
práva
v
současné
době
testují
výsledky
této
strategie
a
srovnávají
její
odstrašující
účinek
s
tradičními
namátkovými
hlídkami.
Hlídky
u
malých
firem
by
byly
mimořádně
účinným
krokem,
kdykoli
by
drobný
podnikatel
měl
svědčit
proti
osobě
podezřelé
z
vloupání.
Ačkoli
to
není
zaručené,
zvýšená
přítomnost
policie
by
dokonce
mohla
zabránit
dodatečným
přepadením.
Mohla
dokonce
zachránit
život
a
živnost
Israela
Ortize.
Pan
Sherman
je
profesorem
kriminologie
na
Universitě
státu
Maryland
a
prezidentem
Institutu
pro
kontrolu
zločinu
ve
Washingtonu,
D.
C.