wsj0819.cz

wsj0819.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Ve zdejším divadle Alley Theater se hrají dvě verze dramatu "Něco za něco". Jedna je působivým, výstižným vylíčením Shakespearovy hry, ve druhé režisér Gregory Boyd aplikoval dnešní punk rockovou dekadenci na starou Vídeň. "Něco za něco" je jednou ze Shakespearových "problematických" her, která se tak označuje proto, že nepasuje hezky do nějaké kategorie, například tragédie, komedie nebo historie. Její mnohoznačnost a nesnadná směs vážného pohledu a komična je bezpochyby jedním z důvodů, proč je právě teď mezi režiséry velice oblíbená. V minulé sezóně Mark Lamos, ředitel divadla Hartford Stage, zinscenoval hru v Lincoln Center a v současné době se s Boydovou inscenací překrývají další dvě - jedna právě skončila v divadle Old Globe v San Diegu a další běží v Seattle Repertory Theatre. Ve hře si vídeňský vévoda zoufá nad prostopášností svých poddaných a předá vládu nad městem puritánskému Angelovi, o kterém doufá, že věci napraví. Když se Angelo dozví, že snoubenka mladíka Claudia otěhotněla ještě dříve, než si ji tento mladík stihl vzít, okamžitě odsoudí Claudia k smrti. Když se však Claudiova sestra Isabella, novicka v klášteře, jde za Angelem přimluvit za svého bratra, tvrdý vládce se do okamžitě zamiluje a projeví se jako největší pokrytec, když ji požádá, aby vyměnila svou počestnost za život svého bratra. Mezitím se na scéně v převlečení za mnicha objeví vévoda, který dal původní plán do pohybu, a zaplete se do série takových intrik, že se všichni obávají nejhoršího, dokud vévoda na poslední chvíli nezařídí pro všechny zúčastněné milost. Pro produkci v Alley sestavil jevištní výtvarník Peter David Gould strohou, avšak extrémně účinnou scénu, jíž dominuje pravoúhlé pódium z bíle natřených desek, které vystupuje do hlediště. Když to děj vyžaduje, přijede na plošinu na kovových kolech vězeňská cela, která se skládá z velké drátěné klece. V hlavních scénách hry Boyd demonstruje, že výborně rozumí shakespearovské dynamice. Když Isabella (Ellen Laurenová) stojí tváří v tvář svému bratrovi Claudiovi (Matt Loney) v jeho cele a vysvětluje, jakou cenu zaplatit za jeho svobodu, když Isabella a přestrojený vévoda (Philip Kerr) kují pikle proti Angelovi a když ho Mariana (Annalee Jefferiesová), žena, které Angelo uškodil, konfrontuje s jeho minulými zločiny, oživují herci vrcholné okamžiky dramatu mohutnou energií a důvtipem. V takových chvílích dává Boyd jasně najevo, že dovede být špičkovým vykladačem Shakespeara. Když se však rozhodne být moderní, či přesněji, když se rozhodne být tendenční, výsledky jsou mnohem méně uspokojivé. Boyd je z režisérské školy, která věří, že aby byl Shakespeare přístupný současnému publiku, je třeba nacházet moderní paralely nebo metafory. To je opodstatněný přístup, avšak klade velkou zátěž na režiséra, který musí prokázat mimořádnou představivost a vkus. Ve své verzi "Něco za něco" Boyd "modernizoval" vídeňské pasáky a prostitutky, nad nimiž Angelo získat kontrolu tím, že je změní na transvestity, punk rockery a heavymetalové týpky, přičemž se zde hodně zdůrazňuje kůže, řetězy a kostýmy inspirované pornografií. Všechny změny scény i ty v klášteře, doprovází hlasitá rocková hudba. Když je Claudio zatčen, přivedou ho na scénu nahého, jen s okovy na zápěstích a kotnících. Když oportunista Lucio (Jack Stehlin) navštíví klášter, aby informoval Isabellu o údělu jejího bratra, nejenže Lucio plácne matku představenou přes zadnici, ale dokonce si s sebou přivede smyslnou společnici (Jill Powellová), která není v Shakespearově scénáři, aby se necudně vlnila. Mezitím se pasák Pompey (Glen Allen Pruett), oděný v černé kůži a s výrazným poklopcem, oddává tolika obscénním gestům a pohybům pánví, že by dokázal vypustit kosmickou sondu. Problém zde není v koncepci, ale v nedostatečné rozlišovací schopnosti. V jedné chvíli je např. vložení soupisky elegantních moderních zločinců, od Jima Bakkera a Leony Helmsley po Zsa Zsa Gabora, pobídkou k lacinému smíchu, který není hoden umělce Boydových schopností. Navzdory excesům je však na vysvědčení tohoto díla mnohem více plusů než mínusů. Navíc představuje pro divadlo Alley Theater důležitý krok. "Něco za něco" je prvním Boydovým režisérským úkolem v křesle nového uměleckého ředitele divadla. Nahrazuje Pat Brownovou, které dala rada divadla Alley výpověď před 18 měsíci. Její propuštění rozzlobilo mnoho lidí v oblastním vedení divadla a vedla Petera Zeislera, vedoucího Skupiny pro divadelní komunikaci k tomu, aby do časopisu American Theatre napsal komentář odsuzující radu. Tento zpětný protest však nemohl změnit nic na tom, že režim Pat Brownové byl značně nevýrazný a bez fantazie. Nyní se divadlo Alley pohnulo kupředu na umělecké i finanční frontě. Nejenže Boyd dává divadlu nový smysl pro dobrodružství a vzrušení na jevišti, ale i účetní bilance je nejlepší, kterou divadlo za 10 let mělo. Oproti deficitu 1,4 milionu dolarů za sezónu 1987-88 skončil rok 1988-89 s přebytkem 200 000 dolarů a s 500 000 dolarů v hotovostních rezervách. Nesporně hodně pomohly "Ocelové magnólie", trhák minulé sezóny, ale přispělo k tomu rovněž snižování nákladů a další opatření, na kterých rada trvala. Jen čas ukáže, zda Boyd dokáže vrátit divadlu Alley pověst, kterou si získalo, když byla jeho zakladatelka Nina Vanceová na vrcholu sil. Ale jasné je, že to zkusí.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View