wsj1131.cz

wsj1131.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Jen málo lidí si uvědomuje, že federální vláda půjčuje téměř tolik peněz, kolik si sama vypůjčí. V letech 1980 1988, kdy schodky federálního rozpočtu činily celkem 1,41 bilionu dolarů, vydala vláda nové přímé půjčky v hodnotě 394 miliard dolarů a dále nové primární záruky půjček v hodnotě 756 miliard dolarů. Tato čísla opomíjejí sekundární záruky, pojištění vkladů a aktivity podniků sponzorovaných vládou (zaslouženě obrovský koncern, jak bylo již podrobně uvedeno na této stránce 3. května). Počátek federálních úvěrových programů se datuje do období programu Nový úděl a finančně měly být v rovnováze. Od 50. let zaznamenaly federální půjčky neobyčejný nárůst v objemu úvěrů, subvenčních sazbách a v pojistných aplikacích, a všeobecně byly podněcovány růstem vlády a konkrétně rozpočtovými triky a ošidným hospodařením. Jak ještě uvidíme, řada těchto závazků nefiguruje jako součást federálního schodku. Nedávné události však naznačují, že se federální úvěry vymkly kontrole. Nesplácení studentských půjček zůstává vysoké, kolem 12 %, a tímto programem otřásla obvinění z podvodů a chybného hospodaření. Půjčky Farmářské domovní správy (FmHA) se de facto změnily v programy rozdávání peněz, odhaduje se, že ztráty za příští tři roky přesáhnou 20 miliard dolarů. Neplnění závazků v případě záruk půjček poskytovaných Odborem pro záležitosti válečných veteránů (VA) se za posledních osm let zčtyřnásobilo. Minulý měsíc oznámil Hlavní účetní úřad (GAO), že neplnění záručních závazků Federálního úřadu pro bytovou výstavbu (FHA) je pětkrát vyšší, než se původně očekávalo, a jmění FHA kleslo na mínus 2,9 miliardy dolarů. Zjištění úřadu GAO jsou obzvlášť znepokojivá, jelikož úřad FHA nesplacené závazky ve výši 300 miliard dolarů a původně byl považován za jeden z finančně nejbezpečnějších úvěrových programů. Výsledky dalších úvěrových programů subvencujících zemědělství, drobné podnikání, vývozce, obranu, energii, dopravu a další jsou sice méně vidět, ale to neznamená, že jsou v lepším stavu. Pokud budou tyto programy pokračovat stejnou cestou jako dosud, jsou potenciální vládní ztráty drtivé: federální vláda 222 miliard dolarů v nesplacených přímých půjčkách a kryje dalších 550 miliard dolarů v primárních zárukách. (Sekundární záruky pro sdružení poskytované úřadem FHA - a půjčky poskytované odborem VA, kryté agenturou známou jako Ginnie Mae, v současné době přesahují 330 miliard dolarů.) Ačkoli k této nepříznivé situaci přispěly i vnější události, jsou hlavní příčiny současné krize vnitřní a typické pro všechny programy. Za účelem snížení rizik a současného udržení legitimních výhod, které tyto programy poskytují, musí úvěrová politika: 1. použít úvěry ke zlepšení chodu kapitálových trhů, nikoli poskytovat subvence. Existuje základní rozpor mezi poskytnutím subvence a udržením integrity úvěrového programu. Pokud program za cíl poskytnout subvenci, vymáhání dluhu potírá původní záměr. Proto mají subvencované půjčky tendenci přecházet v programy rozdávání peněz, přičemž se v průběhu času zvyšuje subvence i neplnění závazků. Vláda by k zamezení tohoto problému měla poskytnout úvěr jen tehdy, je-li odhodlána využít všech právních prostředků pro výběr splátek. Úvěrové programy mohou být naopak vhodnými nástroji ke zlepšení chodu kapitálových trhů. Například právní omezení mezistátního bankovnictví kdysi zabránilo přílivu půjček do zemědělského sektoru. Pro nápravu tohoto problému bylo uzákoněno půjčování farmám tak, že byl poskytnut spolehlivý tok zapůjčitelných finančních zdrojů. To však v žádném případě neospravedlňuje rozsáhlé vládní subvence a ztráty z takovýchto půjček. Úvěrová politika by měla tyto dva soupeřící cíle oddělit a eliminovat aspekty, které subvenci poskytují. Například studentské půjčky v současné době usilují o subvencování bakalářského studia a zmírnění problému vzniklého na základě skutečnosti, že budoucí výdělky studenta nejsou přijímány jako záruka. Tento program poskytuje vysoce subvencované půjčky jakémukoli studentovi, jehož rodina vydělává méně, než je stanovená částka. Vysoký stupeň neplnění závazků, nízká úroková sazba a vládní krytí všech nákladů na úroky v době studia extrémně zvyšuje náklady na tento program. Rodiny, které tuto půjčku nepotřebují, mohou vydělat prostě tím, že půjčku uloží do banky a splatí ji po dokončení studia. Naopak program studentských půjček, který by výhradně korigoval nedokonalosti kapitálového trhu, by umožnil poskytnutí půjčky každému studentovi, bez ohledu na příjem rodičů, za tržní, či téměř tržní sazby. Po dobu docházky do školy by náklady na úroky hradil buď student, nebo by byly přičteny k bilanci půjčky. Tento program by spolu s hotovostními granty pro potřebné studenty snížil náklady na program a mnohem efektivněji by se zaměřil na budoucí příjemce. 