PML View

lk_711.03

a-layerPDTSC/full/lk_711.03.a.gz
m-layerPDTSC/pml/lk_711.03.m.gz
t-layerPDTSC/full/lk_711.03.t.gz
w-layerPDTSC/pml/lk_711.03.w.gz
mrp-layerPDTSC/mrp/lk_711.03.mrp.gz
treex-layerPDTSC/treex/lk_711.03.treex.gz

s-1Tehdy jste se poprvé dostala do židovského prostředí ?

s-2Ano , v přeškolovacím kurzu a pak na Hagiboru .

s-3V Jihlavě jsem měla známé jak Židy , tak křesťany .

s-4Nezajímala jsem se o to , kdo je Žid nebo kdo je křesťan , pro mě je člověk člověk .

s-5Ať je to takové národnosti nebo takového náboženství , na tom vůbec nesešlo .

s-6Ještě bych chtěla vzpomenout , že na podzim roku 1938 , když se obsazovaly Sudety , mě rodiče poslali posledním letadlem do Anglie .

s-7Předpokládala jsem tehdy , že bude válka .

s-8Vím , že jsem letěla buď těsně před prezidentem Benešem , nebo těsně po něm .

s-9Myslím , že to bylo 22 . září , a vím , že to bylo poslední letadlo .

s-10Tam byla babička a strýc , pár dní jsem byla u nich .

s-11Pak mě strčili do penzionátu , abych se naučila anglicky .

s-12To jsem se naučila , ale dneska už to neumím .

s-13Byla jsem nešťastná .

s-14Strašně se mně stýskalo po rodičích , což bylo vždycky v životě , když jsem byla v létě někde v penzionátě .

s-15Vždycky jsem tam brečela a každý rok jsem se tam hrozně těšila .

s-16Když to potom vypadalo , že může být válka , tak se celý penzionát stěhoval do Cornwallu , v cípu , to je jihozápad Anglie .

s-17Tam jsem psala denně dopisy domů .

s-18Namalovala jsem tak , jak neumím malovat , holčičku , jak klečí a jak prosí , a slzičky , jak kapají , aby mě vzali rodiče domů .

s-19Po dlouhém prošení jsem těsně před Vánocemi jela domů a cesta byla dost nepříjemná , protože jsem jela lodí .

s-20Nechtěla jsem čekat , až bude nějaké letadlo volné .

s-21Do Anglie jsem letěla .

s-22Jelo se přes Německo , byly v člověku trochu obavy .

s-23Přistání v Holandsku , ale pak přes Německo a v Praze už mě čekali rodiče .

s-24Ještě jsme bydleli v Jihlavě a jeli jsme domů do Jihlavy .

s-25Musím říct , teď ex post , že jsem hrozně ráda , že jsem se vrátila , že jsem ještě nějaké roky byla s rodiči .

s-26Nikdy jsem toho nelitovala , že jsem se vrátila , koncentrák nekoncentrák .

s-27Byla jsem ráda , že jsem se vrátila .

s-28Když jste se potom přestěhovali do Prahy , tak jste se zapojila do práce v přeškolovacím centru .

s-29Co bylo potom ?

s-30To běželo až do odchodu do koncentráku .

s-31Šla jsem s druhým transportem , který šel z Prahy , z tehdejšího Československa .

s-32To znamená 10 . října , houby , 18 . října 1941 .

s-33Normálně to vím , dneska to nevím .

s-34Osmnáctého října byl nástup ve Veletržním paláci , 21 . se odjíždělo a 22 . jsme přijeli do Lodže .

s-35Všechno bylo samozřejmě hororové , rozloučení se známými .

s-36Už rok před tím se odevzdalo veškeré zlato a stříbro a všechno se hlásilo .

s-37Potom se smělo vzít s sebou padesát kilo na osobu , tak jsme brali oblečení .

s-38Známí nás doprovodili k Veletržnímu paláci , kde jsme se rozloučili a už klapla brána .

s-39Nevím , jestli vrátka nebo brána , už jsme byli vevnitř .

s-40Rozdělilo se to na větší místnosti , kde už byla napsaná na zemi čísla , měla jsem číslo 678 .

s-41Bylo tam málo místa , tak se přes den daly matrace na hromadu .

s-42Nebyly to naše , které jsme si přivezli , to jsme směli .

s-43Ty tam asi zůstaly , myslím si , na další transport , my jsme je měli zřejmě z toho prvního .

s-4421 . ráno se nastupovalo , mám dojem , v Holešovicích .

s-45Ještě byla tma , v říjnu už je taky ráno tma .

s-46Vagóny byly normálně osobní , sedělo se , nebyly to dobytčáky jako potom .

s-47Strašně na mě ovšem působilo , že z venku , stáli asi na stupátkách , věčně svítili s velkými baterkami kolem vagónů .

s-48Zřejmě aby bylo vidět , jestli se někdo nepokouší vyskočit .

s-49Druhý den jsme přijeli do Lodže .

s-50Nevěděli jsme , kam jedeme , nebo jsme se to dozvěděli až po cestě .

dependency tree • text view