PML View

ln94207_36

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94207_36.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_36.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_36.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_36.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_36.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94207_36.treex.gz

s-1 Veřejnost není zlá, jenom nepoučená

s-2 K tématu pořadu TV NOVA TABU Zrak za bílou hůl byl přizván ke konzultaci jako odborník PhDr. Oldřich Čálek

s-3 Kateřina Hamrová, dramaturgyně pořadu, TV NOVA

s-4 Každý pátek ve večerních hodinách vysílá TV NOVA pořad TABU.

s-5 Tabu je něco, o čem se nemluví, a tak i příběhy lidí, kteří se v pořadu představují, jsou z nejrůznějších důvodů utajovány do chvíle, kdy se odhodlají vystoupit veřejně.

s-6 Mnohdy se diváci ve výpovědi člověka se zdánlivě banálním osudem dozvědí překvapivé, někdy šokující postřehy.

s-7 Nejde o bulvární hyenismus, jak by se možná mohlo na první pohled zdát.

s-8 Smyslem celé věci je hovořit o tabuizovaných problémech a seznamovat s nimi co nejširší veřejnost.

s-9 To, co potkalo dnes jednoho, může se zítra stát komukoli z nás či našeho okolí.

s-10 Týden co týden se na této stránce budeme zabývat tím, co se ve vysílání TABU takříkajíc nestihlo.

s-11 Život včerejšího hosta TABU pana Š. se změnil během jedné vteřiny.

s-12 Změnil se absolutně a od základu.

s-13 Pan Š. přišel při železničním neštěstí o zrak.

s-14 Srážku nezavinil.

s-15 Pan Š. ztratil to nejvzácnější, co je pro jiné zcela běžné.

s-16 Po zdlouhavé, téměř roční léčbě se vrátil do rodiny.

s-17 Ta byla pro něj vším.

s-18 Spojením se světem, i těmi nejbližšími, kteří věřili, že vše bude zase v pořádku.

s-19 Přesto se pan Š. potácel od výčitek k depresím:

s-20 Podle lékařů jste sice zdravý, ale rány na duši, ty se vyléčit nedají.

s-21 Jiná věc, když to potká staršího člověka, ale v mém věku?

s-22 Nikdy se s tím nesmířím.

s-23 Od myšlenky vzít si život odradila pana Š. pouze existence manželky a nezaopatřených dětí.

s-24 Bílou hůl, která se stala jeho okem, měl při první vycházce chuť zahodit kilometry daleko.

s-25 Dnes, šest a půl roku po úrazu, se cítí psychicky lépe, ale i tak tvrdí, že si nikdy nezvykne.

s-26 Jako odborník byl k tomuto lidskému osudu přizván PhDr. Oldřich Čálek z Ústavu pedagogických a psychologických výzkumů UK v Praze. o

s-27 Pane doktore, po úrazu je větší procento těch, kteří zažívají trauma, nebo těch, kteří se dokáží v jiných rovinách vrátit do života?

s-28 Těch, kteří to dokáží sami, je minimum.

s-29 Pomoc zvenčí je skutečně nutná.

s-30 Okolí ji samo spontánně málokdy poskytne.

s-31 Nevidomý se dostane do styku s rehabilitačními pracovníky buď přímo v nemocnici, nebo když přijde domů.

s-32 Ovšem některé rodiny často zrakově postiženého člověka obklopí a izolují.

s-33 Jednoduše se za jeho postižení stydí a pod pohrůžkou porušování lidských práv rehabilitačního pracovníka do rodiny nepustí.

s-34 Bohužel, dokonce některé odpovědné úřední orgány nechtějí rehabilitačním pracovníkům či příslušným centrům sdělovat jména takto postižených osob.

s-35 Označují to za zasahování do soukromí či poskytování informací mimo zákonný rámec, porušování lidských práv...

s-36 Např. ve Spojených státech je poskytování podobných údajů běžné.

s-37 Pokud se tak nestane, může to dotyčná osoba chápat jako porušení lidských práv, mohou nastat i soudní komplikace.

s-38 U nás se stále udržuje tendence nic nesdělovat v souvislosti se zachováním lékařského tajemství. o

s-39 Kolik organizací pro nevidomé a zrakově postižené u nás funguje?

s-40 V současné době fungují dvě, které mají v okresech své pobočky.

s-41 Ta starší se jmenuje Společnost nevidomých a slabozrakých a je to takový dědic či následovník bývalého Svazu invalidů.

s-42 Kromě byla v roce 1990 založena Česká unie nevidomých a slabozrakých.

s-43 Existuje zde určité vzájemné soupeření a řekl bych, že často právě ke škodě nevidomých a slabozrakých. o

s-44 Kolika procent lidí u nás se problém zrakového postižení týká?

s-45 Evidence neexistuje, a tak si to dovolím odhadnout a odstupňovat.

s-46 Zcela nevidomé osoby lze počítat na stovky, z čehož největší počet tvoří lidé ve vyšším věku, ve věkové kategorii nad 60, 70 let.

