wsj0186.cz

wsj0186.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

"Feeding Freezy - Horliví hamouni" (nakl. Henry Holt, 326 stran, 19,95 USD), velice detailní popis skandálu společnosti Wedtech, začíná ujišťujícím sdělením. Ihned v předmluvě nám spoluautor knihy William Sternberg podává příklad své vlastní integrity. Oznamuje čtenáři, že když mu byl jedním z ředitelů společnosti Wedtech nabídnut bezplatný výlet z Bronxu, domova společnosti Wedtech, do Washingtonu D. C., "maje na paměti přijímání čehokoliv hodnotného od těch, o nichž jsem psal, odmítl jsem". Jakékoliv otázky ohledně toho, proč autor považuje takové žalující a hrdé ujištění za nutné, jsou zodpovězeny četbou této knihy o lepkavých prstech a upocených podvodnících. Úplatek po úplatku nás W. Sternberg a jeho spoluautor Matthew C. Harrison jr. vedou po cestě, kterou společnost Wedtech vyšlapala, od svého vzniku, kdy byla malou výrobní společností, do stadia plnohodnotného armádního dodavatele, kterému byl svěřen úkol vyrobit životně důležité vybavení pro armádu a námořnictvo. Kniha se točí kolem Johna Mariotty, zakladatele společnosti, a Freda Neubergera, který se stal jeho partnerem krátce po založení společnosti. Ačkoliv byla společnost Wedtech založena v roce 1965, rozjela se v roce 1975, kdy Neuberger objevil program Sekce 8 (A) federální vlády pro podniky vlastněné příslušníkem národnostní menšiny. Je to výtvor tzv. Šlechetné společnosti z Johnsonovy éry, který zmocňuje vládu, aby zadávala určité vládní zakázky bez výběrového řízení firmám ve vlastnictví menšin. Neuberger si uvědomil, že ačkoliv Mariotta italské předky, mohl by být označen za příslušníka národnostní menšiny, protože se narodil na Portoriku. Takže oběma partnerům stačilo jen zfalšovat skutečné vlastnictví společnosti. Místo 50/50 se, ovšem pouze na papíře, stala společnost ze dvou třetin vlastnictvím Mariotty a z jedné třetiny Neubergera, a byli zařazeni do programu a mohli začít závodit. Kromě toho, že byla společnost Wedtech "společností vlastněnou příslušníkem národnostní menšiny", měla sídlo v Jižním Bronxu, churavé čtvrti, kterou proslavil Jimmy Carter v roce 1976 ve své prezidentské kampani. Společnost se přímo připojila k rétorice Carterovy kampaně o opětovném vybudování Jižního Bronxu a pokračovala ve využívání úhlu pohledu "menšina - Jižní Bronx" i za Reagana v 80. letech. Počínaje kongresmanem Mariem Biaggim (nyní ve výkonu trestu) nastoupila společnost dráhu uplácení federálních, státních i místních veřejných činitelů a jim blízkých osob, včetně E. Roberta Wallacha, blízkého přítele a poradce bývalého ministra spravedlnosti Eda Meeseho. Společnost Wedtech nepoužívala jen staromódní úplatky. Hojně využívala moderní techniky obchodování s vlivem a zajišťovala si služby politicky napojených "seriózních" advokátních kanceláří, investičních bankéřů a politických poradců, včetně Reaganova důvěrníka Lyna Nofzingera. Když bylo třeba, vyhledala a získala podporu organizovaného zločinu. Někdy se podplacení stávali partnery ve společnosti. Vedoucí pracovníci společnosti Wedtech využívali systému odměn. Když jste byli při korupční machinaci obzvlášť nápomocní, nedostali jste jen peníze v igelitce, ale i vlastní jmění společnosti. Když jste nebyli úspěšnými darebáky, ocitli jste se venku na mrazu - což byl osud, který nakonec potkal i Mariottu, napůl negramotného "zástupce menšiny" ve společnosti. I přes senzační povahu všech odhalení a lehký, snadno čitelný bulvární styl psaní však knize "Horliví hamouni" často chybí nádech úchvatného čtiva. Žádný z podvodů není příliš geniální: auditoři objevili darebáctví hned při prvním dnu kontroly. Podvodníci ze společnosti Wedtech je prostě podplatili, aby mlčeli. Samotní podvodníci představovali běžné odrůdy nuzných existencí, okázalých konzumentů, kteří chtěli vlastnit velké domy, mercedesy, krásné ženy a drahé oblečení. V celém jejich houfu není nikdo, kdo by bojoval s dobrem a zlem, kdo by byl obzvlášť inteligentní nebo dokonce dočasně šílený. Jedinou alespoň trochu zajímavou postavou je Irving Louis Lobsenz, dětský lékař, který si změnil jméno na Rusty Kent London, stal se velkým hazardním hráčem a napsal knihu o hře jednadvacet. Vstupuje do příběhu ke konci, právě včas na to, aby se nechal uvěznit. Autoři knihy, kteří jsou ponořeni do rozdávání pamlsků z "Horlivých hamounů", přecházejí hlavní příčiny kauzy společnosti Wedtech, jmenovitě Sekci 8 (A) federálního programu, pod jejímž patronátem se skandál odehrával. Dojdou alespoň k tomu, že konstatují, že by soudy měly ukončit "programy rigidní afirmativní akce". Programy typu Sekce 8 (A) vypadají trochu tak, jako když pohodíte zlaťáky na ulici a pak jste překvapeni, když si je zloději přijdou sebrat. Četné další skandály, mimo jiné ty z Ministerstva pro bytovou výstavbu a rozvoj měst, vykazují společné rysy s kauzou společnosti Wedtech. Probíhají v rámci vládních programů, které se zdají být pro korupci jako vystřižené. Proč nejsou programy, jako je tento, zrušeny? "Horliví hamouni" poskytují trochu nápovědy. Na všech úrovních vlády v USA se pohybují skupiny lidí, kteří se dají nejlépe popsat jako příslušníci komerčních skupin politických zasvěcenců. Vědí, že kdykoliv vláda přerozděluje bohatství, reguluje obchod nebo udržuje rozsáhlý obranný systém, dají se na ovlivňování, zprostředkovávání či prodeji vládních postupů a rozhodnutí vydělat velké peníze. Jsou naší verzí tzv. nomenklatury východního bloku a nemají vůbec žádný zájem o jakékoli změny. Kolik vládních programů a politik existuje kvůli plnění kapes politických zasvěcenců? To je skutečný problém, který skandál kolem společnosti Wedtech nadnesl. Pan Stern byl předsedou a generálním ředitelem společnosti New York State Urban Development Corp. v letech 1983-85.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View