PML View

ln94202_55

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94202_55.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_55.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_55.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_55.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_55.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94202_55.treex.gz

s-1 S čím se chodí za notářem - II

s-2 Potřebujete poradit?

s-3 JUDr. Petr Bílek

s-4 Dnes budeme pokračovat v informaci o činnosti notářů, jak je vymezena zákonem č. 358/1992 Sb. (notářským řádem).

s-5 Minule jsme si stručně vysvětlili, že podle § 2 tohoto zákona mohou notáři sepisovat veřejné listiny (notářské zápisy) o právních úkonech, osvědčovat právně významné skutečnosti a přijímat listiny, cenné papíry a peníze do notářské úschovy.

s-6 Ustanovení § 3 notářského řádu dále umožňuje notářům v souvislosti se zmíněnou klasickou notářskou agendou poskytovat právní porady a sepisovat listiny, zastupovat klienty v jednání s občany či právnickými osobami a zastupovat klienty v řízeních před správními orgány a v nesporných řízeních před občasnkoprávními soudy.

s-7 Srozumitelněji řečeno, notář může - je-li požádán o sepsání notářského zápisu o určitém právním úkonu či o osvědčení právně významné skutečnosti - klientovi v této věci poskytovat právní porady a sepisovat další navazující listiny a zastupovat jej při všech potřebných jednáních nebo ve správních či občanskoprávních řízeních u příslušných orgánů či soudů.

s-8 Podmínkou však je, aby tyto činnosti souvisely s právním úkonem obsaženým v notářském zápise nebo s přípravou tohoto úkonu.

s-9 Uvedeme si běžný příklad.

s-10 Klient požádá notáře o sepsání darovací smlouvy, ve které je převáděno vlastnictví k obytnému domu.

s-11 K převodu vlastnictví však dochází až na základě tzv. vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

s-12 Povolení vkladu vydává příslušný katastrální úřad na základě výsledků správního řízení.

s-13 Klient proto může od notáře požadovat sepsání návrhu na zahájení tohoto řízení nebo mu může udělit plnou moc k zastupování v tomto řízení.

s-14 Notáři obvykle tuto komplexní službu nabízejí a veřejnost ji hojně využívá.

s-15 Obdobně lze této možnosti využít například u daňového přiznání souvisejícího s převodem vlastnictví k nemovitému majetku.

s-16 Případně notář může klienta zastupovat v daňovém řízení u příslušného finančního úřadu.

s-17 Pokud jde o zastupování klienta, jsou možnosti notářů oproti advokátům či komerčním právníkům značně omezeny.

s-18 Notář by rozhodně neměl zastupovat pouze jednu smluvní stranu v jednání či úkonech ve vztahu k druhé smluvní straně.

s-19 Dále je přímo ze zákona vyloučena možnost, aby notář zastupoval klienty před soudem, jde-li o řízení sporné.

s-20 Typickým příkladem nesporného soudního řízení, kde notář zastupovat může, je řízení opatrovnické, je-li účastníkem právního úkonu nezletilý nebo nesvéprávný občan, nebo řízení o zápisech do obchodního rejstříku v obchodněprávních věcech.

s-21 Omezené možnosti zastupování jsou logickým důsledkem zásady nestrannosti v činnosti notáře.

s-22 Notář zkrátka ve své práci nesmí preferovat zájmy pouze některých účastníků právního úkonu nebo některé ze smluvních stran, a proto je tato notářská morální povinnost podepřena i citovaným zákonným ustanovením.

s-23 Ustanovení § 3 dále umožňuje notáři vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

s-24 Toho se dosud v praxi příliš nevyužívá, ale je to zajímavá perspektiva pro obě strany, tj. jak pro notáře, tak i pro jejich klientelu.

s-25 Správa majetku zbaví klienta, který tímto majetkem oplývá, starostí se zajišťováním jeho administrativní a právní údržby či případné prosperity.

s-26 Předpokládám ale, že i zde se časem projeví ocenění profesionálů v činnostech, které mají odborný charakter, že zmizí konečně éra všeumělectví a že schopní lidé se dnes již věnují pouze své profesi, neboť na amatérské působení mimo svou odbornost již nemají čas nebo se jim to prostě nevyplácí.

s-27 Tímto stručným přehledem jsou v podstatě vyčerpány oblasti notářských činností v rámci volné konkurence mezi notáři.

s-28 To znamená, že v těchto notářských agendách má klient možnost neomezeného výběru notáře podle vlastní úvahy, neboť notář při poskytování těchto služeb není vázán na místo svého působení.

s-29 Zcela odlišná pozice notáře, ale i občana, je v další významné notářské agendě, to je v dědickém řízení.

s-30 Postavení notáře zde vymezuje § 4 notářského řádu, který odkazuje na základní procesní předpis pro občanskoprávní řízení, tj. občanský soudní řád.

s-31 Z toho je zřejmé, že dědické řízení je nyní (od 1. 1. 1993) řízením soudním.

s-32 Notář v tomto řízení vystupuje jako tzv. soudní komisař.

s-33 To znamená, že ve vztahu k občanům je veřejným činitelem.

s-34 Občan zde tedy není klientem notáře, ale účastníkem soudního řízení, jehož některé úkony se odehrávají před notářem.

s-35 Soud totiž notáře v tomto řízení pověřuje provedením úkonů potřebných k vyřízení dané dědické věci.

s-36 Tato oblast notářské praxe je pro veřejnost zřejmě nejvýznamnější, neboť v určité podobě se s ní setká téměř každý občan, a proto se jí příště budeme podrobně věnovat.

dependency tree • text view