Garry
Kasparov
nastoupil
v
neděli
do
souboje
se
světovým
nejmodernějším
šachovým
počítačem
a
pohrával
si
s
ním
-
alespoň
symbolicky
-
jako
se
starou
plechovkou.
V
první
hře
začal
šampión
světa
lidí
s
černými
figurkami
a
dostal
počítač
Deep
Thought,
známý
svou
schopností
útočit,
do
totálně
pasivní
pozice.
Pak
rozpoutal
svůj
vlastní
nezastavitelný
útok.
A
ve
druhé
hře,
kde
Kasparov
rozvinul
svou
dravou
hru
jako
bílý,
se
D.
T.
pokusil
jen
o
slabý
odpor
a
prohrál
dokonce
ještě
rychleji.
Lidstvo
tedy
nyní
může
být
klidnější.
Třebaže
skoro
všichni
z
hráčské
komunity
očekávali,
že
tento
26letý
Sovět
počítač
z
Pensylvánie
porazí,
dal
počítači
daleko
horší
výprask,
než
mnozí
čekali.
Když
Kasparov
kráčel
do
herní
místnosti,
tento
výsledek
předem
oznamoval.
Jako
kdyby
byl
Iron
Mike,
který
vchází
do
ringu
s
nějakým
98librovým
padavkou,
prohlásil
Kasparov:
"V
příštích
pěti
letech
budu
schopen
porazit
jakýkoliv
počítač."
Jak
řekl,
jeho
strategie
proti
D.
T.
byla
založena
na
důkladném
studiu
desítek
jeho
her,
včetně
jeho
notoricky
známých
výprasků
velmistrů
Benta
Larsena
z
Dánska
a
Roberta
Byrna
z
USA.
Kasparov
zůstal
chladný.
"Myšlení
počítače
je
příliš
přímočaré,
příliš
primitivní",
postrádá
intuici
a
kreativitu
potřebné
pro
dosažení
vrcholu,
řekl.
Šampión
se
zjevně
vůbec
neznepokojoval
silnými
vlastnostmi
počítače
D.
T.
Jeho
hlavní
konstruktér,
Feng-hsiung
Hsu,
narozený
na
Taiwanu,
dal
svému
výplodu
pro
jeho
taktické
nadání
vykroutit
se
z
příšerných
pozic
přezdívku
"lasička".
D.
T.
má
také
úžasnou
a
bezchybnou
paměť,
ničeho
se
nebojí
a
nemohl
být
rozptylován
sexy
nahými
sochami
roztroušenými
po
herní
hale
Akademie
umění
v
New
Yorku.
Ve
skutečnosti
D.
T.
vůbec
neopustil
svůj
domov,
univerzitu
Carnegie
Mellona
v
Pittsburghu,
ale
komunikoval
se
svou
lidskou
obsluhou
po
telefonu.
Obsluha
připustila,
že
převahu
má
Kasparov,
ale
její
pracovníci
vložili
své
naděje
do
nedávno
zvýšené
kapacity
počítače
D.
T.
pro
zkoumání
pozic
-
ze
720 000
až
na
milion
za
vteřinu.
Chybou
bylo,
že
obsluha
lpěla
na
křemíkových
čipech,
potřebovala
však
kryptonit.
To
vyšlo
najevo,
jak
pokračovala
hra
číslo
jedna,
sicilská
obrana
Garry
Kasparova.
Žádný
člověk
nedokáže
zkoumat
miliony
tahů,
ale
Kasparov
díky
svému
nesmírně
výkonnému
mozku
neustále
nacházel
velice
dobré
tahy.
Po
osmi
tazích
na
každé
straně
byla
šachovnice
stejná
jako
ve
hře,
v
níž
Nigel
Short
z
Velké
Británie
vybojoval
v
roce
1980
s
mistrem
remízu.
Ale
počítač
nezahrál
Shortův
devátý
tah,
klíčový
tah
pěšcem,
a
jeho
pozice
se
rapidně
zhoršila.
Místo
rošády,
standardního
bezpečnostního
opatření
na
ochranu
krále,
provedl
D.
T.
ve
13.
tahu
druhořadý
manévr
věží,
a
pak
umístil
v
16.
tahu
jezdce
mimo
hru.
"Na
to
mohly
přijít
jen
dva
druhy
intelektu
-
velice
slabí
lidští
hráči
a
počítače,"
řekl
Edgar
Mednis,
odborný
komentátor
pro
tento
zápas,
který
navštívily
stovky
šachových
příznivců.
Tahem
číslo
21
spadl
D.
T.
hluboko
do
poziční
pasti.
To
umožnilo
Kasparovovi
vyměnit
svého
střelce
na
černém
poli
za
jednoho
z
jezdců
D.
T.