2. Nabídnout lepší pobídky. Vzhledem ke struktuře většiny úvěrových programů je překvapující, že stupeň neplnění závazků není ještě vyšší. Sazby bývají 100% zaručené, což pro věřitele není velký důvod, aby zákazníky pečlivě prověřovali. Mírné snížení těchto sazeb (řekněme na 75 %) by vypůjčovatelům stále nabízelo výraznou pomoc. Rovněž by však podnítilo věřitele k tomu, aby si vybírali úvěruschopnější zákazníky a nastoupili dlouhou cestu ke snižování neplnění závazků. Například Správa drobného podnikání měla se svým Programem pro zvýhodněné věřitele při snižování záručních sazeb i míry neplnění závazků značný úspěch. Pobídky pro vypůjčovatele jsou obdobně nešikovné. Vzhledem k tomu, že vláda hrůzostrašnou historii ve splácení nedobytných pohledávek, je cena za neplnění závazků pro dlužníka obvykle nízká. Navíc je často možné získat novou vládní půjčku, aniž by stávající dluhy byly splaceny. Jednoduchým pravidlem, jak postupovat, by v tomto případě mohlo být zlepšení vymáhání dluhu (nezacházet se smluvními výběrčími orgány jako v rukavičkách) a odmítnutí nového úvěru osobám v prodlení. Taková opatření může být těžké zavést do programu, který za cíl poskytovat subvence, avšak jsou rozumným a účinným prostředkem pro programy, které usilují o vyvážení nedokonalostí trhu. 3. Zaznamenávat skutečné náklady na úvěrové programy ve federálním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že rozpočet je měřítkem pohybu finančních prostředků, je nová přímá půjčka ve výši 1 dolaru považována za výdaj 1 dolaru, ačkoli alespoň část půjčky bude splacena. Záruky půjčky se do doby, než dlužník přestane splácet, neobjeví vůbec, takže nové záruky deficit nezvyšují, i když pro vládu vytvářejí budoucí finanční závazky. Převedením výdaje nebo půjčky na záruku může vláda zajistit stejný tok zdrojů a snížit stávající schodek. Nesplacené záruky od roku 1985 stouply podle předpokladů o 130 miliard dolarů, zatímco nesplacené přímé půjčky klesly o 30 miliard dolarů. Skutečný rozpočtový výdaj na subvenci úvěru je pro vládu eskontovaná hodnota čistých výdajů. Toto číslo by mohlo být odhadnuto za použití postupů, kterými soukromí věřitelé odhadují ztráty, či stanoveno prodejem půjček soukromým vlastníkům (bez federálních záruk). Ani jeden postup není dokonalý, ale oba jsou lepší než současný systém, který nesprávně uvádí náklady na nové úvěrové programy v takových sumách, jež se zásadně liší a ročně se pohybují v průměru kolem 20 miliard dolarů, jak uvádí Rozpočtový výbor Kongresu. Rozpočet, který by odrážel reálné náklady půjčování, by eliminoval pohnutky, které převádí programy na výdaje nebo půjčování na záruky, a daňové poplatníky by informoval o tom, k čemu je Kongres zavazuje. 4. Zavést standardní účetní a administrativní praxi. Charakteristickým znakem federálního úvěru je tvořivé účetnictví. Řada institucí se překulí přes svůj dluh, splatí dlužné půjčky tím, že založí nové půjčky, nebo převede záruky nesplacených půjček na přímé půjčky. V každém případě se vyhnou tomu, aby půjčky musely odepsat. Některé instituce prostě ponechají nedobytné půjčky v účetnictví; ještě v roce 1987 měla Vývozní a dovozní banka v portfoliu půjčky o nominální hodnotě, které byly poskytnuty Kubě v 50. letech. Ještě závažnější je, že správa FmHA převáděla nesplacené půjčky ve výši několika miliard dolarů v nominální hodnotě. Do nedávného auditu ze strany úřadu GAO nebyly účetní knihy úřadu FHA po 15 let předmětem celkového externího auditu. Správa federálního úvěru by měla jít bok po boku s praxí půjčování soukromým osobám včetně budování rezerv pro ztráty z půjček a pravidelných externích auditů. Zavedení takové praxe by umožnilo včas odhalit vznikající finanční krizi, poskytnout lepší informace pro prodej půjček a pro rozhodování o rozpočtu a snížit podvody. Půjčování ze strany vlády by nemělo být způsobem, jak zastřít údaje o výdajích, skrýt podvodnou činnost a poskytovat rozsáhlé subvence. Výše popsané reformy by měly nabídnout omezenější, avšak průhlednější, bezpečnější a bezpochyby užitečnější roli vlády coby věřitele. Bez takovýchto reforem budou úvěrové programy pro daňové poplatníky i nadále vysoce rizikovými projekty ve velkém měřítku. Pan Gale je docentem ekonomie na UCLA.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View