PML View

ln94209_53

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln94209_53.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94209_53.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94209_53.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94209_53.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94209_53.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln94209_53.treex.gz

s-1 Protest rabína Weisse

s-2 Leo Pavlát, Židovské muzeum v Praze

s-3 Jiří Franěk považuje protest šesti amerických Židů vedených rabínem A. Weissem na hřbitově v Terezíně za projev netolerance (poznámka Intolerance, LN 23. 8.).

s-4 Nevím, jestli se autor seznámil s argumenty rabína Weisse: že kříž, křesťanský náboženský symbol, a to i v obecnějším smyslu utrpení, vztyčený na místě, kde jsou pohřbeni rovněž Židé, je projevem necitlivosti vůči těmto mrtvým i jejich živým souvěrcům.

s-5 Že kříž jako jediný symbol zjevující se těm, kdo do Terezína přijíždějí od Prahy, lze sotva sloučit s faktem, že Terezín zůstává pro svět, české i zahraniční Židy, především synonymem židovského ghetta, tisíců lidí zde zemřelých a umučených, transportů do vyhlazovacích táborů v Polsku, z nichž nebylo návratu.

s-6 Toto rabínovi Weissovi na terezínském kříži vadilo- nikoli kříž sám, či dokonce křesťanství.

s-7 Rabín Weiss ostatně nepřijal ani vysvětlení, že na uvedeném hřbitově bude dodatečně vztyčena Davidova hvězda (což vlastně potvrzuje, že i v Terezíně si uvědomují nepatřičnost daného stavu).

s-8 Podle jeho názoru ani židovský náboženský symbol nevystihuje pravdu o židovské válečné tragédii, neboť ke genocidě Židů došlo na základě perzekuce rasové, nikoliv náboženské;

s-9 zavražděn byl i pokřtěný žid, protože pro vrahy byl stále- Žid.

s-10 Z uvedených důvodů rabín Weiss se svou skupinou protestoval.

s-11 Kříž na terezínském hřbitově považuje za pokus o revizi holocaustu, zatímco J. Franěk ve své poznámce namítá, že mezi mrtvými není rozdílu: v Evropě přece máme společné hroby, kde pospolu leží mrtví rozličné víry i národnosti.

s-12 Jsem dalek toho pouštět se do makabrózních počtů a popisů, kdo za války více trpěl.

s-13 Vražda nevinného zůstává vraždou bez ohledu na národnost a vyznání, lidské utrpení a bolest zůstanou utrpením a bolestí bez rozdílu.

s-14 Přesto Židé na výjimečnost svého válečného údělu upozorňují.

s-15 Nikoliv proto, aby vzbuzovali větší lítost či aby pochmurně triumfovali, nýbrž proto, aby lidstvo nezapomnělo: Na základě zákona, za aktivní i pasivní účasti širokých vrstev několika národů, byl každý příslušník rasově jedné přesně vymezené skupiny předem odsouzen k smrti.

s-16 Soud byl vynesen dokonce ještě dříve, než se narodil, protože podle mínění zákonodárců, systému, v němž působili, nebyl a priori hoden života.

s-17 Genocida Židů tak neznamenala nic jiného než popření života jako takového;

s-18 jeho negaci v samém principu, nikoliv pouhé válečné běsnění, jež na jedny oběti dopadlo s větší silou než na druhé.

s-19 Toto snad Židé mohou i dnes připomínat, aniž by byli označováni za netolerantní, a troufám si říci, že je to dokonce jejich povinnost jako příslušníků lidského rodu.

s-20 Na rozdíl od J. Fraňka se proto domnívám, že rabín Weiss nejenže nebyl v Terezíně netolerantní, ale se svými druhy učinil, co je dobré pro lidi.

s-21 A protože J. Franěk ve své poznámce zmínil i častou otázku evropských Židů, zda to či ono, co se seběhlo, je především pro Žida dobré, nemohu nedodat, že takto se ptá ten, kdo je neustále ohrožen.

s-22 Kdo patří k pronásledované menšině.

s-23 Kdo řešení nehledá nebo snad vskutku nemůže hledat podle své víry a zásad, ale vždy musí kličkovat, jednat pod vnějším tlakem, s ohledem na netolerantní většinu.

s-24 Ano, takto Židé žili dlouhá staletí v ghettech, takto se po jejich zboření obávali, že jejich asimilace nebude hostitelským národem přijata.

s-25 Řekl bych, že rabín Weiss svůj protest na terezínském hřbitově výše uvedenou otázkou nepoměřoval.

s-26 Kdoví, možná proto, že nežije v Evropě, ale v New Yorku.

dependency tree • text view