PML View

ln94206_89

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln94206_89.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94206_89.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94206_89.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94206_89.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94206_89.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln94206_89.treex.gz

s-1 Štupovačka ústavních zákonů

s-2 Martin Daneš, Publicista

s-3 V době příprav české ústavy panovala mezi koaličními stranami obecná shoda v cíli zčitelnit komplikovaný ústavní systém, zděděný z doby komunismu.

s-4 Ten kromě ústavy samotné zahrnoval celou řadu vedle ústavy postupně navršených ústavních zákonů.

s-5 Doplňovaly ústavu a zůstávaly často mimo ni - pluly takříkajíc mimo prostor.

s-6 S jejich pomocí se dokonce měnil celý institucionální rámec, aniž by se měnila ústava sama.

s-7 Ústavní zákon o československé federaci z roku 1968 zachovával formálně v platnosti o osm let starší ústavu, ač z ní ve skutečnosti nenechal téměř kámen na kameni.

s-8 Připomínalo to situaci, kdy sice nosíme dál staré sako, avšak záplatované tak, že je z něj spíš kožená bunda.

s-9 Komunistický ústavní guláš, který takhle časem vznikl, nebyl v rozporu se záměry tehdejších vládců: systém, v němž bylo složité se orientovat, pro ně byl výhodnější než přehledná a každému srozumitelná ústava, jejíž litery by se ještě mohl - nedej bože - nějaký pošetilec dovolávat.

s-10 Vůle polistopadových zákonodárců vytvořit jeden transparentní text, jenž by nemohl být dodatečně rozmělňován, se promítl do závěrečných ustanovení české ústavy.

s-11 Článek 112 většinu ústavních zákonů vůbec zrušil, jiným ponechal status pouhého zákona.

s-12 Ústavní pořádek pak vymezil čtyřmi hlavními složkami: ústavou, Listinou základních práv a svobod, ústavními zákony přijatými podle této ústavy (tedy tam, kde se ústava o existenci ústavního zákona výslovně zmiňuje) a ústavními zákony upravujícími státní hranice.

s-13 Na chvályhodnou snahu opustit praxi komunistického štupování, jíž nová ústava dala dokonce charakter závazného ustanovení, dnes, jak se zdá, bohužel pozapomněli představitelé hlavní vládní strany.

s-14 ODS nedávno vyslovila požadavek definovat kompetence vyšších územních celků ústavním zákonem, třebaže to má být podle ústavy předmětem zákona prostého a zákon ústavní má vyšší celky pouze zřídit.

s-15 Z premiérovy kuchyně posléze vyšel podnět ještě revolučnější - na přijetí ústavního zákona o nutnosti věčně vyrovnaného státního rozpočtu.

s-16 Ponechme stranou otázku výkladu ústavy ze strany ODS a vraťme se k výchozí úvaze o transparentnosti systému.

s-17 Dominuje mu ústava coby nejvyšší zákon, z něhož vychází veškerá legislativa.

s-18 Pokud se většina volených zástupců shodne na potřebě redefinice ústavního rámce, může parlament ústavu novelizovat: pozměnit některou její pasáž, přidat či vypustit paragraf.

s-19 Ustanovení, která do definice vlastního ústavního rámce již nepatří, jsou předmětem zákonů.

s-20 Pohleďme pod tímto zorným úhlem na nápad uzákonit vyrovnaný rozpočet.

s-21 Do ústavy jednoznačně nepatří.

s-22 V podobě zákona by byl zase k ničemu, jelikož by jej každá další rozpočtová diskuse mohla prostě smést se stolu.

s-23 Vytesávat nesporně bohulibé cíle nynější vládní koalice do kamene pofidérně definovaného ústavního zákona se však podobá vypouštění starého džina z lahve.

dependency tree • text view