PML View

ln94203_85

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln94203_85.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_85.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_85.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_85.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_85.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln94203_85.treex.gz

s-1 Co nám chce příroda dát alergiemi najevo

s-2 Radka Pechová

s-3 Hysterie systému obranyschopnosti

s-4 Alergie není nemoc, je to stav, kdy člověk reaguje jinak, než je běžné.

s-5 Název vznikl z řeckého all - jinak a ergein - reagovat.

s-6 Skutečně vážné by bylo, kdyby organismus na zevní podnět nereagoval...

s-7 Alergie je tak trochu hysterie systému obranyschopnosti.

s-8 (Výňatek z publikace Víme si rady s alergií, kterou vydala vzdělávací agentura ERASMUS ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, Praha 1993) Rozkvetlým městem chodí kýchající lidé s červenými nosy, oteklýma očima, plnýma slz, a z kapes jim vypadávají papírové kapesníky.

s-9 Děti v čekárnách u lékařů astmaticky pokašlávají a rodiče se ptají: Nebude z něj alergik?

s-10 Lidský organismus neustále přichází do styku s látkami vnějšího prostředí a reaguje na ně.

s-11 Setkání s antigenem vyvolává tvorbu obranné látky - protilátky.

s-12 Způsobí-li antigen neúměrnou - alergickou - reakci, nazýváme jej alergenem.

s-13 V těle alergického člověka se po styku s alergenem začínají uvolňovat látky vedoucí ke klinickým projevům alergie.

s-14 MUDr. Hana Drahoňovská z Národní referenční laboratoře pro faktory vnitřního prostředí, která se zabývá alergiemi z hlediska prevence, říká, že alergie jsou hlavně nemocemi z prostředí, v němž žijeme.

s-15 Může je vyvolávat prach, roztoči nebo třeba peří.

s-16 Všechny tyto složky jsou běžnou součástí našich bytů.

s-17 Převážná většina alergií je způsobena přírodními látkami.

s-18 Neviditelní spolubydlící

s-19 Prvním alergenem, se kterým se dítě setká, je prach a bytoví roztoči.

s-20 Prach obsahuje různě velké částice, některé vzniklé přímo v bytě, jiné se tam dostanou zvenku - částečky peří z lůžkovin, vlákna z koberců, lupy, zbytky pokožky, hmyzu, spory plísní, zbytky zvířecí srsti nebo zvířecích výměšků, bakterie, popílek, saze a chemické látky z průmyslu.

s-21 Největším nebezpečím jsou jeho nejmenší částice, které se mohou dostat až do plic a tam vyvolat onemocnění nebo astmatický záchvat.

s-22 Zásobárnou prachu jsou zejména všechny bytové textilie.

s-23 Roztoči jsou členovci patřící mezi pavoukovce a jsou pouhým okem neviditelní.

s-24 Jejich přítomnost v domácnostech rozhodně nenaznačuje, že jde o domácnosti zanedbané.

s-25 Parazitují na živočiších, množí se například v hnízdech ptáků a hlodavců, v kurnících, jiné druhy se živí například odumřelou lidskou pokožkou, proto jich žije mnoho zejména v nohou postele.

s-26 Naštěstí nemají dlouhý život, ale i částečky jejich těl působí jako alergeny.

s-27 Bytové prostředí vede u alergických dětí k celoročním alergiím, naproti tomu alergie vyvolané například pylem jsou alergiemi dočasnými, říká Hana Drahoňovská.

s-28 Alergie inhalační a bakteriální

s-29 Alergie se může projevit mnoha způsoby.

s-30 MUDr. Tamara Svobodová z dětské kliniky Vinohradské nemocnice říká, že v alergologii neexistuje schéma, podle něhož by mohl lékař postupovat.

s-31 U každého se projevuje trochu jinak.

s-32 Také proto musí být léčba ušita každému dítěti na tělo.

s-33 Alergie se může objevit jako astma bronchiale, alergická rýma, alergický zánět spojivek, atopický ekzém a nebo jako alergický otok třeba po antibiotiku.

s-34 Tento poslední projev patří k pylové alergii, postiženému oteče okolí očí a obličej.

s-35 Prvním příznakem alergie u malých dětí je často mírná forma ekzému.

s-36 Varující je, přidá-li se zánět průdušek.

s-37 Doktorka Svobodová doporučuje, aby v tomto případě bylo provedeno alergologické vyšetření dítěte, terapii je nutno zahájit včas.

s-38 Nejméně příznivou prognózu má právě ekzém ve spojení s alergickým postižením horních cest dýchacích.

s-39 Snažíme se vyšetřit celkový stav imunitního systému včetně výtěrů.

s-40 Těchto metod však není mnoho, říká Tamara Svobodová a dodává:Zaměřujeme se na mechanismy protilátkové imunity.

s-41 Můžeme rozlišit dvě formy alergie - inhalační, způsobenou pyly, prachy, peřím, plísněmi či roztoči, která se dá vyšetřit metodou protilátek, a bakteriální, kterou je nutno testovat vpichy do kůže.

s-42 Toto vyšetření je velmi nepříjemné zejména pro malé děti.

