PML View

ln95048_102

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-1/ln95048_102.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_102.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_102.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_102.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_102.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-1/ln95048_102.treex.gz

s-1 Znovu o případu Vlastislava Chalupy

s-2 K článku Exulant ve službách StB se vyjadřují někdejší ministr vnitra Barák a předseda exilové RSČ Povolný

s-3 O případu Vlastislava Chalupy, aktivního člena řady exilových organizací včetně Rady svobodného Československa, jsme již jako jiné deníky podrobně informovali.

s-4 Chalupa byl v dubnu 1948 v Brně tajně zatčen Státní bezpečností a internován na pověstné chatě v Malé Úpě v Krkonoších.

s-5 Tam podlehl nátlaku StB a stal se - v roli koordinátora domácího protikomunistického odboje a později jako "exilový zpravodaj" - jejím spolupracovníkem.

s-6 Přestože estébácká dokumentace k jeho případu se zachovala v podstatně kompletní, přímých svědků pomalu ubývá (připomeňme nedávnou sebevraždu M. Picha-Tůmy, který stál na samém počátku Chalupovy tragédie).

s-7 Svá svědectví a stanoviska k článku Exulant ve službách Státní bezpečnosti (LN 15. 12. 1994) Lidovým novinám poskytli mj. dva významní představitelé obou stran někdejší barikády - bývalý ministr vnitra Rudolf Barák a předseda Rady svobodného Českoslo, která byla v roce 1949 založena se snahou koordinovat zájmy exilových politických stran a skupin, Mojmír Povolný.

s-8 Kontrolovat exil chtěla také FBI

s-9 V září roku 1953, kdy do funkce ministra vnitra nastoupil Rudolf Barák, se už Chalupovi podařilo - poprvé - vymknout estébácké kontrole.

s-10 Během Barákova působení ve funkci však StB Chalupu kontaktovala znovu a jeho spis byl archivován až v roce 1961, v době, kdy se shodou okolností Barák se svým ministerským křeslem loučil.

s-11 On sám si totiž vyzkoušel na vlastní kůži rub i líc komunistické politické kariéry - po osmi letech ve funkci byl odsouzen a dalších osm let prožil za mřížemi.

s-12 Po propuštění se již o návrat do politického života nepokusil.

s-13 "Na Chalupův případ si vzpomínám jen mlhavě, nebyl to žádný význačný agent," říká dnes osmdesátiletý Rudolf Barák.

s-14 "Případ byl ale pro mne zajímavý tím, že se týkal některých osob, které jsem znal ze svého působení v Brně v letech 1950 až 1953.

s-15 O Chalupovi mne informoval bývalý náměstek ministra národní bezpečnosti Jindřich Veselý, který mi de facto předával záležitosti Státní bezpečnosti, jak je znal od konce války."

s-16 Jaký byl důvod obnovení kontaktů s Chalupou v roce 1956 a jaké to přineslo výsledky?

s-17 V té době jsme velice intenzívně rozpracovávali exil.

s-18 Chalupa měl kontakty do Svobodné Evropy, byl v orgánech exilových organizací.

s-19 Koncem let padesátých jsme měli velmi silnou agenturu;

s-20 pracovala pro nás řada členů Rady svobodného Československa - někteří jako agenti, několik našich orgánů tam bylo přímo vysazeno, zbytek jako informátoři.

s-21 Obnovení styku s Chalupou však nevedlo k nějakým zvláštním úspěchům, byť byly jeho zprávy velmi podrobné a vyčerpávající.

s-22 Divil jsem se, že mu to Američané povolili, když všechny zprávy procházely jejich rukama...

s-23 Domníváte se, že Chalupa pracoval pod dohledem americké kontrarozvědky?

s-24 Všechno na to poukazovalo, jednalo se ale spíš o zpravodajskou hru FBI proti nám.

s-25 Všechny informace od Chalupy jsme proto brali s rezervou.

s-26 Chalupovo zverbování pro StB bylo akcí Picha-Tůmy.

s-27 Z dochovaných dokumentů vyplývá, že Chalupa poté řadu měsíců "řídil" s vědomím StB ilegální síť, která pak byla celá postupně zlikvidována...

s-28 Vím o tom také jen z dokumentů a z osobních svědectví některých zúčastněných;

s-29 v té době, tedy v letech 1948 a 1949, jsem působil na ONV v Boskovicích a v Blansku.

s-30 Chci ale zdůraznit, že Pich-Tůma nebyl dost kvalifikován pro svou práci.

s-31 Při kontaktování spolupracovníků nebyl spolehlivý, získané poznatky často nebyly plně prokazatelné, dopouštěl se překročení mezí uložených nejen zákonem.

s-32 Dalo by se to říci i ostřeji...