s-47 Další skupinu tvoří osoby zcela nevidomé od narození.

s-48 Zde odhady hovoří spíše o desítkách.

s-49 Dále existuje skupina osob se zbytky zraku.

s-50 Těch jsou řádově tisíce a největší skupinu z nich tvoří rovněž osoby v pokročilém věku.

s-51 Další skupinou jsou lidé slabozrací.

s-52 Ti často zůstávají mimo evidenci, neboť většinou fungují normálně s pomocí silných brýlí či dalších speciálních pomůcek.

s-53 se říci, že se i přes své ztížené společenské uplatnění jaksi ztratí v davu.

s-54 Největším nebezpečím pro tyto osoby je možné zhoršení zdravotního stavu.

s-55 Organizovaných osob je v České republice asi tak 10 000.

s-56 Jsou to zejména nevidomí a lidé se zbytky zraku.

s-57 Podle výzkumů ve vyspělých zemích se ukazuje, že lidí, kteří potřebují speciální služby, je daleko víc.

s-58 U nás by tuto skupinu tvořilo asi tak 70 000 osob.

s-59 Jsou to hlavně starší lidé se zbytky zraku a slabozrací.

s-60 Tato skupina stojí úplně mimo a tak život ještě více ztížený, protože mnozí o těchto službách ani nevědí. o

s-61 od narození nevidomý člověk větší handicap než člověk, který ztratil zrak po úrazu?

s-62 Říkám to z vlastní zkušenosti: vždycky se najde záminka, proč se nerozvíjet.

s-63 U lidí, kteří ztratili zrak později, je nebezpečí, že jim vlastní rodina zabrání v samostatnosti.

s-64 Pečuje o a určitým způsobem je drží mimo svět, v rodinném kruhu.

s-65 Nepodrobí-li se nevidomý člověk rehabilitaci, nezapojí-li se do života, je to způsob, jak utrpět největší újmu.

s-66 Rovněž záleží na individuálních dispozicích.

s-67 Na společenskosti, životní motivaci, v neposlední řadě inteligenci, úrovni tělesného zdraví.

s-68 Rodina může nesmírně pomoci, anebo naopak.

s-69 U člověka, který se jako nevidomý narodí, sehrává rodina opět nejdůležitější úlohu.

s-70 Chtěl bych poznamenat, že pro rodiče nevidomého dítěte je situace maximálně obtížná.

s-71 Musíte pochopit i ty, kteří ji nezvládli.

s-72 Představte si lidi plné života, kteří si vysnívají, jaké budou mít dítě, a pak najednou přijde něco takového...

s-73 Pokud to nezvládnou a dítě správným způsobem nevedou, tak nakonec třeba ani není schopné vychodit zvláštní školu pro nevidomé.

s-74 Jestliže se ovšem rodině dostane včas speciální poradenské pomoci a rodiče jsou opravdu dobří, mají nevidomé děti obrovskou výhodu.

s-75 Smyslové orgány, částečně i druh inteligence, psychické schopnosti či paměť se u nich rozvíjí tak, že jsou tyto schopnosti skutečně mimořádné.

s-76 Není to ale žádný zázrak.

s-77 Je to důsledek toho, že mozkový i osobnostní systém se rozvíjí přiměřeně dané vadě.

s-78 Vše se utváří podle prostředí, podle způsobu existence.

s-79 U osleplého člověka není tohle tak snadné a mladší organismus se přizpůsobuje lépe...

s-80 Je to opět individuální.

s-81 Schopní jedinci nemají takové psychické následky.

s-82 Aby mohl nevidomý člověk vést důstojný život, je třeba mu poskytnout určité finanční, ale i jiné sociální úlevy.

s-83 Bohužel dnes existuje jakási nevstřícnost ze strany legislativy. o

s-84 Jsou díky absenci zrakového smyslu automaticky posilovány ostatní?

s-85 Ne, tento proces není automatický.

s-86 Absencí jednoho smyslu jsou ve zvýšené činnosti ostatní, a tím se posilují.

s-87 Sluch, hmat, tzv. pohybový smysl a paměť, pozornost a logika se dají oživit, kultivovat. o

s-88 Který ze smyslů je pro nevidomého nejdůležitější?

s-89 Záleží na druhu činnosti.

s-90 Ve styku s lidmi je to sluch a řeč, logika.

s-91 Při pohybových aktivitách je to především hmat a kinestetika, tedy pohybový smysl.

s-92 U člověka se zdravým zrakem je vše založeno na zrakově pohybové koordinaci.

s-93 U nevidomého je zrak nahrazen hmatem.

s-94 Rovněž sluchově pohybová koordinace je pro nevidomé velmi důležitá. o

s-95 Jak by se měla taková vzorová rodina k osleplému člověku zachovat?

s-96 Nevidomý člověk potřebuje pocit, že pro druhé hodnotu.

s-97 Pocit vlastní důstojnosti a pocit, že okolí věří, že i v téhle situaci se vše zlepší.

s-98 Ztráta zraku neznamená ztrátu samostatnosti.