s-43 Cílem je zjistit reakce při očkování.

s-44 Součástí každého alergologického testování organismu je i provádění pečlivé anamnézy rodinných příslušníků a zaměřuje se také na prostředí, v němž dítě žije, a na prodělaná onemocnění a jejich průběh.

s-45 Je třeba zaměřit se i na přecitlivělost na bílkoviny, na vzniku alergií může mít podíl i kravské mléko.

s-46 Alergie je velmi individuální onemocnění a u každého dítěte se projevuje trošku jinak.

s-47 Dá se říci, že má-li dítě při alergickém stavu teploty, jde o alergii bakteriální.

s-48 Inhalační forma většinou teplotou provázena není, konstatuje Tamara Svobodová.

s-49 Ani to však není měřítkem, protože astmatický záchvat může nastat při souběžně probíhající infekci, která sama je doprovázena horečkou.

s-50 Za průběh inhalační formy alergie je zodpovědný imunoglobulin E.

s-51 Většinou platí, že čím je ho víc, tím je alergie výraznější.

s-52 Někdy však může být alergie velice úporná, a přitom je naměřena velice nízká hladina imunoglobulinu E.

s-53 Uvádí se, že v populaci je až 20 procent dětí astmatických, ale jak upozorňuje doktorka Svobodová, alergie neznamená vždy astma.

s-54 I proto se liší pramen od pramene údaje o počtu alergiků.

s-55 Ne každý astmatik je alergik

s-56 První příznaky alergie obvykle zpozorují rodiče, někdy přijdou pozdě, jindy chodí s každým kýchnutím, říká Tamara Svobodová.

s-57 Usuzovat o malém dítěti, že je astmatikem, lze, pokud trpí častějšími záněty průdušek s teplotou, ke kterým se přidává rýma, a dítě je dušné, ačkoli teplota již ustoupila.

s-58 Stává se však, že dítěti je přišita diagnóza astma, a zapomíná se na to, že děti mají úzké dýchací cesty a jinou svalovinu.

s-59 Zatímco u dospělých dojde při kašli k pouhému stáhnutí svalů, dětské dýchací cesty se zalijí hlenem a vypadá to, že dítě má astmatický záchvat.

s-60 Když pak povyroste, ukáže se, že to nemusí být astma bronchiale, a příznaky zmizí, říká Tamara Svobodová.

s-61 Na kočky pozor

s-62 Zatímco astma, které zdravotní stav člověka ohrožuje více, bývá vyprovokováno bytovými alergeny, alergické rýmy jsou reakcí organismu na venkovní pyly.

s-63 Zde je důležité, aby testy zjistily, na které pyly je dítě alergické - ve vegetačním období, kdy tyto rostliny kvetou, by dítě nemělo zbytečně chodit ven.

s-64 Nejhorší je pro ně doba prvního kvetení, tedy duben až květen.

s-65 Alergikům by pomohla větší údržba městské zeleně, tráva by měla být včas posekaná.

s-66 Nepříjemné jsou také zarostlé skládky, tvrdí Hana Drahoňovská.

s-67 Každý alergik je ke všem látkám, které ho obklopují, citlivější.

s-68 Lze proto očekávat, že k původním alergickým projevům se budou přidávat další.

s-69 Má-li někdo alergii na srst, bude časem nejspíše podobně reagovat i na setkání s peřím či pyly, říká Hana Drahoňovská.

s-70 Například velmi silným alergenem je kočka, její přítomnost na dítě působí ještě mnoho týdnů po tom, co kočka místnost opustila.

s-71 Chemické látky nezpůsobují klasické alergie, ale citlivého člověka dráždí.

s-72 Nevyvolávají sice astmatické záchvaty, ale mají na ně podpůrný vliv.

s-73 Mnoho rodičů alergických dětí se domnívá, že jim prospěje, když je z městských bytů odvážejí na venkovské chalupy, ale jak říká Hana Drahoňovská, není to pravda.

s-74 Pro děti představuje zbytečnou zátěž už cesta, navíc na venkově je plno alergenů.

s-75 Mohou jimi být jak pyly, tak roztoči, přenášení venkovskými zvířaty.

s-76 Odborníci naopak doporučují chalupu v době kvetení vynechat úplně.

s-77 Máme doma alergické dítě

s-78 Léčba alergií nespočívá jenom v terapii, jde o otázku celého životního stylu.

s-79 Je třeba upravit vnitřní prostředí bytů, v nichž se svými alergickými dětmi bydlíme, změnit jídelníček, změnit životní styl, doporučuje Hana Drahoňovská.

s-80 Strava má být co nejpestřejší, bez alergenů.

s-81 Vyloučit dítě z prostředí s alergeny je nemyslitelné, ale v bytech je nutný častější úklid, veškeré čištění je vhodné provádět mokrou cestou.

s-82 V bytě nemají být žádné zbytečné dečky, přehozy a podobné lapače prachu.

s-83 Doporučují se i dezinfekční prostředky proti roztočům, kterých je nejvíce v kobercích, matracích, čalounění.

s-84 Důležitá je častá výměna ložního prádla.