s-33 Když si dávám věci do souvislostí, nutně musím vzpomínat na boskovickou radu ONV před únorem 1948.

s-34 Seděl jsem vedle mladého JUDr. Engliše, národního socialisty, syna prvorepublikového národohospodáře.

s-35 Dobře jsme se znali a často i shodovali v názorech.

s-36 Správcem vily rodiny Englišů v Rovečném byl navíc člen naší strany.

s-37 Tak jsem byl z více stran informován o poradách špiček národních socialistů u Englišů, kde se promýšlela strategie a taktika.

s-38 Přes poslance Vojtěcha, předsedu ONV, jsem informoval Gottwalda.

s-39 Dobré vztahy k Englišovi mi navíc doporučoval můj starý soudruh z adamovské zbrojovky Buchta, ruský legionář a čekista.

s-40 Po únoru 1948 pak mladý Engliš vycestoval do Vídně...

s-41 On to byl, kdo podle mého odhadu řídil tehdy onu paralelní strukturu národně socialistické strany - přinejmenším na Moravě.

s-42 Chalupa byl jen pěšák...

s-43 Hlas z Ameriky

s-44 Předseda Rady svobodného Československa Mojmír Povolný, žijící dnes ve Wisconsinu v USA, byl v našem článku o Chalupově případu zmíněn v pozoruhodné souvislosti.

s-45 Na Chalupův návrh StB totiž zorganizovala asi dvěma desítkám osob přechody přes hranice.

s-46 Chalupa slíbil, že s jejich pomocí vybuduje později v exilu organizaci, která bude - ovšemže nevědomky - sbírat informace pro StB (nakonec se Chalupa angažoval zejména v Československém zahraničním ústavu v exilu).

s-47 Mezi osoby, které byly přes hranici převedeny přímo pracovníkem StB, patřil právě i Mojmír Povolný.

s-48 "Od listopadu 1947 až do komunistického puče jsem byl zaměstnán jako tajemník hospodářské rady na ústředním sekretariátě Čs. strany národně socialistické," vzpomíná M. Povolný.

s-49 "Byl jsem jedním z těch členů oddělení pro vědeckou politiku, jimž bylo určeno odejít do zahraničí.

s-50 Po nezdařeném osobním pokusu najít přechod ve Znojmě mě v polovině dubna v Praze vyhledala Božena Dvořáková, zaměstnankyně ústředního sekretariátu a účastnice rodícího se odboje v národně socialistické mládeži, a sdělila mi, že budu převeden v noci z 15. na 16. duben 1948 a že mě převede Josef Damián, rovněž zaměstnanec ústředního sekretariátu.

s-51 Tak se také stalo.

s-52 (Damiána sem nasadila komunistická tajná policie, což samozřejmě Povolný nemohl tušit, pozn. red.)

s-53 Naši zahraniční odbojovou skupinu jsme začali budovat ihned v létě 1948 spolu s Ivanem Gaďourkem, jakmile jsme se dostali z uprchlických táborů v Německu, tedy rok před příchodem dr. Chalupy do exilu.

s-54 Záhy jsme původní název Zahraniční skupina změnili na reprezentativnější Československý ústav zahraniční v exilu.

s-55 Není pravda, jak psaly LN, že "skupiny" ústavu nefungovaly - ústav fungoval přes patnáct let.

s-56 Je naprostý nesmysl, že by naše organizace mapovala pro StB "aktivity exilu v různých koutech světa", jak psaly LN, nebo že by StB participovala na prvních číslech našeho časopisu Tribuna," uzavírá M. Povolný.

s-57 Už jen historie?

s-58 Bylo by skutečně podivné, kdyby se Státní bezpečnost nepokoušela získat kontakty na nejvlivnější exilové organizace, politické strany a sdělovací prostředky.

s-59 Některé tyto úspěšné i neúspěšné pokusy odhalili ve svých knihách někdejší pracovníci StB Frolík a Bittman, některé na své odhalení čekaly až do polistopadových časů.

s-60 Případ Vlastislava Chalupy se všemi svými tragickými aspekty je jedním z nich.

s-61 Vše, co LN o tomto případu dosud uveřejnily, je podepřeno dochovanými písemnými dokumenty, nikoli názory či pouhými vzpomínkami zainteresovaných jednotlivců.

s-62 Přesto jsme se rozhodli bez komentáře uveřejnit výše citovaná stanoviska.

s-63 Chalupův případ rozhodně není denunciací celého exilu a jeho nelehkého a dlouho marného úsilí o změnu poměrů v Československu.

s-64 Je ilustrací rozličností cest, které komunisté použili k ovládnutí situace v Československu.

s-65 Věřme, že to je už jen historie...

dependency tree • text view