PML View
ml_976.04
a-layer | PDTSC/full/ml_976.04.a.gz |
---|
m-layer | PDTSC/pml/ml_976.04.m.gz |
---|
t-layer | PDTSC/full/ml_976.04.t.gz |
---|
w-layer | PDTSC/pml/ml_976.04.w.gz |
---|
mrp-layer | PDTSC/mrp/ml_976.04.mrp.gz |
---|
treex-layer | PDTSC/treex/ml_976.04.treex.gz |
---|
s-1Ruja
?
s-2Ruda
.
s-3Tu
vesnici
dobývaly
sovětské
jednotky
dva
nebo
tři
dny
a
nemohly
ji
dobýt
,
tak
ten
úkol
padl
na
nás
.
s-4Bylo
to
v
prosinci
,
dojeli
jsme
tam
někdy
ráno
v
pět
hodin
,
my
jsme
došli
a
dělostřelci
dojeli
.
s-5Půda
byla
hluboce
zamrzlá
,
takže
minomety
absolutně
nešly
zakopat
.
s-6Musely
se
pouze
nějakým
způsobem
pořádně
přidržovat
.
s-7Už
ani
nevím
,
jak
jsme
to
dělali
.
s-8Akorát
jsme
podle
mapy
viděli
,
kde
asi
ta
vesnice
je
a
kam
máme
střílet
.
s-9Útok
začal
při
rozednění
,
byl
to
útok
pěchoty
podporovaný
dělostřelectvem
,
minomety
a
tankem
,
ale
německá
obrana
byla
úžasně
vytrvalá
a
houževnatá
.
s-10Když
potom
přeci
jenom
tanky
vypudili
,
odřízli
jim
cestu
a
do
posledního
ty
Němce
vymlátili
,
nikdo
z
Němců
to
nepřežil
.
s-11Šli
jsme
po
té
široké
zasněžené
zmrzlé
pláni
a
tam
některé
naše
roty
ležely
,
tak
jak
byly
organizované
,
mrtvé
.
s-12Tak
tam
ležely
.
s-13Od
velitele
až
do
posledního
střelce
.
s-14Těch
devět
lidí
vedle
sebe
.
s-15To
byl
můj
nejotřesnější
zážitek
,
protože
mezi
nimi
byli
také
lidi
,
které
jsem
znal
.
s-16Neříkám
,
že
tam
padli
všichni
.
s-17Byly
roty
,
které
tam
ležely
skutečně
jak
nás
pánbůh
stvořil
,
o
tom
se
taky
moc
nepíše
.
s-18Potom
přišla
operace
Bílá
Cerkev
,
tam
jsme
přešli
řeku
Ros
,
utábořili
se
na
nějakém
předmostí
.
s-19Udělal
se
útok
a
potom
následoval
noční
německý
protiútok
v
době
,
kdy
tam
ještě
nebyli
naše
protitankové
zbraně
.
s-20Německý
protiútok
byl
bohužel
úspěšný
a
padl
při
něm
můj
bratranec
Bedřich
Samet
.
s-21Potom
se
všechno
dalo
zase
do
pucu
,
Bílou
Cerkev
jsme
dobyli
a
následovaly
další
menší
boje
.
s-22Svoji
kariéru
na
tomto
tažení
jsem
skončil
někdy
začátkem
března
,
kdy
jsem
byl
odvelen
do
Jefremova
jako
velitel
výcvikové
minometné
roty
-
už
jsem
povýšil
.
s-23Mezitím
,
abych
tam
nešel
bez
šarže
,
mě
povýšili
na
rotmistra
.
s-24Tuto
hodnost
jsem
odmítl
.
s-25Napsal
jsem
jim
,
že
mám
maturitu
a
že
tedy
nemůžu
být
rotmistrem
,
protože
to
je
hodnost
pro
lidi
,
kteří
maturitu
nemají
.
s-26Došlo
to
bleskem
do
Londýna
,
tam
uznali
chybu
a
udělali
ze
mě
podporučíka
.
s-27Jako
podporučík
jsem
tedy
jel
do
Moskvy
a
tam
jsem
zase
prožil
pět
hezkých
dní
na
našem
vyslanectví
.
s-28Byl
jsem
tam
dokonce
v
Bolšom
těatru
na
Labutím
jezeře
,
protože
Moskva
už
tehdy
pochopitelně
žila
normálním
životem
.
s-29Pak
jsem
se
odebral
do
Jefremova
,
který
byl
asi
sto
kilometrů
jižně
od
Moskvy
.
s-30Tam
jsem
získal
velmi
krásný
podnájem
s
veškerým
komfortem
a
jal
jsem
se
cvičit
nováčky
s
minomety
.
s-31Byli
to
většinou
mladí
volyňští
Češi
-
dobří
kluci
,
ochotní
kluci
,
talentovaní
kluci
,
nemůžu
si
na
ně
stěžovat
.
s-32Sám
jsem
si
vycvičil
svoji
rotu
,
se
kterou
jsem
potom
šel
na
Duklu
jako
velitel
roty
třetí
brigády
.
s-33Až
do
tohoto
momentu
,
než
jste
přišel
do
Jefremova
,
jste
se
stále
účastnil
nějakých
bojů
,
že
ano
?
s-34Ano
,
to
bylo
stále
.
s-35Stále
na
frontě
?
s-36To
bylo
od
listopadu
až
do
začátku
března
pouze
s
výjimkou
,
že
jsme
v
Kyjevě
jeli
.
.
.
s-37Bez
škrábnutí
?
s-38Bez
škrábnutí
,
zaplať
pánbůh
,
tam
to
šlo
bez
škrábnutí
.
s-39Škrábnutí
teprve
přišlo
.
s-40To
mě
neminulo
třikrát
.
s-41To
vím
,
ale
kdy
to
.
.
.
s-42Tam
to
bylo
bez
škrábnutí
,
protože
.
.
.
s-43Řeknu
vám
to
takhle
.
s-44Byla
to
náhoda
nebo
byli
ostatní
minometčíci
taky
někdy
terčem
?
s-45Řekl
bych
to
asi
takhle
-
největší
nebezpečí
bylo
právě
u
Rudy
.
s-46Tam
jsme
byli
terčem
.
s-47Kulky
nám
fičely
kolem
hlavy
,
protože
to
byla
rovina
a
nebylo
se
kde
skrýt
.
s-48Normálně
má
minometčík
u
minometu
udělaný
nějaký
okop
,
ale
tam
to
nebylo
možné
,
ani
okop
pro
minomet
nebyl
.
s-49Svoji
rotu
jsem
si
vycvičil
sám
.
s-50Musím
říct
,
že
jsem
měl
velmi
dobré
velitele
čet
.
dependency tree
•
text view