PML View

ln94207_40

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln94207_40.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94207_40.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94207_40.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94207_40.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94207_40.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln94207_40.treex.gz

s-1 Ekologickému chování má stát pomáhat

s-2 Se zájmem sleduji, jak se pan premiér snaží vyrovnat s ekologickými problémy pomocí teze, že když došlo k politickému a hospodářskému uvolnění, stačí to ke zlepšení životního prostředí (LN 29. 8. 1994).

s-3 Že to není pravda, ukazuje příklad USA, kde do 60. let docházelo k ekologickým katastrofám, a až v 70. letech se projevila ona odpovědnost v rozhodování milionů jednotlivců a situace se začala na jejich nátlak zvolna zlepšovat.

s-4 Je to ukázka toho, že tržní hospodářství působí na životní prostředí nejprve destruktivně, a teprve pak se lidé mohou poučit z důsledků a začít něco dělat.

s-5 Není pravda, že tržní systém svou hospodárností automaticky šetří přírodu.

s-6 Téměř vždy je levnější vzít surovinu z přírody, než ji získat recyklací, vypustit odpad do přírody, než ho nějak dál zpracovat.

s-7 Je jistě výhodné vyvážet elektřinu, dřevo nebo vápenec do zahraničí.

s-8 K tomu, aby tržní systém mohl vstoupit i do této oblasti, je potřeba internalizovat tzv. ekonomické externality: třeba u vytěženého dřeva i rekreační hodnotu lesa;

s-9 čistý vzduch, který les vytvářel;

s-10 vodu, kterou zadržoval;

s-11 biologické druhy, které v něm žily.

s-12 Nebo u vyvezené elektřiny následky škodlivin, vypuštěných při její výrobě, na zdraví lidí.

s-13 Žádný podnikatel tohle neudělá, dokonce i když má s ekologií dobré úmysly.

s-14 Vždyť by se znevýhodnil proti konkurenci.

s-15 Ani k takovému rozhodování nemá kvalifikaci.

s-16 Čeká prostě na příslušnou legislativu.

s-17 Není pravda, že ekologičtí odborníci popírají vliv rozhodování jednotlivců na životní prostředí.

s-18 Pouze chtějí, aby stát tyto jedince skutečně zastupoval a aby jeho legislativa a další opatření odrážela jejich zájmy.

s-19 Nedovedu si představit, jak jinak by ekologické zájmy a rozhodnutí jednotlivců přenášel do chování trhu.

s-20 Stát tedy nemá úlohu doplňkovou, ale zprostředkovatelskou.

s-21 Např. já jako matka alergických dětí mohu jednat bezprostředně tržně jedině tak, že budu kupovat drahé homeopatické léky a navštěvovat zázračné lékaře.

s-22 Ale pokud chci myslet dál a jednat tržně tak, že si budu vybírat výrobky šetřící energii a přírodní zdroje, že budu jezdit na kole, a ne v autě, že budu co nejméně zatěžovat životní prostředí, pak bych prosila stát, aby mi to umožnil: příslušnou legislativou, označováním ekologicky čistých výrobků, cyklistickými stezkami místo přebujelé sítě dálnic, recyklací odpadů místo spaloven atd.

s-23 A pokud to stát nedělá, vyvodím z toho důsledky jako volička.

s-24 Není pravda, že minulé období přesvědčivě ukázalo, že aktivity státu, vědců či iniciativ jsou v této oblasti neúčinné.

s-25 Za totality se stát o nic takového nesnažil a vědci ani iniciativy neměli možnost do toho zasahovat.

s-26 A naopak úloha státu, vědců a iniciativ v současných západních zemích je v těchto otázkách zcela zásadní.

s-27 Představují totiž nástroje, kterými se demokratická vůle většiny přenáší do reálného hospodářství dané země.

s-28 Z dopisu Evy Hauserové, Praha

dependency tree • text view