wsj0413.cz

wsj0413.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Je-li ve vašem okolí něco neobvyklého... Je-li tam něco podivného a nevypadá to dobře. Komu zavoláte? Někteří lidé volají nejprve Edovi a Lorraine Warrenovým. V krocení duchů představuje tato dvojice z Monroe v Connecticutu úplné ďábly. Tvrdí, že zahnali duchy, poltergeisty a jiná strašidla ve stovkách domů po celé zemi. Warrenovi říkají, že lidé pronásledovaní duchy jim teď "odůvodněně" volají třikrát nebo čtyřikrát týdně. " pevně věřím na anděly, ďábly a duchy," říká Warren, který na vizitce uvedeno "démonolog". Pokud senzibilové neuspějí a v domě pořád straší, můžete zavolat kohokoli z rozrůstající se skupiny skeptiků, například Richarda Busche. Profesionálního iluzionistu a hudebníka, který vede pittsburghskou větev Výboru pro vědecké zkoumání paranormálních jevů. Busch tvrdí, že pro všechna strašidla existuje vědecké vysvětlení, a dokonce vám může říci, jak lze duchy vyvolat. "Stačí sníst velkou pizzu a pak jít do postele," říká. "Budete mít také hodně podivné sny." Tak či tak, obchod s krocením duchů je stejně úspěšný jako seriály o boji proti gangům. Horory a povídky o strašidlech se rychle šíří a předčí hrůzností i legendární místa, jako je Elm Street a Amityville. "Skoro každý den mi volají lidé, kteří mají v domě duchy," říká Raymond Hyman, skeptik, profesor psychologie na Oregonské univerzitě. Podle průzkumu veřejného mínění publikovaného v říjnovém vydání časopisu Parents Magazine uvedla třetina dotazovaných, že věří, že strašidla či duchové se lidem zjevují sami. "Filmy, knihy, bulvární noviny - dokonce i Nancy Reaganová tyto nesmysly podporuje," říká Paul Kurtz, profesor filozofie na Státní univerzitě v New Yorku v Buffalu, který vede Výbor pro vědecké zkoumání paranormálních jevů. Výbor, který byl vytvořen v roce 1967, nyní 60 skupin po celém světě. Duchům je samozřejmě úplně jedno, zda v lidé věří nebo ne. A nejsou ani nadšeni lidským soucítěním při oslavách Halloweenu. Pro strašidla je to jen další den ektoplazmatického podnikání jako každý jiný, tvrdí krotitelé duchů; zdá se, že s tímto svátkem nebývá spojen ani neobvyklý počet zpráv o výskytu duchů. Jedním z nejvíce zaneprázdněných krotitelů duchů je Robert Baker, osmašedesátiletý profesor psychologie na univerzitě v Kentucky, který je částečně v důchodu a jehož husté šedé obočí se při pouhé zmínce o duchovi pozvedne. Baker říká, že osobně přelstil více než 50 strašidel, od mimozemšťanů po poltergeisty. Baker vede Asociaci vědeckých pedagogů a skeptiků v Kentucky. Stejně jako hollywoodští Krotitelé duchů jsou i ti z Kentucky připraveni vyrazit, jakmile se strašidla vymknou kontrole. Ale neřítí se ve starém cadillacu, nenosí směšné obleky ani nestřílejí po slizkých obludách. Baker jezdí v chevroletu z roku 1987 a na lov duchů obvykle nosí tvídové sako. "Nikdy jsem se nesetkal s duchem, kterého by nešlo vysvětlit úplně přirozenými prostředky," říká. Když si jedna žena z Louisville stěžovala, že na půdě jejího domu straší duch, Baker objevil krysu, která po trámech v krovu vláčela past. Dům v Manningtonu v Kentucky prý zamořil odporně páchnoucí démon. Baker objevil pod domem díru, která vedla do uhelného dolu plného výparů. Když se ochladí, říká Baker, často se v opuštěných domech ukrývají tuláci. "Lidé tam postřehnou pohyb a najednou zjistíte, že tam straší," říká. Jednoho odpoledne v nedávné době šli Baker a jeden reportér vyhánět duchy a navštívili Kathleen Stinnettovou, ženu z Lexingtonu, která telefonovala na univerzitu v Kentucky a ohlásila záhadné události ve svém domě. Stinnettová tvrdí, že nikdy předtím na duchy nevěřila, ale nedávno se sám zapnul vysavač, telefon vyletěl ze stojánku, dveře se nevysvětlitelně zabouchly a slyšela kroky v prázdné kuchyni. "Prala jsem prádlo a div jsem se nepřetrhla, jak jsem běžela nahoru, abych se podívala, kdo tam je, a nebyl tam nikdo," říká, když na to s očima široce rozevřenýma vzpomíná. Baker naslouchá, porozhlédne