s-85 Textilie v bytě by měly být schopné praní ve vodě teplé minimálně 60 stupňů Celsia, roztoči hynou při 54 stupních Celsia.

s-86 Bezpéřová lůžka jsou lepší než péřová.

s-87 Rodina by se měla vyvarovat používání čistě přírodních materiálů.

s-88 Klima v bytě může ovlivnit také vhodný výběr čisticích prostředků a vodní osvěžovače vzduchu.

s-89 Suchý a teplý vzduch přetopených bytů svědčí roztočům a hůře se v něm dýchá.

s-90 V bytech alergiků by se mělo méně větrat.

s-91 Alergik není princezna na hrášku

s-92 V nedávné době prováděla Hana Drahoňovská výzkum zaměřený na situaci v bytech alergických dětí.

s-93 Zjistila jsem, že celkově jsou tyto byty lepší než ostatní.

s-94 Bývají například uklizenější, říká.

s-95 To je v pořádku.

s-96 O děti alergické je pečováno více než o jejich protějšky touto civilizační chorobou nepostižené.

s-97 Rodiče to někdy přehánějí, míní Hana Drahoňovská.

s-98 Své děti pak zbytečně překrmují a byty bývají přetopené, ačkoliv optimální teplota pro alergika je 20 stupňů Celsia.

s-99 Dítě potřebuje celkové otužování, aby byla posílena jeho imunitní soustava.

s-100 Zajímavé je, že více alergických dětí mají matky vysokoškolačky, zřejmě proto, že svým dětem poskytují větší péči.

s-101 Formaldehyd, o němž se odborníci domnívají, že by také mohl podporovat vznik alergií, v bytech zaznamenán nebyl.

s-102 Nevyskytovalo se ani více plísní.

s-103 Dotazníkem bylo ve vybraných rodinách zjištěno, že s věkem dítěte péče o byt klesá.

s-104 Hana Drahoňovská nepovažuje za moudré vylučovat děti zbytečně z kolektivů.

s-105 Dostatek pohybu a zdravá výživa jim naopak prospějí.

s-106 Alergické dítě nepotřebuje, aby bylo chováno jako v bavlnce, tvrdí Hana Drahoňovská.

s-107 Na druhou stranu se ukázalo, že i v bytech astmatických dětí jsou kočky nebo že tam rodiče kouří.

s-108 Produktem kouření sice není žádný alergen, ale kouř dráždí oči a sliznice dýchacích cest.

s-109 Přesto kouří asi 30 až 40 procent rodičů alergiků.

s-110 Jiní rodiče zase ve všem spoléhají na lékaře a čekají, co jejich dítěti předepíše.

s-111 Přitom se musí každý sám starat o své zdraví, dodává Hana Drahoňovská.

s-112 Budou ze všech alergici?

s-113 Alergií všude ve světě přibývá.

s-114 Odborníci vedou spory o tom, co je jejich skutečnou příčinou.

s-115 Mnozí z nich se domnívají, že tělo alergika se touto reakcí něčemu brání, možná nějaké další, horší infekci.

s-116 Vědci se zabývají také dědičností alergie.

s-117 Zdá se, že jde i o záležitost genetickou.

s-118 Přenáší se zřejmě přes matku a přes jednu generaci.

s-119 Vinen by měl být 11. chromozom.

s-120 Jsou-li rodiče alergici, existuje velká pravděpodobnost, že jejich dítě nebude jiné.

s-121 Kromě dědičnosti se na vzniku alergií stejnou měrou podílí i vliv prostředí.

s-122 Počet alergických dětí se liší i podle toho, v jakém ročním období se narodily.

s-123 Nejvíce alergiků je mezi narozenými od dubna do června.

s-124 U nás je stoupající počet alergií spojován se znečištěním ovzduší, ale jak podotýká Hana Drahoňovská, to se pojí především s nealergickým onemocněním horních cest dýchacích.

s-125 Alergie považuje doktorka Drahoňovská spíše za otázku vnitřního prostředí.

s-126 Poukazuje na výsledky nedávného výzkumu německých vědců, kteří zjistili, že více alergiků žije v ekologicky čistším Mnichově než v uhelných pánvích severního Německa.

s-127 Zdá se, že alergie jsou nemocí přecitlivělého západního člověka, protože jeho životní styl, vzdalující se přírodě, vede ke zpohodlnění.

s-128 Avšak špatné rozptylové podmínky a znečištění ovzduší se také podpisují na množství stoupajících alergií, porušují sliznice a umožňují snazší průnik alergenů.

s-129 I proto patří k nejpostiženějším oblastem České republiky Praha a severní Čechy.

s-130 Co nám chce příroda dát alergiemi najevo? ptá se Hana Drahoňovská.

s-131 Jedním z nejsilnějších vlivů, které vznik alergických reakcí podmiňují, je stres, duševní nepohoda, strádání...

s-132 Ten, kdo si alergickým stavem svým nebo svého dítěte nedá zkazit dobrou náladu a narušit rodinnou pohodu, ví si rady s alergií.

s-133 (Víme si rady s alergií, ERASMUS 1993)

dependency tree • text view