Střelci
jsou
obvykle
o
něco
hodnotnější
než
jezdci,
ale
v
tomto
případě
zbyl
na
Kasparova
velice
nebezpečný
jezdec
a
přežívající
střelec
počítače
D.
T.
byl
uveden
do
pasivity.
Dokonce
vypadal
jako
pěšec,
takový
"vysoký
pěšec",
jak
jedovatě
poznamenal
komentátor.
Počítač
D.
T.
byl
stále
příliš
optimistický,
co
se
týče
šancí,
které
v
číselné
formě
kontinuálně
zvyšoval.
Když
se
většina
diváků
domnívala,
že
jeho
pozice
je
beznadějná,
počítač
si
myslel,
že
je
na
tom
vlastně
jen
o
polovinu
pěšce
hůře.
Tato
hodnocení
se
setkala
s
posměchem
a
zabránila
počítači,
aby
se
vzdal
včas,
jak
by
to
udělali
lidé
-
čímž
podnítil
další
posměch.
Zatímco
D.
T.
v
defenzivně
přikrčené
pozici
šoupal
svým
králem
dozadu
a
dopředu,
Kasparov
vmanévroval
jezdce
do
dominantní
pozice.
Také
spustil
útok
na
straně
krále
a
obětoval
pěšce,
aby
odkryl
krále
D.
T.
Ani
ty
nejlepší
úskoky
lasičky
by
již
nepomohly
D.
T.
tuto
hru
zachránit.
O
krok
později
se
počítač
vzdal.
Nyní,
kdy
dav
v
analytické
místnosti
obrazně
ucítil
krev,
se
zdálo
být
jedinou
otázkou,
jak
rychle
by
mohl
Kasparov
vyhrát
hru
číslo
dvě.
S
výhodou
bílého
(který
táhne
první)
postupoval
Kasparov
chytře
proti
obraně
počítače
dámským
gambitem.
Už
v
šestém
tahu
se
Kasparov
odchýlil
od
známého
pořadí
tahů,
kdy
namísto
standardního
útoku
střelcem
proti
vysunutému
jezdci
počítače
rozvinul
jezdce.
To
poskytlo
počítači
širší
rozsah
přijatelných
reakcí
-
a
on
to
okamžitě
pokazil
tahem
pěšce
na
straně
královny
a
opomněl
rozvinutí
na
straně
krále.
"V
nové
pozici
krátce
po
otevření
měl
počítač
vážné
problémy,"
řekl
Kasparov
později.
V
takových
pozicích,
vysvětlil,
"musíte
vytvořit
něco
nového,
a
počítač
toho
okamžitě
není
schopen".
Po
pouhých
11
tazích
na
každé
straně
byla
pozice
počítače
nejistá.
Nenasytně
uchvátil
pěšce
za
cenu
toho,
že
bude
čelit
brutálnímu
útoku.
A
když
byl
vyžadován
obranný
tah,
D.
T.
se
zřekl
zřejmého
tahu
pěšce
a
místo
toho
vystavil
svou
královnu
okamžitému
taktickému
ohrožení.
Kasparov
později
poznamenal,
že
"dokonce
i
slabý
klubový
hráč"
by
se
tahu
s
královnou
vyhnul.
Nyní,
po
pouhém
tuctu
tahů,
vyhlíželi
diváci
matové
kombinace.
Na
demonstrační
šachovnici
ukázal
konferenciér
Shelby
Lyman
rychlou
smrt
iniciovanou
obětí
jezdce;
žádný
divák
nevyvrátil
tento
směr
hry.
Pokračování
Kasparova
bylo
pomalejší,
ale
na
konci
stejně
tak
smrtící.
Získal
královnu
D.
T.
za
dvě
méně
důležité
figury
a
dva
pěšce
-
v
této
pozici
nedostatečná
kompenzace,
která
by
dávala
počítači
mnoho
naděje.
V
beznadějné
pozici
se
počítač
raději
vzdal,
než
aby
provedl
svůj
37.
tah.
A
Kasparov,
povzbuzován
publikem
a
potleskem,
kráčel
zpět
do
analytické
místnosti.
"V
obou
hrách
jsem
dostal
přesně
to,
co
jsem
chtěl,"
řekl.
Chtěl
dokázat
jen
to,
dodal,
že
šachová
hra
je
mnohem
více
než
pouhá
kalkulace.
Obsluhu
D.
T.
to
neodradilo
a
slíbila
pokračovat.
Skutečně,
tři
z
nich
budou
konstruovat
následovníka
počítače
pro
společnost
International
Business
Machines
Corp.
Feng-hsiung
Hsu
slibuje:
"Do
tří
let
postavíme
lepšího
protivníka."
Autor
článku
Tannenbaum
je
reportérem
newyorské
pobočky
našeho
listu.