se, položí několik otázek a navrhne několik vysvětlení. Ke spuštění vysavače řekne: "Mohl to být Cuddles (pes paní Stinnettové)." Létající telefon: "Spodní část šňůry se vám namotá na nohu židle a opravdu to vypadá, že sluchátko odletělo." Strašidelné kroky: "Jeden blok odtud je mezistátní silnice číslo 64 a intenzivní provoz může bezpochyby způsobit vibrace domu." "Nejsem přesvědčená, že vše vysvětlil," říká zdráhavě Stinnettová. "Některé věci, které se tu dějí, nedokáže nikdo vysvětlit," říká. Baker slíbil, že se vrátí, kdyby strašení pokračovalo. Na zvláště tvrdošíjná strašidla nosí Baker tajnou zbraň, lahvičku kukuřičného škrobu. "Říkám lidem, že to je výtažek z kostí svatých," říká. "Rozpráším trochu kolem a přikážu démonům, aby odešli. Je to uklidňující a obvykle to funguje." Hyman z Oregonu vyšetřoval stížnosti na létající kočky, zjevení a skákající lustry a na hodnověrné vysvětlení přišel, jak tvrdí, v každém případě. "Vždy platí," říká, "že očití svědci jsou nedůvěryhodní." Před dvěma lety se kanadský čtenář vsadil s časopisem Omni Magazine o 1000 dolarů, že nedokáže objasnit záhadné rejdy v "oregonském víru", bývalém indiánském pohřebišti v jižním Oregonu. Při pozorování z dálky se návštěvníci tohoto místa zdáli nepřiměřeně zmenšení vzhledem k pozadí. Časopis povolal Hymana jako konzultanta. Dostavil se s tesařskou vodováhou, pečlivě změřil každou plochu a ukázal, jak je zdánlivé zmenšení způsobené perspektivou. "Velmi efektní iluze," říká nyní Hyman a jeho hlas překypuje skepticismem, "ale přesto jen iluze." Kanaďan ukončil vysvětlování vypsáním šeku. Reverend Alphonsus Trabold, profesor teologie a odborník na exorcismus na Univerzitě Svatého Bonaventury v Oleanu ve státě New York, je často žádán, aby zaříkával vzpírající se duchy, a on často vyhoví. "V určitých případech by duch mohl být pozemský a mohl by se sám zjevit," říká. "Stává se to." Otec Trabold často používá metodu, kterou sám nazývá "terapeutickým exorcismem": několik modliteb a naléhavá výzva k odchodu ducha. "Pokud přítomná osoba věří, že je tam zlý duch, požádáte ho, aby zmizel," říká. "Samotný pokyn může stačit k vyléčení." Ale někdy je nutný důraznější přístup. K utkání s démonem v domě, který patří jedné ženě z Litchfieldu v Connecticutu, Warrenovi povolali nedávno exorcistu, reverenda Roberta McKennu, disidentního anglikánského duchovního, který dodržuje staré latinské liturgie katolické církve. Přicházím tam společně s televizním štábem z města New York. Warren prohlašuje litchfieldský případ za "typické zamoření démony". Před 110 lety postavil tento malý červený domek skotský trpaslík a nyní ho obývá jeho démonický duch, říká Warren. Majitelka, která žádá o anonymitu, tvrdí, že trpaslík, který se zjevuje jako temný stín, s hrubě zacházel, smýkal s po obývacím pokoji a vytrhl pramínek vlasů. Dvě předešlá zaříkávání selhala. "To je velmi houževnatý duch," říká Warren zasmušile. Otec McKenna se pohybuje po domě a latinsky se přitom modlí a vyzývá démona, aby zmizel. Náhle se žena začne kymácet a pak svíjet. "Právě ji napadl démon," hlasitě šeptá Warrenová, když kněz rozstřikuje svěcenou vodu na zmítající se ženu a televizní kamera vrčí. O půl hodiny později se žena usmívá a rozpovídá se, zdá se tedy, že démon odešel. Ale Warren říká, že žena od konfliktu na zádech "paranormální popáleniny". Žena je odmítá ukázat. "To byla neviditelná mocná síla, je skoro nemožné, aby to laik zpozoroval," říká vážně Warren, když se krotitelé duchů z jeho doprovodu balí k odchodu. "Tentokrát si ale myslím," říká, "že jsme ho dostali." Autorem původního anglického textu písně "Ghostbusters" z roku 1984 je Ray S. Parker ml., vydaly společnosti Golden Torch Music Corp. (ASCAP) a Raydiola Music (ASCAP). Všechna administrativní práva pro USA jsou regulována společně oběma společnostmi. Chráněno mezinárodním autorským právem. Vyrobeno v USA. Všechna práva vyhrazena. Přetisknuto na základě povolení.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View