s-99 Mnozí si myslí, že je morální nevidomého obsluhovat.

s-100 Přesně naopak.

s-101 Namísto udržování v závislosti je třeba umožňovat samostatnost.

s-102 Důvěřovat, že se nevidomý dokáže postarat o sebe a o druhé.

s-103 Je třeba brát ho jako dospělého člověka, který se může rozhodovat sám.

s-104 Tím, že ztratil zrak, neztratil osobnost, neztratil mozek.

s-105 Rodina mnohdy udělá předčasné závěry na základě jediné nehody.

s-106 Zvrhnutého hrnečku nebo boule na čele.

s-107 U zrakově postižených od narození je opět klíčové poradenství.

s-108 Aby se rodiče dozvěděli, jak vůbec s takovým dítětem zacházet.

s-109 Když do rodiny přijde rehabilitační pracovník a mazlí se s dítětem, tak to rodičům dává jakýsi motiv: není to naše dítě přeci jenom k něčemu?

s-110 Rodiče je třeba naladit a poučit, že z jejich dítěte může něco být.

s-111 Zažil jsem rodiny, kam jsme přijeli poprvé a tatínek i maminka byli v slzách, a podruhé se na nás smáli ze zápraží.

s-112 Při výchově nevidomého dítěte je nezbytné soustavné vedení k samostatnosti a podněcování k tomu, aby se dítě seznamovalo se světem, aby dělalo co nejvíc věcí, aby mělo speciální hračky, cvičilo si hmat, sluch.

s-113 A hlavně, citově je třeba brát tyto děti jako úplně normální.

s-114 U nevidomých existuje obrovský rozpor.

s-115 Na jedné straně nemůže nevidomý všechno dělat, ale na druhé straně po lidské stránce pocit naprosto normálního člověka.

s-116 A to veřejnost často nechápe.

s-117 Se slepotou se neztrácí inteligence, sebepovědomí či touha po důstojnosti, sebeúctě, seberealizaci.

s-118 Tohle všechno by se mělo brát v úvahu. o

s-119 Co je pro nevidomé největším nebezpečím?

s-120 Obecně je největším nebezpečím uzavřít se za psychosociální bariéry a odříznout se od života.

s-121 Fyzicky je největším nebezpečím pohyb po městě s bílou holí.

s-122 Je to náročný sportovní výkon plný stresu i pro nevidomé, kteří jsou takříkajíc mistři.

s-123 I ti přijdou občas k úrazu.

s-124 Doprava, stav chodníků, výkopy, to vše je zcela bezohledné.

s-125 Nejhorší jsou překážky v úrovni hlavy.

s-126 Korby náklaďáků, lešení a horizontální překážky ve výši obličeje... o

s-127 Když nevidomého potká taková zkušenost, bude se bát vyjít znovu.

s-128 Jak se to řešit?

s-129 Zásadou je nechodit sám na ulici bez předběžného rehabilitačního výcviku v prostorové orientaci, který je mimochodem velmi náročný.

s-130 Když nevidomý vyjde bez předchozího výcviku, vydá se do velkého nebezpečí a je reálné, že ho to odradí. o

s-131 Jak se chová okolí k lidem s bílou holí?

s-132 Skutečně upřímně si myslím, že veřejnost není zlá, na některé jedince, kteří si tím sami řeší určité problémy.

s-133 Ovšem nevidomých je poměrně málo a veřejnost je většinou nepoučená.

s-134 Daleko horší je jakési povědomí, že nevidomý je vyřízený, méněcený, bezmocný, závislý.

s-135 Nejhorší jsou projevy neúcty s formou dobře míněné, nicméně povýšené lítosti.

s-136 Jako by se nevidomému bralo právo na vlastní rozhodnutí.

s-137 Bylo by žádoucí, kdyby se lidé nejprve zeptali Potřebujete pomoci?, a teprve potom se podle toho zařídili.

s-138 Ale místo toho uslyšíte: Víte, kam jdete?

s-139 Nebo vás někdo beze slova převede na druhou stranu silnice.

s-140 Jako by nevidomí byli také mentálně postižení.

s-141 Nemám nic proti mentálně postiženým, ale nevidomí, kteří jsou schopni jít po ulici či v metru s bílou holí nebo psem, nemohou být natolik mentálně postižení, aby nebyli svéprávní. o

s-142 Pane doktore, provádíte se zrakově postiženými skupinovou terapii.

s-143 V jakém momentu si řeknete, že dotyčný člověk je zařazen zpátky do společnosti.

s-144 se určit nějaký mezník, kdy si je nevidomý sám sebou jistý?

s-145 Víte, jde o stálý proces.

s-146 Dříve se psalo, že nevidomý projde určitými fázemi, poté je stabilní a vyhráno.

s-147 Dnes se ale stále více hovoří o tom, že pokud přijdou nové, velké potíže a ovzduší odmítání a sociální nevstřícnosti, mohou se opět objevit deprese, stahování se do sebe, ztráta důvěry.

s-148 Vyhráno není nikdy.


dependency treetext view